Co se stane s pavoukem, když ho vyhodím z okna? A co když ho vyluxuji?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Tělo pavouků, stejně jako ostatních členovců, je na povrchu chráněno kutikulou, která tvoří tzv. vnější kostru (exoskelet). Hlavní stavební složkou kutikuly je polysacharid chitin. Kutikula může být někdy obohacena i sloučeninami vápníku, a to například u korýšů. Často je také pokryta různými deriváty vzniklými činností pokožkových buněk. Jsou to různé ostny, chlupy, šupiny nebo drápky.

Hlavní funkcí kutikuly je ochrana vnitřních orgánů a opora těla živočicha. Na různých částech těla může kutikula dosahovat různé tvrdosti. U pavouků je např. kutikula pevnější na hlavohrudi a tvoří tzv. krunýř, neboli karapax, zatímco zadeček je mnohem měkčí.

V našich domácnostech se nejčastěji vyskytují pokoutníci tmaví (Eratigena atrica), snovačky domácí (Steatoda grossa) a pokoutní (S. bipunctata) nebo třesavky velké (Pholcus phalangioides).

Dotazu o vyluxování pavouků se věnuje článek brazilských arachnologů, kteří testovali tuto metodu jako účinnou redukci populací pavouka koutníka prostředního (Loxosceles intermedia, brazilian brown recluse spider) v lidských obydlích. Kousnutí tímto pavoukem totiž způsobuje ošklivou nekrózu kůže, která se jen velmi špatně hojí. Co do velikosti můžeme tohoto pavouka přirovnat k našemu pokoutníkovi, který je ale naprosto neškodný.

Vědci zjišťovali, co se stane, když vyluxují dospělé samce, samičky, nedospělé jedince i kokony s vajíčky. Výsledkem byla téměř vždy smrt vysátého jedince či zničení kokonu. Můžeme tedy říct, že vysátím pavouka, kterého najdete doma, ho téměř jistě zabijete, protože se silně potluče v hadici od vysavače a poraní se o ostatní pevné vysáté předměty.

K vyhození pavouka z okna se mi bohužel žádný výzkum dohledat nepodařilo, takže v odpovědi budu čerpat hlavně ze zkušeností kolegů arachnologů. V přežití či nepřežití pádu u pavouka hraje roli několik faktorů. Těmi nejdůležitějšími jsou jejich nízká hmotnost, tvar těla způsobující velký odpor vzduchu a také schopnost snovat vlákna s různými funkcemi. Pavouci jsou navíc zvyklí padat, je to jeden z jejich přirozených obranných mechanismů. Jejich rychlost během pádu silně snižuje tvar jejich těla, kdy s roztaženýma nohama spíše plachtí.

Zároveň vypouštějí během pádu ze snovacích bradavek jakési záchranné vlákno, které se může někde zachytit a pád zastavit. Je-li pavouk opravdu malý, může se dokonce na vlákně nechat unášet větrem. Tento způsob pohybu někteří pavouci aktivně využívají k putování na delší vzdálenosti, odborně se mu říká ballooning a my ho známe jako babí léto.

Pokud tedy pavouka vyhodíte z okna, je na rozdíl od vyluxování velmi pravděpodobné, že pád přežije.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondra

Mgr. Ondřej Kouklík, Oddělení entomologie, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

RAMIRES, E. N., et al. Evaluation of the efficacy of vacuum cleaners for the integrated control of brown spider Loxosceles intermedia. Journal of Venomous Animals and Toxins including Tropical Diseases, 2007, 13: 607-619.

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.