Jak rychle rostou houby?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads, Blueskya zde na Médiu.

Odpověď je napsána spíš na základě obecných znalostí než vytažena z konkrétního zdroje, ale pro informace viz např. zdroj [1], kde jsou u uvedených kapitol i odkazy na další relevantní zdroje.

Na růst hub lze pohlížet ze dvou úhlů pohledu: růst podhoubí a růst plodnic.

Podhoubí je vlastní tělo houby. Podhoubí vyroste z výtrusu (spory) a rozrůstá se v substrátu (nejčastěji v půdě nebo ve dřevě, ale některé houby mají i specifické substráty, např. živočišné exkrementy) nebo na jeho povrchu (např. plísně na potravinách nebo při pěstování na umělých půdách).

Jednotlivá vlákna podhoubí běžně nevidíme (mají tloušťku v řádech mikrometrů, tedy asi desetina tloušťky lidského vlasu), ale rychlost rozrůstání můžeme sledovat třeba u těch plísní, když vytvoří souvislý, okem viditelný povlak.

Tazatele asi víc zajímá rychlost růstu plodnic, které jsou v podstatě obdobou plodů u rostlin. Ta může být různá. U drobných plodnic se jedná o několik hodin. Typickým příkladem jsou zde malé druhy hnojníků, které se po dozrání i viditelně rychle rozkládají, druhý den už z nich může být jen flek černé kaše.

Běžné masité plodnice, jakými jsou třeba hřiby nebo muchomůrky, rostou několik dní až týdnů. Záleží zejména na množství vody v prostředí – v sušších podmínkách plodnice rostou pomaleji, dosáhnou menší velikosti a při větším suchu rozpraskávají.

Chorošotvaré houby naopak zdánlivě „nerostou“. Založí se jako „hnědá boule“ na dřevě a teprve po pár týdnech se na ní začnou tvořit rourky. Dalších pár měsíců může trvat, než plodnice dozraje a vytvoří se v ní výtrusy. Některé druhy mohou přirůstat i více let, dokud se nerozloží substrát, ze kterého vyrůstají. Plodnice některých chorošů na mohutných kmenech tak přirůstají i desítky let – vrstvy rourek na průřezu pak mohou sloužit jako letokruhy.

Houby zpravidla nevidíme postupně růst jako třeba jablko na jabloni. Ale to je tím, že člověk to rostoucí jablko běžně pozoruje třeba na své zahradě, kde má tu jabloň pořád „před očima“, zatímco do lesa každý den chodit nemusí.

Ale pokud vám na trávníku (na zahradě, před domem apod.) začnou růst žampiony a vy kolem nich budete pravidelně chodit, také uvidíte, jak jednotlivé plodnice den ode dne rostou a dozrávají.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Petr

Mgr. Petr Hrouda, Ph.D., Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

Odpověď editovali Hedvika Šimková, Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

[1] Holec J., Bielich A., Beran M.: Přehled hub střední Evropy, str. 17-18 (kapitola Skrytý život hub) a 19-20 (kapitola Tvorba plodnic). Academia, Praha, 2012.

Video pro doplnění (na YouTube je dost videí pěstovaných hub nebo kompilací mnoha druhů, ale mně přijde dobré tohle, natočené v přírodě), zachycující růst muchomůrky červené, hnojníku strakatého (v jednu chvíli je krásně vidět, jak roste rychleji než muchomůrka a pak se i rychle rozloží) a hvězdovky trojité (které nejdřív pukne vnější okrovka a obnaží teřich krytý vnitřní okrovkou s otvorem pro vypouštění výtrusů):

A tady je vidět, jak se ve vhodných podmínkách vyvine plodnice muchomůrky červené během tří dnů: https://www.youtube.com/embed/mg1RSUyodgs

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagramči Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422