Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Chtěla bych se zeptat na dezinfekční vlastnosti 10% bílého octa. Je doporučován jako ekologický, univerzální čistič domácnosti. Jaké má vlastně antimikrobiální vlastnosti a se kterými mikroorganismy si už neporadí?
Minutová odpověď
- 10% ocet je 10% kyselina octová.
- Kyselina octová se rozkládá uvnitř bakterií a kvasinek a poškozuje je zevnitř.
- Kyselina octová tak zabíjí široké spektrum bakterií.
- Bakterie, které jsou vůči kyselině octové opravdu odolné, jsou člověku nezávadné bakterie alkoholového kvašení.
Odpověď
Bílý ocet obsahuje kyselinu octovou. Procenta v názvu octa přímo odkazují na podíl této kyseliny v jeho složení. Kyselina octová je slabá kyselina, která prochází dovnitř bakteriálních a kvasinkových buněk, kde poškozuje jejich vnitřní bílkoviny, membrány i DNA (deoxyribonukleovou kyselinu, nositelku genetické informace) [1, 2].
Octem proti tuberkulóze
Studie ukazují, že 10% kyselina octová dokáže účinně zabít bakterie způsobující tuberkulózu Mycobacterium tuberculosis [3], dále bakterie rodu Bacillus, Enterobacter, Enterococcus, Klebsiella, Listeria, Pseudomonas, Salmonella nebo Staphylococcus [4], což jsou všechno bakterie způsobující infekce střev, kůže, plic nebo otravu krve. Antibakteriální vlastnosti octa jsou tedy velice dobré.
Ze zatím neznámého důvodu je vinný ocet účinnější než ocet jablečný [4], ale oba dva dezinfekční vlastnosti mají. Ocet je navíc účinný i proti bakteriálnímu biofilmu, odolnému seskupení bakterií, které se vytváří na některých površích a lze se ho jen velice obtížně zbavit [1].
Bakterie vyrábějící ocet
S některými bakteriemi si ocet poradit opravdu nedokáže. Existuje rod bakterií Acetobacter, který žije na rozkládajícím se ovoci, v octu nebo v kyselých nápojích. Tyto bakterie dokážou zpracovávat alkohol a přeměňovat ho právě na kyselinu octovou. Díky práci Acetobacter máme dobré víno a cider. Tyto bakterie však nejsou pro zdravého člověka nebezpečné. Některé bakterie (Enterococcus) a kvasinky (Saccharomyces) si vůči octu časem budují odolnost a v jeho přítomnosti přežívají [2].
Antimikrobiální účinky octa jsou dobré, avšak ne tak vysoké jako u běžně prodávaných dezinfekčních prostředků pro domácnost [5]. Použití bílého octa, který je naprosto přírodně nezávadný, je zajisté dobrá ekologická varianta.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Adéla
RNDr. Adéla Melcrová, Ph.D.,University Medical Center Groningen University of Groningen , Nizozemí
Odbornou revizi poskytla Ing. Zuzana Šmahelová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy / BIOCEV
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0136190
[2] https://doi.org/10.1007/s00253-015-6762-3
[3] https://doi.org/10.1128/mbio.00013-14
[4] https://doi.org/10.1501/commuc_0000000187
[5] https://doi.org/10.1086/501694
Další čtení prověřené autorkou
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
