Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Jsou parabeny tolik škodlivé, jak nás straší každá druhá etiketa v drogerii?
Minutová odpověď
- Ano, parabeny jsou škodlivé, ale v koncentraci, ve které je dostaneme do těla z jednoho přípravku, je můžeme považovat za bezpečné.
- Ovšem platí, že čím více přípravků používáme, tím více parabenů se nám pravděpodobně dostane do těla.
- Parabeny jsou slabé endokrinní disruptory, tedy látky schopné narušovat hormonální rovnováhu.
- Zvláště těhotné ženy a děti by neměly používat nadměrné množství kosmetiky obsahující parabeny.
Odpověď
Parabeny jsou chemické látky běžně používané jako konzervanty v kosmetice, léčivech i v jídle a jejich bezpečnost je předmětem debaty jak ve vědecké, tak i v legislativní sféře.
Parabeny najdeme ve většině kosmetických přípravků
Chemicky se jedná o parahydroxybenzoáty neboli estery kyseliny parahydroxybenzoové a již dekády se využívají díky své schopnosti zneškodňovat bakterie, plísně a další mikroorganismy. Jsou to jedny z nejpoužívanějších konzervantů v kosmetice, můžeme je najít ve většině kosmetických přípravků [1].
Důvodem jejich častého použití je účinnost v širokém rozmezí pH, nízká schopnost vyvolat alergickou reakci a také snadný a nenákladný výrobní proces [2–4]. Zajímavostí je, že kromě lidí, kteří je synteticky vyrábějí cca od dvacátých let minulého století [2], je v malých množstvích vytváří i některé bakterie a rostliny [3].
Pokud na své tělo použijeme kosmetiku obsahující parabeny (šampony, kondicionéry, sprchové gely, tělové a pleťové krémy, zubní pasty a další), tyto chemické látky projdou skrz kůži do našeho těla. Můžeme je tedy potom nalézt v krvi, tkáních, u těhotných maminek i v plodové vodě, pupečníkové krvi, pak i v mateřském mléce [5].
Organismus si s parabeny umí celkem dobře poradit
Náš organismus si s parabeny umí celkem dobře poradit a vyloučí je močí. Nadměrným používáním kosmetiky se však hladiny v těle neustále doplňují, a to často i nad rámec toho, co tělo stíhá vyloučit močí, čímž může docházet ke kumulaci v těle.
Parabeny mají estrogenní aktivitu, to znamená, že v lidském těle působí podobně jako ženský hormon estrogen, čímž mohou narušovat hormonální rovnováhu [6]. Estrogenní aktivita však není vzácná ani u látek vyskytujících se v přírodě, například v rostlinách (např. ječmen, kukuřice, sója, len, pšenice) se nacházejí estrogenně aktivní látky fytoestrogeny [7].
Estrogenní aktivita je u parabenů závislá na velikosti molekuly (délce a rozvětvenosti řetězce). Molekuly parabenů s delším či rozvětveným řetězcem jsou tedy více estrogenně aktivní, a i proto je pět vybraných parabenů pro použití v kosmetice v EU od r. 2014 zakázáno [8]. Použití těch kratších je v EU povoleno, ale jen do určité koncentrace [9].
Kolik kosmetických přípravků denně používáme?
Limity pro použití parabenů stanovil Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (Scientific Committee on Consumer Safety, SCCS) na základě dostupných vědeckých dat o toxicitě parabenů.
Bylo prokázáno, že parabeny mohou být škodlivé, nicméně v dávkách, ve kterých se používají v kosmetice, se považují za bezpečné (maximální povolená celková koncentrace všech parabenů v kosmetickém výrobku je 0,8 %, butyl- a propylparaben jsou zakázané ve výrobcích určených pro děti do 3 let a v ostatních výrobcích jsou povoleny do maximální celkové koncentrace 0,19 %).
Je potřeba si ale uvědomit, že limity jsou nastaveny pro jednotlivé produkty a legislativně není nijak řízeno, kolik by měl člověk takovýchto produktů používat. Sami se můžeme zamyslet, kolik kosmetických produktů denně používáme.
Dále víme, že parabeny vedle estrogenního účinku mohou narušovat i působení ostatních hormonů – např. testosteronu, progesteronu, hormonů štítné žlázy [4]. Při dnešním způsobu života se denně setkáváme i s dalšími látkami, které jsou schopné narušit hormonální rovnováhu [10], a účinek této komplexní směsi může být vyšší než součet účinků jednotlivých látek [11, 12].
Záleží na životním stylu člověka
Jedná se o působení několika různých látek v různých poměrech a konkrétní složení této směsi závisí na životním stylu daného člověka. Je velice těžké určit, zda a v jakém měřítku jedna konkrétní chemikálie působí na zdraví člověka (tedy určit příčinný vztah). Zkoumání efektů přímo v lidské populaci (populační studie) nás ale může nasměrovat.
Populační studie naznačují spojitost zvýšených hladin parabenů se sníženou plodností [13, 14], zvýšeným rizikem diabetu 2. typu [15] a narušením hladin hormonů štítné žlázy [16].
Na druhou stranu ale také existují studie, které nenašly žádnou spojitost mezi expozicí parabeny a vlivem na zdraví, a to konkrétně kvalitou spermatu, hladinami pohlavních hormonů a hormonů štítné žlázy u mužů [17, 18].
Protože se při používání parabenů jedná o potenciální hrozbu narušení hormonální rovnováhy, jsou obzvlášť citlivé děti, a to už i během prenatálního období. Zjistilo se, že hladiny parabenů u dětí jsou mnohanásobně (3–11×) vyšší než u dospělých [5].
Parabeny a děti
Sám výbor SCCS Evropské unie zmiňuje možné riziko při používání kosmetiky obsahující parabeny u dětí do 3 let pro plenkovou oblast zadečku [9] a také zmiňuje, že pro některé z již používaných parabenů (propylparaben, butylparaben) nemáme dostatek dat, abychom je mohli označit za bezpečné pro děti [19, 20].
Studie zaměřující se na populace dětí a těhotných zmiňují spojitost mezi expozicí parabenům v těhotenství a těhotenskou cukrovkou [21], nízkou hladinou testosteronu v pupečníkové krvi [22] a nadváhou u dětí [23]. Spojitost mezi parabeny a vyšší hmotností byla zjištěna i u tříletých chlapců [24].
Dále parabeny mohou u dětí a těhotných žen narušovat další důležité molekulární mechanismy (např. zvyšovat oxidativní stres [25–27]). Expozice parabenům může u dětí také zvýšit riziko astmatu a alergií [28–30].
Parabeny používáním přenášíme i do životního prostředí. Jak prostým smýváním z kůže (po použití mýdla nebo šampónu), tak i vylučováním močí se parabeny dostávají do čistírny odpadních vod a následně do řek. Parabeny se proto vyskytují v povrchové i pitné vodě, kde mohou být toxické pro vodní organismy [32]. Dále je můžeme najít ve vzduchu i v prachu v domácnostech [2, 31].
Závěr
Pokud používáme jen několik kosmetických přípravků s parabeny, nemusíme si dělat starosti, nejspíš nás to neohrozí. Zvláště u dětí a těhotných žen bychom však používání takovýchto přípravků měli snížit na minimum.
Pro Zeptej se vědce odpovídaly Nina a Bára
Mgr. Nina Pálešová, RECETOX – Masarykova Univerzita
Barbora Rudzanová, MSc., RECETOX – Masarykova Univerzita
Odbornou revizi poskytl doc. Ing. Igor Linhart, CSc., VŠCHT Praha (nyní v důchodu)
Odpověď editovali Hedvika Šimková a Luděk Vašta
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2022.134019
[2] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.146150
[3] https://doi.org/10.1016/j.mce.2018.03.014
[4] https://doi.org/10.1016/j.envres.2020.110488
[5] https://doi.org/10.1002/jat.3917
[6] https://doi.org/10.1006/taap.1998.8544
[7] https://doi.org/10.1016/j.yfrne.2010.03.003
[8] http://data.europa.eu/eli/reg/2014/358/oj/eng
[9] http://data.europa.eu/eli/reg/2014/1004/oj/eng
[10] https://doi.org/10.1016/j.jsbmb.2011.08.007
[11] https://doi.org/10.1210/er.2015-1010
[12] https://doi.org/10.1007/s11154-019-09521-z
[13] https://doi.org/10.1080/14647273.2017.1358828
[14] https://doi.org/10.1289/EHP189
[15] https://doi.org/10.1016/j.envres.2018.06.040
[16] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2012.12.052
[17] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2017.11.256
[18] https://doi.org/10.1021/es0628755
[19] European Commission. Directorate General for Health and Food Safety. Opinion on Propylparaben (PP).; Publications Office: LU, 2022.
[20] European Commission. Directorate General for Health and Food Safety. Opinion on Butylparaben (BP).; Publications Office: LU, 2023.
[21] https://doi.org/10.1016/j.envint.2019.02.040
[22] https://doi.org/10.1016/j.envres.2018.01.031
[23] https://doi.org/10.1038/s41467-019-14202-1
[24] https://doi.org/10.1016/j.envpol.2016.12.040
[25] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.152639
[26] https://doi.org/10.1016/j.ijheh.2014.11.001
[27] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2013.04.097
[28] https://doi.org/10.1016/j.jaci.2018.08.021
[29] https://doi.org/10.2500/aap.2014.35.3803
[30] https://doi.org/10.1007/s40572-019-00256-2
[31] https://doi.org/10.1016/j.envint.2014.02.007
[32] https://doi.org/10.1016/j.cej.2022.139631
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
