Článek
Letos 9. března ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) odvolal ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Oficiálně po vzájemné dohodě, důvody ale ministerstvo ani správa nesdělily. Böhnisch vedl park od roku 2018 a za jeho působení se podařilo dokončit novou zonaci, vymezit klidová území a schválit zásady péče až do roku 2038. Ředitelé ostatních národních parků i Zelený kruh tehdy varovali, že změna ohrožuje stabilitu ochrany přírody.
V médiích se brzy objevily spekulace o souvislosti s dlouholetým sporem správy a spolumajitelky Luční boudy Kláry Sovové, která kandidovala za Motoristy. Ministr spojitost odmítl, zároveň ale prohlásil, že Sovová neměla rovné podmínky s ostatními boudaři. Spor se přitom týkal pravidel vjezdu do nejcennější části parku, která platí pro všech dvanáct objektů v klidovém území. Podle správy s nimi neměl problém nikdo kromě majitelů Luční a Labské boudy.
Nový ředitel bez důvěry
V červnu Červený jmenoval do čela správy Petra Moravce, pedagoga České lesnické akademie v Trutnově, který měl u správy do té doby úvazek 0,1. Ještě před jmenováním obce Svazku Východní Krkonoše ministrovi napsaly, že jeho profil vyvolává vážné pochybnosti. Kontroloři u něj v roce 2022 zjistili nesrovnalosti v docházce a v užívání služebního auta. Hnutí DUHA upozornilo na jeho zaměření na těžbu dřeva.
Odcházejí lidé, kteří park drželi
Na konci srpna podal výpověď Josef Taláb, vedoucí oddělení projektového řízení a jeden ze tří finalistů výběrového řízení na ředitele. Jako důvod uvedl ztrátu důvěry v ředitele a nesoulad se stylem řízení. Podle bývalého náměstka Luďka Khola přinesl Taláb za třináct let správě přes 1,5 miliardy korun z projektů. Moravec jeho odchod vysvětlil tím, že Taláb vyhrál výběrové řízení v trutnovských technických službách.
V úterý 3. listopadu Moravec bez vysvětlení odvolal oba své náměstky, Luďka Khola a Jakuba Kašpara. Khol pracoval ve správě od roku 1994 a od roku 2002 jako ekonomický náměstek. Na vyklizení kanceláří dostali hodinu. Odbory správy den nato vyhlásily stávkovou pohotovost a chtějí vědět, koho se dotkne plánované propouštění. Správa má kolem 240 zaměstnanců a kvůli nařízení ministerstva financí má zrušit deset až čtrnáct míst. Park navíc letos dostal 111 milionů korun místo loňských 145.
Audit jako kouřová clona
Ve stejný den, kdy padli náměstci, ministr svolal tiskovou konferenci. Podle auditu prý kvůli chybně účtovanému DPH za předchozího vedení hrozí ztráta až pětiny rozpočtu na příští rok a ministerstvo chystá trestní oznámení na neznámé pachatele. Celkové dopady ministr odhaduje až na 100 milionů korun. Finanční úřad přitom podle zveřejněných údajů doměřil za roky 2021 a 2022 daň ve výši 20,7 milionu korun, s penále zhruba 25 milionů. Robin Böhnisch jakékoli pochybení odmítá a mluví o odborném sporu, který může rozhodnout jen soud.
Pokud správa chybovala, musí se to vyjasnit a napravit. Načasování ale vypovídá samo: audit přišel ve chvíli, kdy ministr čelil výzvám k odvolání svého ředitele, a míří na lidi, kteří už ve správě nepracují. Rozvrat, který v organizaci probíhá teď, žádné účetní pochybení z let 2021 a 2022 neospravedlňuje.
Krkonoše se ozvaly
Senátor a starosta Vrchlabí Jan Sobotka (STAN), předseda Svazku měst a obcí Krkonoše, označil současný stav za největší ohrožení parku za posledních třicet let a vyzval Moravce k odstoupení. Petici za jeho odvolání, kterou založil vrchlabský právník Jakub Gejdoš, podepsalo přes 5 500 lidí. Na řadě míst v horách se objevily nápisy „Tady je Krakonošovo, ne Moravcovo“.
Ve středu 4. listopadu se konaly dva protesty zároveň. Před ministerstvem v Praze předali zástupci Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické, spolku Pestré Polabí a iniciativy Krkonošská kavárna ministrovi petici. Vystoupil tam i pětadevadesátiletý Josef Fanta, který se v roce 1963 podílel na vyhlášení parku. Podle něj je nemyslitelné, aby park vedl člověk bez důvěry zaměstnanců, vědců i obcí. Ve Vrchlabí se současně před sídlem správy sešly desítky zaměstnanců. Ministr petici převzal se slovy, že Moravce odvolávat neplánuje.
Tlak přichází i ze Sněmovny
Krize ve vedení není jedinou hrozbou. Novela stavebního zákona, kterou Sněmovna v září prosadila přes veto Senátu, vyřazuje orgány ochrany přírody z posuzování staveb v zastavitelném území ochranných pásem národních parků. V Krkonoších, kde většina obcí leží právě v ochranném pásmu, to znamená volnější ruku pro developery. Přitom už loni lidé poprvé v historii parku demonstrovali před sídlem správy, a to proti apartmánovému komplexu v Peci pod Sněžkou.
Zájem o hory přitom roste. Letošní léto bylo na hřebenech návštěvnicky třetí nejsilnější od začátku měření. Podle Svazku měst a obcí Krkonoše utratí návštěvníci v regionu 12 až 17 miliard korun ročně a zhruba čtvrtina z nich by bez národního parku nepřijela. Silná a fungující správa parku je tedy v zájmu celého regionu.
Co Krkonoše potřebují
Ministr Červený nese za stav nejstaršího národního parku politickou odpovědnost. Zelený kruh ho vyzývá, aby zastavil personální čistky ve Správě KRNAP a zajistil, že vedení veřejně vysvětlí odvolání náměstků i chystanou reorganizaci. Nový ředitel musí bez dalšího odkladu předložit koncepci a projednat ji s Radou KRNAP, obcemi, vědci i zaměstnanci. Spor o DPH patří k nezávislému posouzení, ne do politické kampaně. Pokud Petr Moravec důvěru během několika týdnů nezíská zpět, měl by ministr vyvodit důsledky.
Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 jako první v Česku. Přežil komunistické hospodaření, imisní kalamitu i opakované pokusy oslabit ho zákonem. Zaslouží si, aby ho vedli lidé, kterým hory, odborníci i místní věří.
