Článek
Loni v prosinci, když dočasně řídil ministerstvo životního prostředí, prohlásil Petr Macinka, že v Česku „skončila klimatická krize“. O necelý rok později jeho vlastní stranický kolega, ministr Igor Červený, předložil vládě Zprávu o životním prostředí České republiky 2025. Ministři ji v pondělí 9. listopadu schválili. Dokument, který ministerstvo každoročně zpracovává ze státních dat, Macinkovo tvrzení vyvrací hned v úvodu.
Zpráva přitom nevznikla v žádné nevládní organizaci. Vypracovali ji úředníci MŽP s daty Českého hydrometeorologického ústavu, Agentury ochrany přírody a krajiny, výzkumných ústavů a dalších státních institucí. Stojí za to se podívat, co v ní vláda podepsala.
Krajina, která vysychá
Průměrná teplota v Česku roste zhruba dvakrát rychleji než globální průměr, po roce 2000 o půl stupně za každých deset let. Rok 2025 byl sedmý nejsušší od roku 1961. V Polabí, Poohří, středních Čechách a na jižní Moravě klesla v červenci a srpnu půdní vláha pod 20 %, místy i pod 10 % využitelné kapacity. Hladina podzemní vody v povodí Ohře a dolního Labe byla mimořádně podnormální, stejně jako vydatnost pramenů po celé republice. Kvůli teplé zimě bez sněhu sucho podle zprávy pokračovalo i letos a dál se zhoršovalo.
Zpráva vyčísluje i kolik tohle všechno stojí. Povodně a sucha stály Česko od roku 1980 téměř 21,7 miliardy eur. Ve vodním hospodářství nám podle ministerstva chybí na investicích zhruba 500 milionů eur ročně.
Voda, kterou pijeme
Kvalita vody v řekách se od roku 2000 výrazně zlepšila, posledních pět let ale stagnuje. Téměř polovina (47 %) sledovaných profilů vodních toků spadá do třetí třídy, tedy mezi znečištěnou vodu. Ještě horší je situace pod zemí: od chvíle, kdy se začala sledovat látka TFA, jeden z rozpadových produktů pesticidů ze skupiny „věčných chemikálií“ PFAS, vykazuje nadlimitní znečištění 95 % sledovaných objektů podzemních vod. V povrchových vodách se běžně objevují zbytky léčiv a pesticidů.
Půda a příroda
Vodní erozí je ohroženo 46,9 % zemědělské půdy, z toho 18,1 % extrémně. Další téměř třetinu degraduje samotné obdělávání. Spotřeba insekticidů loni meziročně vzrostla o 12,6 %.
Nejvýmluvnější jsou ptáci, kteří podle zprávy slouží jako klíčový ukazatel stavu přírody. Ptáků typických pro zemědělské krajiny je o 45 % méně než v roce 1982, lesních druhů o čtvrtinu méně. Pokles se v posledních letech zrychluje. V nepříznivém nebo nedostatečném stavu je 95,6 % evropsky významných přírodních stanovišť. Česko má jednu z nejvíce rozdrobených říčních sítí v Evropě a plán zprůchodnění nejdůležitějších bariér na řekách se zatím daří plnit na 13 %.
Co s tím dělá vláda
Kdo by čekal, že vláda na takovou diagnózu odpoví posílením ochrany přírody, bude zklamaný. Rozpočet ministerstva životního prostředí vláda škrtá a v roce 2028 má být o 55 % nižší. Ministerstvo ruší desítky míst. Český hydrometeorologický ústav, který měří právě ta data o oteplování a suchu, dostal od ministerstva předběžnou informaci, že má k 1. lednu propustit 37 lidí.
V čele České inspekce životního prostředí, která má hlídat dodržování zákonů, stojí od června sponzor a volební kandidát Motoristů Pavel Straka, o jehož odborné praxi v oboru není nic známo. Mimo jiné zastavil nezávislé posudky k hořící heřmanické haldě v Ostravě. Ministr Červený odvolal ředitele Krkonošského národního parku a od té doby dochází k rozvratu této instituce.
Zpráva konstatuje, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny loni stagnoval na 16,3 %. Vláda přitom zredukovala zóny pro zrychlenou výstavbu větrných a solárních elektráren ze 110 na 61. Odborníci varují, že Česko kvůli tomu nesplní své evropské závazky.
A zatímco zpráva označuje erozi za nejzávažnější způsob degradace půdy, ministerstvo poslalo do připomínkového řízení novelu vyhlášky o ochraně půdy před erozí. Zavádí do ní „vyšší moc“ a ruší povinnost zpracovat nový protierozní plán, pokud během platnosti toho starého nedošlo k další erozní události.
Diagnóza je podepsaná, léčba chybí
Ministr Červený k nové zprávě napsal, že se klimatická změna samozřejmě děje a že je potřeba s chladnou hlavou pracovat na adaptačních opatřeních. S tím souhlasíme. Vláda koneckonců letos schválila i nový akční plán adaptace. Jenže adaptace potřebuje fungující instituce, odborníky a peníze.
Zpráva sama říká, co pomáhá: přírodě blízká opatření v krajině, investice do vodního hospodářství a programy jako Nová zelená úsporám, Dešťovka nebo kotlíkové dotace. Zelený kruh proto vyzývá vládu, aby jednala podle dokumentu, pod který se 9. listopadu podepsala. Aby vrátila ministerstvu životního prostředí a jeho organizacím prostředky na práci, obnovila odbornou nezávislost inspekce a správ národních parků a neoslabovala ochranu půdy a vody v době, kdy ji podle vlastních dat potřebujeme víc než kdy dřív.
