Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Jak vnímá lásku například medicína, konkrétně kardiologie?
Minutová odpověď
- Srdce bylo dlouho považováno za zdroj lidských emocí. Dnes již víme, že tomu tak není.
- Naše emoce, včetně lásky a zamilovanosti, ovlivňují srdeční aktivitu nepřímo skrze nervovou soustavu a projevují se změnou tepové frekvence.
- Dlouhodobé prožívání negativních emocí může vést ve výjimečných případech k tzv. syndromu zlomeného srdce (Takotsubo kardiomyopatie).
- Řada odborných studií ukázala, že lidé, kteří jsou spokojeni se svými vztahy, žijí v páru nebo v manželství, mají nižší riziko výskytu srdečních chorob.
- Lidskému srdci prospívá také láska ke zvířatům a láska k pohybu.
Odpověď
Srdce není zdrojem našich emocí
Srdce bylo napříč různými kulturami dlouho považováno za orgán, ze kterého pramení lidské emoce. Již samotné slovo „emoce“, pocházející z latinského slova „emovere“, znamenajícího „vzrušovat“, „hýbat“, možná nepřímo odkazuje na srdce a jeho neustávající aktivitu. Dnes, v době moderní vědy, již víme, že srdce není zdrojem našich emocí. Nicméně lékařská věda ukazuje, že emoce, a tedy i láska, mají na srdeční funkce významný vliv [1].
Naše emoce ovlivňují srdeční aktivitu nepřímo skrze nervovou soustavu a projevují se nejčastěji změnou tepové frekvence. Například tepová frekvence se zvýší, když vidíme fotky nebo jméno milované osoby [2]. Obdobně ke zvýšení srdečního rytmu vede poslech naší milované hudby. Frekvence srdeční činnosti stoupá především v případě, je-li hudba více „akční“. U uklidňující hudby je efekt na srdeční rytmus výrazně menší [3].
Syndrom zlomeného srdce
Naproti tomu dlouhodobé prožívání negativních emocí může mít na srdce neblahý efekt. Takzvaný syndrom zlomeného srdce (Takotsubo kardiomyopatie) je vzácné onemocnění připomínající akutní srdeční selhání [4]. Projevuje se sníženou stažitelností oblastí kolem srdečního hrotu a charakteristickým vyboulením přední srdeční stěny.
Tvarem levá srdeční komora připomíná tradiční hliněnou nádobu japonských rybářů pro chytání chobotnic, která se jmenuje takotsubo [4] – odtud pochází pojmenování pro toto onemocnění. Takotsubo kardiomyopatie je naštěstí onemocněním, které u většiny pacientů nezanechává trvalé následky.
Řada studií ukázala, že dobré duševní zdraví (včetně zamilovanosti) má pozitivní efekt na pacienty s onemocněním srdce a cév [1]. Konkrétní mechanismy však nejsou známy. Je statisticky prokázáno, že lidé žijící v manželství mají nižší riziko vzniku onemocnění srdce a cév [5, 6]. A když do jejich života takové onemocnění zasáhne, mají tito pacienti výrazně lepší vyhlídky než pacienti rozvedení, ovdovělí nebo svobodní [6].
Drahá polovička zdraví prospívá
Několik studií například ukázalo, že pacienti, kteří žijí v páru, mají po srdečním infarktu nižší úmrtnost než pacienti, kteří v páru nežijí [7, 8], nebo mají po této události alespoň vyšší kvalitu života [9]. Obdobně bylo zjištěno nižší riziko některých kardiovaskulárních chorob u lidí, kteří mají častý společenský kontakt a jsou obecně spokojeni se svými vztahy [10, 11].
A že zrovna drahou polovičku nemáte? Nevěšte hlavu, i láska vašeho domácího mazlíčka může prospět vašemu srdci! Závěry odborných studií se různí v názoru na to, zda lidé vlastnící psa nebo kočku mají nižší riziko onemocnění srdce a cév [12, 13]. Je ale velice pravděpodobné, že lidé žijící ve společnosti zvířecího společníka, zvláště pak psa, mají nižší riziko vysokého krevního tlaku [13, 14].
Jedním z možných vysvětlení může být skutečnost, že lidé vlastnící domácího mazlíčka jsou fyzicky aktivnější [15]. Lidskému srdci tedy prospívá nejen láska k lidem nebo zvířatům, ale i láska k pohybu!
Pro Zeptej se vědce odpovídal Vláďa
Ing. Vladimír Sobota, Ph.D., IHU LIRYC, Electrophysiology and Heart Modeling Institute, University of Bordeaux, Francie
Odbornou revizi poskytl Mgr. Jakub Tomek, DPhil, Department of Anatomy, Physiology, and Genetics, University of Oxford
Odpověď editovaly Olga Maťátková a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1016/j.jacc.2018.07.042
[2] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0216057
[3] https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehv430
[4] https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehy076
[5] https://doi.org/10.1089/jwh.2016.6103
[6] http://dx.doi.org/10.1136/heartjnl-2018-313005
[7] https://doi.org/10.1016/j.carrev.2017.07.013
[8] https://doi.org/10.1161/JAHA.122.025671
[9] https://doi.org/10.1093/ehjopen/oead018
[10] https://doi.org/10.1093/ehjopen/oeab045
[11] https://doi.org/10.1007/s11886-022-01695-4
[12] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0216231
[13] https://doi.org/10.1016/j.amjcard.2020.01.030
[14] https://doi.org/10.1161/CIR.0b013e31829201e1
[15] https://doi.org/10.3389/fpubh.2023.1196199
Další čtení prověřené autorem
https://www.scripps.org/news_items/4743-how-love-affects-your-heart
https://www.nytimes.com/2018/09/14/opinion/sunday/heart-health-emotions.html
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
