Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
V katolické a protestantské církvi funguje uctívání materiálních pozůstatků a ostatků (relikvií) blahoslavených, svatých a jinak pro církev významných osob. Jak se pracuje s tělem významné osoby, u které se v budoucnu předpokládá svatořečení? A víme, jak to bylo dřív? Probíhá exhumace za účelem získání takových relikvií? A vydává i dnes papež certifikát o pravosti relikvie, jak tomu bylo dříve?
Minutová odpověď
- Ze strany katolické církve neexistuje cílená snaha zajistit budoucí relikvie ještě za života významných osobností moderní církve. Pokud se takový tělesný materiál (krev, vlasy) objeví, je to spíše výsledek osobní iniciativy jednotlivců nebo souhry náhod.
- Tělo blahoslaveného nebo svatořečeného člověka může být v souvislosti s různými událostmi přenášeno. Exhumace ostatků, pokud probíhá v souladu s platným občanským právem, není pro církev problematická. Koncept rušení mrtvého v jeho odpočinku je spíše laický a není nadřazen funkci, kterou mají exhumací získané svaté ostatky.
- Relikvií může být prakticky cokoliv – od vlasů, krve, přes kosti nebo významné předměty spojené se životem blahoslavené či svatořečené osoby. O tom, co se relikvií stane a že je relikvie z pohledu církve pravá, rozhoduje církevní autorita – biskup nebo člověk k tomu pověřený, který může o pravosti vystavit potvrzující listinu.
- S relikviemi je zakázáno obchodovat, přesto trh zejména s barokními relikviemi existuje. Jejich autenticita je zpochybnitelná a stejně tak je přes propast času zcela nemožné ověřit pravost velké většiny relikvií starších světic a světců.
Odpověď
Praxe uctívání svatých
Uctívání svatých je praxe rozšířená zejména v katolické církvi. To neznamená, že jiné křesťanské církve nemají své světce – světci existují například v pravoslavné nebo anglikánské církvi [1]. Úcta ke svatým je ale mimo katolickou církev jen málo nebo vůbec spojena s jejich ostatky.
Například v luteránském církevním kalendáři jsou svatí sice připomínáni, ale jejich chápání je oproti katolictví odlišné a jejich připomínání nijak nesouvisí s jejich ostatky [2]. V jiných protestantských církvích světci neexistují vůbec.
Oproti tomu v katolické církvi je uctívání svatých a blahoslavených osob přímo spojeno s úctou k jejich ostatkům [3]. Může se jednat o části těla blahoslavených či svatých nebo o výjimečné předměty, které s danou osobou přicházejí do kontaktu (např. látka). Institucí, která má v rámci římské kurie otázku blahořečení a svatořečení na starosti, je tzv. Dikasterium (dříve Kongregace) pro blahořečení a svatořečení [4].
Relikvie v moderní době
Části těla, ze kterých může být vytvořena relikvie (např. krev nebo vlasy), mohou být získány ještě za života dané osobnosti. Děje se tak pouze souhrou okolností nebo z iniciativy jednotlivců, kteří s danou osobností přichází do kontaktu. Nejedná se tedy o praxi, která by byla oficiálně podporovaná nebo systematicky vykonávaná.
Konkrétním příkladem zisku takové budoucí relikvie může být krev odebraná r. 2005 papeži Janu Pavlu II. v době těsně před smrtí za účelem případných autotransfuzí. Tato krev byla pak několik let skladována v římské nemocnici Ospedale Pediatrico Bambino Gesù. Část krve byla předána jako dar papežovu osobnímu sekretáři kardinálu Stanisławu Dziwiszovi [5]. V roce 2011 byla tato krev vystavena k uctívání při procesu papežovy beatifikace (prohlášení za blahoslaveného).
Dalším příkladem jsou ostříhané vousy Maxmiliána Kolbeho (zemřel r. 1941, svatořečen r. 1982) uchovávané v klášteře Niepokalanów poblíž Varšavy. Kolbeho vousy byly cíleně uchovány člověkem, který vnímal Kolbeho jako mimořádnou osobnost. Část vousů-relikvie Maxmiliána Kolbeho je uložena od r. 2020 v kapli svaté Bohorodičky Marie Matky Církve v polském Sejmu [6].
Relikvie v minulosti
Také v případě relikvií svaté Matky Terezy z Kalkaty se může jednat o malé kusy látky napuštěné její krví, případně o relikvie vyrobené z jejích vlasů. Relikvie Matky Terezy jsou v České republice k vidění například v katedrále sv. Václava v Olomouci nebo v Kostele Svatého Ducha v Ostravě [9, 10].
V případě starších světců a světic se mnohem častěji jedná o kosti nebo jejich úlomky. Není výjimečné, že ostatky jednoho člověka jsou uloženy v relikviářích po celém světě, ať už v majetku církve nebo v soukromém vlastnictví jednotlivců. Ačkoliv je v současnosti zakázáno s relikviemi obchodovat, v minulosti bylo možné jejich darování nebo směna. Jelikož relikvie byly vysoce ceněné předměty, docházelo k dělení těl svatých na větší množství částí, ale také k výrobě nepravých relikvií.
Můžeme oprávněně předpokládat, že do oběhu v průběhu času vstoupilo, např. formou zázračných nálezů, množství podvrhů, které ve skutečnosti nesouvisejí se svatořečenými osobami, ale byly v určité době považovány za pravé. Autenticitu (pravost) takových relikvií je nicméně v současné době nemožné ověřit vědeckými metodami.
Problematika exhumace
Exhumace není tak problematický akt, jak by se mohlo zdát. Koncept rušení posledního odpočinku je spíše laický a exhumace jako akt může probíhat, pokud jsou dodrženy platné právní předpisy. Platí, že pokud se v současnosti připravuje blahořečení nějaké osoby, tak je její případné potomstvo vyzváno k tomu, aby ostatky darovalo katolické církvi [11].
S tělesnými ostatky pak může být manipulováno, ať už se jedná o přesun těla nebo odebrání části ostatků za účelem vytvoření relikvie. V současnosti se celé tělo nerozděluje a podle vatikánských pravidel (přesněji pravidel Apoštolského stolce) by mělo docházet k odebírání jen těch fragmentů těla, které jsou již přirozeně oddělené [12].
Potvrzení pravosti
Autenticita jakékoliv relikvie blahoslaveného nebo svatořečeného člověka v prostředí katolické církve musí být garantována církevní autoritou. Vystavení a podepsání certifikátu o pravosti dané relikvie je podle dnes platných církevních pravidel v kompetenci postulátora (člověka pověřeného procesem svatořečení nebo kanonizačním procesem), biskupa (tedy i papeže) nebo jimi pověřené osoby [13].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Tereza
Mgr. Tereza Průšová, historička
Odbornou recenzi zprostředkoval ICLic. Jiří Zámečník, biskupský delegát pro svatořečení, Olomoucké arcibiskupství
Odpověď editovali Luděk Vašta a Hedvika Šimková
Zdroje
[1] https://www.anglicancommunion.org/resources/document-library/lambeth-conference/1958/resolution-79-the-book-of-common-prayer-the-commemoration-of-saints-and.aspx
[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Calendar_of_saints_(Lutheran)
Book of Concord. Cmalkald Articles II. 22–23, 26. Dostupné z:
https://bookofconcord.org/smalcald-articles/ii/
[3] Sacrosanctum Concilium. II. Vatikánský koncil. 1963. Dostupné z: https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19631204_sacrosanctum-concilium_en.html
[4] PRAEDICATE EVANGELIUM. 2022. https://www.vatican.va/content/francesco/en/apost_constitutions/documents/20220319-costituzione-ap-praedicate-evangelium.html#Dicastery_for_the_Causes_of_Saints
a https://cs.wikipedia.org/wiki/Dikasterium_pro_blaho%C5%99e%C4%8Den%C3%AD_a_svato%C5%99e%C4%8Den%C3%AD
[5] https://www.theguardian.com/world/2011/apr/26/pope-john-paul-blood-vatican
a https://catholicherald.co.uk/blood-stained-cassock-of-blessed-john-paul-ii-to-be-venerated-in-london/
[6] https://www.sejm.gov.pl/sejm9.nsf/komunikat.xsp?documentId=B19E03070FCA3091C12586420044CD73
[7] https://www.catholicnewsagency.com/news/36715/chicago-archdiocese-to-receive-relic-of-saint-teresa-of-calcutta
[8] https://www.aljazeera.com/news/2003/10/17/mother-teresa-relic-for-pope
[9] https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/ostatky-svatych-katedrala-sv-vaclava-jan-pavel-ii-matka-tereza.A220404_131100_olomouc-zpravy_dmk
[10] https://www.clovekavira.cz/detail-galerie/b7406902-cbd5-403d-8d5d-bd257b5673ab
[11] CONGREGATION FOR THE CAUSES OF SAINTS. INSTRUCTION "RELICS IN THE CHURCH: AUTHENTICITY AND PRESERVATION. Článek 2. Řím 2017. Dostupné z: https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/csaints/documents/rc_con_csaints_doc_20171208_istruzione-reliquie_en.html
[12] CONGREGATION FOR THE CAUSES OF SAINTS. INSTRUCTION "RELICS IN THE CHURCH: AUTHENTICITY AND PRESERVATION. Článek 21. Řím 2017. Dostupné z: https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/csaints/documents/rc_con_csaints_doc_20171208_istruzione-reliquie_en.html
[13] CONGREGATION FOR THE CAUSES OF SAINTS. INSTRUCTION "RELICS IN THE CHURCH: AUTHENTICITY AND PRESERVATION. Článek 23. Řím 2017. Dostupné z: https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/csaints/documents/rc_con_csaints_doc_20171208_istruzione-reliquie_en.html
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
