Článek
Vědkyně a vědci působící na českých i zahraničních výzkumných institucích odpovídají na dotazy ze sociálních sítí.
Dotaz
Chcel by som sa opýtať, aké reálne zdravotné riziká hrozia človeku, keď rozbije starý ortuťový teplomer. Samozrejme túto situáciu potom riešiť pozbieraním a odprataním ortute. Príp. aké riziká by hrozili v prípade zabudnutia pár kvapiek napr. pod skriňou.
Minutová odpověď
- Při správném zlikvidování rozbitého teploměru a případných kontaminovaných tkanin a důkladném větrání místnosti nehrozí žádná rizika.
- Při zapomenutí pár kuliček rtuti pod nábytkem mohou být ohroženy děti nebo domácí mazlíčci, páry rtuti se totiž budou držet u země.
- Dlouhodobé vdechování může ohrozit plíce a centrální nervový systém, při důkladném větrání se ale není čeho bát.
Odpověď
Pokud je likvidace rozbitého rtuťového teploměru provedena správně a důkladně, nehrozí nám žádná zdravotní rizika. Pojďme si ve stručnosti říct, jak na to.
V případě rozbitého teploměru je důležité zamezit co nejdříve tomu, aby se rtuť odpařovala do ovzduší. Nejnebezpečnější jsou totiž pro nás rtuťové výpary, kterých bychom se mohli nadýchat. Za běžné pokojové teploty se rtuť do vzduchu naštěstí prakticky neodpařuje, takže není důvod propadat jakékoliv panice. Toxikologické informační středisko doporučuje rtuť i rozbité sklo opatrně sesbírat v gumových rukavicích za použití tvrdého papíru, lepicí pásky nebo plastové stříkačky [1], drobné kuličky pak lze posbírat například za použití měděného, cínového nebo stříbrného drátku, na který se rtuť chytá. Rtuť shromáždíme do uzavíratelné nádobky, například sklenice od marmelády, tím zamezíme jejímu vypařování. Pokud chceme mít klidné spaní, můžeme rtuť v nádobce zalít vodou, která zamezí odpařování rtuti úplně.
Všechen materiál, který ke sbírání použijeme, pak uzavřeme společně s nádobkou se rtutí do neprodyšného obalu, například plastového sáčku se zipem, a zbavíme se ho co nejdříve jako nebezpečného odpadu v nejbližším sběrném dvoře. Pokud se rtuť vylije do porózních tkanin (koberce, deky atd.), je zapotřebí vynést je ven a ideálně je zlikvidovat. Určitě se nesnažte rtuti zbavit vysavačem – to by vedlo k jejímu zvýšenému vypařování do ovzduší. Po sesbírání rtuti je důležité prostor důkladně větrat a nepobývat v něm alespoň 24 hodin [2].
Jak již bylo řečeno, rtuť se za běžné pokojové teploty vypařuje velmi málo (nízký tlak nasycených par, zhruba 1 Pa [3]). Pokud by zůstalo pár malých kuliček rtuti například někde pod nábytkem, měly by se při dostatečném větrání v rámci několika týdnů až měsíců odpařit [4]. Důležité je zamezit pro jistotu přístupu dětí a domácích mazlíčků do dané místnosti. Páry rtuti jsou totiž těžší než vzduch, a budou se tak shromažďovat především u podlahy. Dlouhodobé vdechování rtuťových výparů může poškodit především plíce a centrální nervový systém, při menším množství z několika zapomenutých kuliček by se ale při důkladném větrání nemělo být čeho bát.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna
Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich; University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Odpověď recenzoval Mgr. Adam Jaroš, Ph.D.; Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Zdroje
[1] https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/rtut-z-teplomeru-likvidace
[2] https://doi.org/10.1080/15563650701664731
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Rtu%C5%A5
[4] https://doi.org/10.1016/0048-9697(86)90014-8
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.
