Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Jak dlouho trvá, než se dostane voda z kořenů na vrchol například dvacetimetrového stromu?
Minutová odpověď
- Listnatý strom vynese vodu na vrchol za cca 20 minut.
- Rychlost transportu vody se liší v závislosti na druhu rostliny, ale i v závislosti na denní době a množství vláhy.
- Udávané rychlosti transportu vody jsou v řádu desetin až desítek milimetrů za sekundu.
Odpověď
Voda je v rostlinách transportována tzv. dřevní částí cévních svazků, tj. xylémem, z kořenů vzhůru do nadzemní části. Rychlost a směr transportu jsou fyzikálně ovlivněny vodním potenciálem. To zjednodušeně znamená, že se voda hrne do míst, kde jí je málo – ať už kvůli vysokému obsahu látek, které chce naředit, nebo protože ji tam něco tlačí.
Někdy nahoru, jindy zase dolů
Tok je ale ovlivněn i denní dobou, množstvím vláhy v půdě či aktuálním počasím, zda svítí, fouká či prší. Například za silného deště se může směr toku dokonce i obrátit a téct shora dolů [1]!
Také záleží na rostlinném druhu: skočec obecný (Ricinus communis) je bylina schopná přerůst člověka a pohyb xylémové tekutiny byl změřen na 0,4 mm/s [2], což odpovídá například jehličnatým stromům s naměřenou rychlostí toku 0,3 mm/s, ale listnaté stromy (17 mm/s) či vinná réva (až 40 mm/s) mohou transportovat xylémem mnohem rychleji [3].
Budeme-li tedy počítat s udanou hodnotou pro listnatý strom (a tím pádem s ideálními podmínkami, tj. s vrcholem fyziologické aktivity většinou kolem poledne, dostatkem vláhy a slunečným počasím), pak nám voda teče dvacet metrů cca 20 minut, což je celkem rychlé v porovnání se skočcem, který vynese vodu tři metry vysoko za cca dvě hodiny.
Rychlost se v průběhu dne mění
Je nutné mít na paměti, že rychlost toku se mění v průběhu dne, a přestože se výzkumy snaží postihnout všechny rozdíly, naměřené hodnoty musíme brát s jistou rezervou.
Transport vody (a v ní rozpuštěných látek) lze snadno vyzkoušet i doma – k řezané květině, nejlépe s bílým květem, přidáme nejedovaté barvivo (např. potravinářské barvivo či obyčejný barevný inkoust) a sledujeme, za kolik minut se objeví první známky zabarvení nahoře v květu. Upozorňuji, že zaschlý řez žádnou vodu nepovede, řezaným květinám je potřeba kousek odříznout, aby se otevřely xylémové cévy a voda s barvivem byla nasávána.
Za Zeptej se vědce odpovídal Honza
RNDr. Jan Konečný, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Odborná revize: Mgr. Vendula Lužná, Ph.D.
Odpověď editovali: Luděk Vašta, Hedvika Šimková
Zdroje
1] Daum, 1967 - https://doi.org/10.2307/1932677
[2] Peuke a kol., 2001 – https://doi.org/10.1046/j.1365-3040.2001.00704.x
[3] Strasburger, 1983 – Strasburger E. (1983) Lehrbuch der Botanik, 32.. In Auflage (eds D. v. Denffer, H. Ziegler, F. Ehrendorfer & A. Bresinsky). Gustav Fischer-Verlag, Stuttgart.
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
