Funguje vůbec vakcína, když po očkování nemám žádnou reakci?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Vezmeme to postupně. Nejdříve tedy odpověď na otázku souvislosti vedlejších účinků očkování a ochrany. Např. u očkování proti covidu-19 víme, že je před onemocněním chráněno víc lidí, než kolik jich má nějaký vedlejší účinek [1]. Už z toho vyplývá, že k vytvoření ochrany před onemocněním nemusíme mít po očkování vedlejší účinek.

Je potřeba vysvětlit, že v imunitě po očkování (nebo i po prodělání nemoci) je přítomnost protilátek a jejich množství jen jedním z možných mechanismů, kterými je tělo chráněné. Např. jedna menší studie, která je aktuálně v recenzním řízení [2], zjistila, že silnější systémové vedlejší účinky vakcíny (např. teplota, únava, bolest hlavy) sice vedly k vyšší hladině protilátek, ale už ne k vyšší hladině paměťových B buněk, které patří mezi dlouhodobé nositele imunitní paměti.

Podobně vyšší hladinu protilátek u lidí s vážnějšími vedlejšími účinky (takové, které vyžadovaly neschopenku) pozorovala další studie [3], ovšem jen u mužů. U žen byly sice vedlejší účinky častější než u mužů, ale neovlivnilo to hladinu protilátek. U obou pohlaví pak nebyl pozorovaný rozdíl v aktivaci buněčné imunity (konkrétně se zde zaměřovali na T buňky). Jiná menší studie nepozorovala žádnou spojitost mezi reakcí na očkování a hladinami protilátek [4].

U studie věnované očkování na žloutenku typu B bylo pozorováno, že lokální vedlejší účinky neměly spojitost s větší imunitní odpovědí vytvořenou očkováním, zatímco systémové nějakou souvislost měly [5]. Naopak u očkování na žlutou zimnici nebyla pozorována souvislost – nebyl zjištěn rozdíl v hladině protilátek měsíc ani půl roku po očkování [6].

Celkově tedy musíme počkat na další výzkum. Z dosud získaných výsledků se ale zdá, že u některých skupin populace můžou silnější vedlejší účinky znamenat krátkodobě více protilátek, ale nejspíše neovlivňují další složky imunity, které jsou možná pro dlouhodobý účinek vakcinace důležitější. Zároveň na to, aby vakcína chránila a fungovala, rozhodně není potřeba, aby měla nějaké vedlejší účinky.

Pokud jde o druhou otázku, ta se bohužel netýká vědy, ale spíše regulace zdravotnictví. Očkovací kalendář je k dohledání na webu Státního zdravotního ústavu [8] a vytváří ho nejspíše Česká vakcinologická společnost. Jakým způsobem je uspořádaný, je otázka hlavně na jeho autory. Na tuto otázku tedy bohužel nemůžeme odpovědět.

Za Zeptej se vědce zpracovala Kristýna.

Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., ÚOCHB Praha – Ústav organické chemie a biochemie

Zdroje

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.