Existuje něco opravdu účinného a rychlého, co plný nos léčí do pár dní?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Předně: rýma je nepříjemná v každém ročním období, takže úplně chápeme, že z ní nejste nadšení. Za rýmu může být zodpovědná celá řada příčin [1], od nachlazení po alergie. Je tedy nejlepší v případě dlouhotrvající rýmy problém řešit s lékaři na ORL (ušní, nosní, krční), případně na alergologii, a v první řadě se snažit identifikovat příčinu. Jednoduché, rychlé a univerzální řešení bohužel neexistuje.

Pojďme si ale příčiny trochu rozebrat, abychom snáze rozuměli možným řešením.

Klasické nachlazení jsou nejčastěji virové nebo, méně často, bakteriální infekce. Není to však zdaleka jediný důvod rýmy. Alergie jsou poměrně častou příčinou chronicky ucpaného nosu (a zánětu spojivek). Odhaduje se, že 10–25 % populace v západních zemích trpí chronickými alergickými obtížemi [2].

Nejznámější jsou pylové alergie, ale můžeme být alergičtí i na prach (roztoče), domácí mazlíčky nebo některé potraviny. I v takových případech se můžeme s rýmou potýkat celý rok. Důležité také je, že alergické záněty se mohou kombinovat s virovými či bakteriálními, takže u některých lidí se jedná o kombinaci alergie a nemoci.

Další možnou příčinou ucpaného nosu mohou být paradoxně i kapky do nosu např. s oxymetazolinem [3]. Název této chemické látky zní zlověstně, ale může hodně pomoci s otokem dýchacích cest.

Je to ale dvojsečná zbraň – při dlouhodobém užívání vede naopak k chronickému ucpání dýchacích cest a trvá dlouho, než se sliznice vrátí do původního stavu [4]. I proto je třeba dodržovat dobu užívání nosních kapek a sprejů. Pokud už je sliznice na kapky navyklá, bude potřebovat delší „odvykačku“.

O tom, jak vzniká vodnatá rýma kvůli změně teplot, jsme už psali v jiné odpovědi (Proč v chladu teče lidem z nosu?). Co se týče rýmy způsobené zánětem – při něm dochází k zvýšené produkci hlenu na sliznicích, rozšíření cév a jejich větší propustnosti. To má napomáhat jednak čištění sliznice, jednak přístupu imunitních buněk k nebezpečnému viru nebo třeba bakterii.

Nervy, které vedou od zubů do mozku, prochází dutinami a při otoku sliznice mohou do mozku přenášet informaci o bolesti. Zánět zubů či dásní se také může rozšířit do dutin a způsobit zánět i v nich a naopak.

Příčiny těchto bolestí jsou tudíž často zaměňovány a je dobré i vyšetření u zubního lékaře. Zároveň jsou nervy samozřejmě i ve sliznici dutin, otok či ucpání dýchacích cest mohou tedy také vyvolat bolestivý podnět, stejně jako může člověk dočasně ztratit čich (anosmie) [5].

Rýmu není možné vyřešit bez určení příčin u daného člověka, s tím vám nejlépe pomůže lékař.

Nejčastější příčinou rýmy mohou být infekční nemoci [5]. Proti chřipce, RSV (viru napadajícího dýchací cesty, roku 2022 byl velmi častý mezi dětmi) či covidu se můžeme očkovat.

Na chřipku i covid existují antivirotika, která se však typicky doporučují u závažných průběhů či rizikových pacientů. Většina zbylých virových onemocnění horních cest dýchacích pak typicky není tak závažná, aby je stálo za to léčit antivirotiky, i když se na nich pracovalo a pracuje [6].

Antivirotika sama o sobě mohou omezit množení viru, ale mají i vedlejší účinky, a proto je třeba vyvažovat možné výhody riziky léčby [7].

Nasazení antivirotik také mnohdy brání to, že sice často víme, že máme rýmu, avšak už netušíme, který virus přesně ji působí. Testují se pouze rizikové případy či závažná onemocnění.

Pokud se rozvine bakteriální či vzácně plísňový zánět (nejčastěji u lidí s oslabenou imunitou), mohou se použít antibiotika či antimykotika. Můžete samozřejmě využít léků k mírnění symptomů. U některých lidí pak pomáhá oplach dutin slanou vodou ve spreji či sprškou, který může usnadnit čištění sliznice.

Pokud člověk trpí alergiemi, mohou pomoct antihistaminika, případně alergenová vakcinace apod., nejlépe vám poradí na alergologii. Jedná-li se o důsledek dlouhého používání kapek či sprejů do nosu, je třeba je vysadit a dát sliznici čas na uzdravení.

Vyhodnotit příčinu může nejlépe vyšetření na ORL, které také vyloučí např. vychýlenou nosní přepážku nebo polypy (výrůstky), případně na imunologii, kde se mohou podívat podrobněji na stav vaší imunity.

Celkově tedy zázračné řešení bohužel nemáme. Příčin rýmy může být mnoho a bez rozluštění příčin u konkrétního člověka se bohužel nedá říct, co by mohlo nejlépe pomoct.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna

Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., Stanford University, School of Medicine

Odbornou revizi poskytl MUC. Lukáš Rozsíval, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

[1] https://doi.org/10.1016%2Fj.mpdhp.2010.03.008

[2] https://doi.org/10.1016/j.jaci.2009.12.989

[3] https://doi.org/10.1159/000276633

[4] https://doi.org/10.1111/j.1365-2222.1997.tb00744.x

[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20176255/

[6] https://doi.org/10.1177/095632020001100402

[7] https://doi.org/10.1177/135965350200700107

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/acute-sinusitis/expert-answers/toothache/faq-20058299

https://news.uthscsa.edu/sinusitis-dental-infection-or-both/

ZsV: Proč v chladu teče lidem z nosu?

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422