Kdo ochrání úředníka, který řekne ne?

Zákon o státních zaměstnancích. Zní to úředně, nudně, nezáživně. Jenže právě tahle norma – sněmovní tisk 76 – rozhodne o tom, jestli budou úřady v Česku rozhodovat podle odbornosti, nebo podle přání ministra. A pro krajinu, ovzduší i řeky v téhle zemi to může znamenat víc než jakákoli novela zákona o ochraně přírody.

Návrh podali poslanci ANO, Motoristů a SPD na konci prosince 2025. Od 1. července 2026 má zcela nahradit služební zákon z roku 2014, který oddělil úředníky od politiků. Služební poměr nahradí běžný zákoník práce. Místo ochrany kariérních úředníků – flexibilita pro ministry.

Služební zákon přitom nevznikl z rozmaru. Byl podmínkou Evropské komise pro čerpání evropských fondů. V březnu 2015 jej osobně schválil předseda Komise Jean-Claude Juncker – teprve potom mohlo Česko naplno čerpat z programového období 2014–2020. Zákon měl zaručit, že evropské peníze nebudou rozdělovat stranické sekretariáty.

Tisk 76 odstraňuje čtyři klíčové pojistky najednou. Ruší služební komisi – nezávislý orgán, který posuzoval odvolávání šéfů státní služby. Když úředník odmítne podepsat něco, co podepsat nemá, jedinou obranou mu zbude žaloba u soudu. Ta trvá roky. Pro člověka, který se má rozhodnout proti zájmu ministra, je to zásadní rozdíl.

Bez náhrady také ruší funkci nejvyššího státního tajemníka, který dnes alespoň částečně sjednocuje personální standardy napříč ministerstvy. Místo něj mají státní tajemníky jmenovat rovnou ministři se souhlasem premiéra – z apolitické pozice tak vzniká politická nominace. Každé ministerstvo si bude řídit své lidi po svém, bez společného rámce a bez koordinace. Resortismus se prohloubí.

Nový zákon také usnadňuje propouštění. Dvě nevyhovující hodnocení s odstupem pouhých 20 dnů (místo 60) stačí k výpovědi. Při zrušení systemizovaného místa člověk odchází okamžitě – bez dosavadní tříměsíční ochranné lhůty, kdy mu úřad musel hledat náhradní pozici.

A také ruší kariérní dráhu pro experty. Novela služebního zákona účinná teprve od ledna 2025 zavedla možnost profesního růstu i pro odborníky, kteří nechtějí řídit lidi. Tisk 76 ji škrtá. Experti – hydrogeologové, toxikologové, specialistky na EIA – se vrací k volbě: buď manažerská kariéra, nebo nízký plat.

V návrhu naopak chybí to, co by státní správa skutečně potřebovala: reforma nekonkurenceschopného platového systému, funkční strategie, jak získat a udržet kvalitní právníky, analytiky nebo programátory, a efektivnější projektové řízení. To jsou přitom věci, ke kterým se samo ANO zavázalo v předvolební diskuzi s iniciativou Česko, funguj!. Místo modernizace ale přichází demontáž.

Ochrana přírody se neláme ve sněmovně. Láme se tam, kde úředník podepisuje rozhodnutí. V situacích, kdy ředitel odboru na MŽP, posuzuje záměr logistického centra v záplavovém území. Kdy inspektorka ČIŽP, rozhoduje o pokutě pro znečišťovatele. Anebo když má vedoucí oddělení EIA říct, jestli dálnice projde plnou procedurou. Všichni tihle lidé denně čelí tlaku investorů, lobbistů a politiků, kteří by si přáli rychlejší a vstřícnější rozhodnutí.

Dokud má úředník za zády služební zákon, jeho „ne“ je chráněno zákonem a procesem. V režimu zákoníku práce s rychlou výpovědí je každé „ne“ osobní riziko. Nemusíte vyhrožovat přímo – stačí, aby pár kolegů odešlo po účelovém hodnocení, a poselství dorazí samo.

Přímo v rezortu životního prostředí sledujeme od prosince 2025 sérii zásahů, které ukazují směr. Vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub podal žádost o ukončení služebního poměru hodinu před jmenováním nové vlády. K 1. lednu 2026 byla jeho sekce zrušena a sloučena se sekcí ochrany životního prostředí. Zrušeno 17 systemizovaných míst, šest nových vzniklo.

V únoru přišla druhá vlna. Náměstek Jaromír Wasserbauer (Motoristé) vyzval ředitele odborů, ať do 5. února dodají jména tří až pěti lidí na každý odbor, kteří mají odejít. Postup byl prostý: vyhledat klíčová slova „dekarbonizace“ a „klima“ a tam to proškrtat. V dubnu ministerstvo zredukovalo dalších 38 míst. Klíčový úder dopadl na agendu evropských peněz: oddělení, která spravovala Modernizační fond, Novou zelenou úsporám a chystaný Sociální klimatický fond, se smrskla ze 14 lidí na čtyřčlenný útvar „Financování budoucnosti“.

Podobně dopadl Český hydrometeorologický ústav. Podle Radiožurnálu dostal pokyn propustit 37 zaměstnanců – každého dvacátého. Ředitel Mark Rieder k tomu v ČT24 řekl: od roku 2017 ústav přišel o víc než sto lidí, teď by mělo následovat dalších 37 – celkem dvacet procent všech zaměstnanců.

Tohle všechno se děje za platnosti služebního zákona. Až projde tisk 76, přestanou být takové zásahy skandálem. Stanou se standardem.

Pikantní je, jak má tahle systémová změna vzniknout. Tisk 76 nepředložila vláda, ale skupina koaličních poslanců. Tím se obešlo meziresortní připomínkové řízení, hodnocení dopadů regulace i stanovisko Legislativní rady vlády a nejvyššího státního tajemníka. Návrh nebyl projednán ani s odbory – to Odborový svaz státních orgánů a organizací označil za zásadní porušení pravidel sociálního dialogu.

Opakuje se scénář z roku 2014. Tehdy česká politická reprezentace vznik služebního zákona roky odkládala, až jej na poslední chvíli přijala pod tlakem Bruselu. Zákon vznikl narychlo a musel být opakovaně novelizován. Teď přichází jeho náhrada – opět bez širší debaty, s tím, že má platit už za půl roku a bez aktuálního vyhodnocení toho, jak vlastně fungoval současný zákon. Dvacet expertů a expertek v čele s profesorem Martinem Potůčkem, bývalou eurokomisařkou Věrou Jourovou a bývalou ombudsmankou Annou Šabatovou ve společném stanovisku varují, že návrh neposkytuje ani elementární záruky neutrálního výkonu státní správy. Transparency International upozorňuje, že návrh naopak odstraňuje všechny systémové pojistky nezávislosti.

A má to i evropskou rovinu. V Dohodě o partnerství 2021–2027 je depolitizovaná státní správa součástí kondicionality – tedy podmínky pro proplácení peněz v objemu 21,4 miliardy eur. Zrušením služebního zákona si Česko otevírá cestu ke sporu s Komisí a riskuje prostředky určené na obnovu krajiny, čistou energii, zateplování domů nebo Novou zelenou úsporám. Jak upozornila Arnika, právě tyto fondy jsou už teď ohroženy čistkami na MŽP.

Tisk 76 je mezi druhým a třetím čtením – ještě se dají prosadit pozměňovací návrhy nebo zákon zastavit. Připojit se k výzvě Státní služba patří občanům, ne politické moci na nasiurednici.cz zabere minutu. Napsat e-mail poslanci pět minut. Otázka, kterou stojí za to položit, je prostá: Pokud má úředník na EIA, na ČIŽP nebo v AOPK rozhodnout proti vůli ministra – kdo ho bude bránit?

Bez odpovědi na tuhle otázku zůstává ochrana přírody jen na papíře.