Hlavní obsah
Věda

Co se stane s pavoukem, když ho vyhodím z okna? A co když ho vyluxuji?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: wirestock, Freepic

Pavouk z okna (dotaz č. 255)

Během úklidu jste možná narazili na pár nezvaných osminohých hostů. Pak zpravidla přichází nerudovská otázka: „Kam s ním?“ V dnešním příspěvku vám Ondra poradí, co dělat, abyste to přežili vy i pavouk. Vždyť přece nosí štěstí.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Dotaz

Co se stane s pavoukem, když ho vyhodím z okna? Co se stane s pavoukem, když ho vyluxuju?

Minutová odpověď

  • Tělo pavouků je kryto chitinovou kutikulou, jejíž hlavní funkcí jsou ochrana vnitřních orgánů a opora těla pavouka.
  • Vyluxování pavouk téměř jistě nepřežije, poraní se potlučením a také srážkami s ostatními vysátými předměty.
  • Vyhození z okna pavouk velmi pravděpodobně přežije díky nízké hmotnosti, velkému odporu vzduchu a záchrannému vláknu, které během pádů vypouští.

Odpověď

Tělo pavouků, stejně jako ostatních členovců, je na povrchu chráněno kutikulou, která tvoří tzv. vnější kostru (exoskelet). Hlavní stavební složkou kutikuly je polysacharid chitin. Kutikula může být někdy obohacena i sloučeninami vápníku, a to například u korýšů. Často je také pokryta různými deriváty vzniklými činností pokožkových buněk. Jsou to různé ostny, chlupy, šupiny nebo drápky.

Hlavní funkcí kutikuly je ochrana vnitřních orgánů a opora těla živočicha. Na různých částech těla může kutikula dosahovat různé tvrdosti. U pavouků je např. kutikula pevnější na hlavohrudi a tvoří tzv. krunýř, neboli karapax, zatímco zadeček je mnohem měkčí.

V našich domácnostech se nejčastěji vyskytují pokoutníci tmaví (Eratigena atrica), snovačky domácí (Steatoda grossa) a pokoutní (S. bipunctata) nebo třesavky velké (Pholcus phalangioides).

Vyluxování

Dotazu o vyluxování pavouků se věnuje článek brazilských arachnologů, kteří testovali tuto metodu jako účinnou redukci populací pavouka koutníka prostředního (Loxosceles intermedia, brazilian brown recluse spider) v lidských obydlích. Kousnutí tímto pavoukem totiž způsobuje ošklivou nekrózu kůže, která se jen velmi špatně hojí. Co do velikosti můžeme tohoto pavouka přirovnat k našemu pokoutníkovi, který je ale naprosto neškodný.

Vědci zjišťovali, co se stane, když vyluxují dospělé samce, samičky, nedospělé jedince i kokony s vajíčky. Výsledkem byla téměř vždy smrt vysátého jedince či zničení kokonu. Můžeme tedy říct, že vysátím pavouka, kterého najdete doma, ho téměř jistě zabijete, protože se silně potluče v hadici od vysavače a poraní se o ostatní pevné vysáté předměty.

Defenestrace

K vyhození pavouka z okna se mi bohužel žádný výzkum dohledat nepodařilo, takže v odpovědi budu čerpat hlavně ze zkušeností kolegů arachnologů. V přežití či nepřežití pádu u pavouka hraje roli několik faktorů. Těmi nejdůležitějšími jsou jejich nízká hmotnost, tvar těla způsobující velký odpor vzduchu a také schopnost snovat vlákna s různými funkcemi. Pavouci jsou navíc zvyklí padat, je to jeden z jejich přirozených obranných mechanismů. Jejich rychlost během pádu silně snižuje tvar jejich těla, kdy s roztaženýma nohama spíše plachtí.

Zároveň vypouštějí během pádu ze snovacích bradavek jakési záchranné vlákno, které se může někde zachytit a pád zastavit. Je-li pavouk opravdu malý, může se dokonce na vlákně nechat unášet větrem. Tento způsob pohybu někteří pavouci aktivně využívají k putování na delší vzdálenosti, odborně se mu říká ballooning a my ho známe jako babí léto.

Pokud tedy pavouka vyhodíte z okna, je na rozdíl od vyluxování velmi pravděpodobné, že pád přežije.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondra

Mgr. Ondřej Kouklík, Oddělení entomologie, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Zdroje

RAMIRES, E. N., et al. Evaluation of the efficacy of vacuum cleaners for the integrated control of brown spider Loxosceles intermedia. Journal of Venomous Animals and Toxins including Tropical Diseases, 2007, 13: 607-619.

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz