Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Moja 7-ročná dcéra sa ma spýtala, keďže dážďovky pomáhajú vytvoriť kompost, či kompost sú vlastne ich „hovienka“.
Minutová odpověď
- „Hovínka“ žížal (angl. „vermicasts“) hrají při kompostování za pomoci žížal klíčovou roli.
- Tvorba kompostu žížalami má dvě fáze. Nejdřív žížaly tráví náš biologický odpad. Pak následuje fáze zrání, kdy „hovínka“ žížal zpracovávají mikrobi.
- Kompost vytvořený žížalami je jedno z nejkvalitnějších hnojiv na světě.
Odpověď
Kompost vzniká rozkladem především rostlinných zbytků, a to za pomoci mnoha různých makro- a mikroorganismů. Kromě klasického kompostování můžeme využít i specialitku nazývanou vermikompostování.
Tato metoda využívá žížaly k přeměně organických materiálů, jako třeba zbytků ovoce a zeleniny apod., na vysoce obohacený tzv. vermikompost [1]. Ten je bohatý na živiny jako dusík, draslík, fosfor a vápník, které jsou následně snadno dostupné pro rostliny, a jedná se o jedno z nejkvalitnějších hnojiv na světě.
V hlavní roli žížaly
I když jinak v biologickém rozkladu organické hmoty hrají klíčovou roli mikroorganismy [2], v procesu vermikompostování mají rozhodující úlohu žížaly. Žížaly jsou zásadní pro většinu ekosystémů v našich zeměpisných podmínkách a mají obrovský vliv na živiny v půdě, ale i na její fyzikální a chemické vlastnosti (třeba provzdušnění apod.) [3].
Existuje více než čtyři tisíce druhů žížal, ale pro vermikompostování se hodí pouze tzv. detritofágní druhy, tj. ty druhy, které nehloubí chodbičky v zemi, ale žijí ve vrstvě organické hmoty, jako je odpad, kompost nebo hnůj.
Patří sem například žížala hnojní (E. fetida), žížala s latinským názvem Perionyx excavatus komerčně rozmnožovaná za účelem rychlého vermikompostování a africká dešťovka (Eudrilus eugeniae) [4, 5].
Kompostování
Proces vermikompostování zahrnuje dvě fáze: (i) aktivní fázi, během které žížaly zpracovávají odpad (který využívají pro svůj růst a rozmnožování), čímž mění jeho vlastnosti a mikrobiální složení, a (ii) fázi podobnou zrání, kdy se žížaly stěhují k čerstvějším vrstvám nestráveného odpadu a v rozkladu odpadu zpracovaného žížalami pokračují dále mikroorganismy [6, 7].
Hlavní význam v rozkladu biologického odpadu u žížal hrají děje odehrávající se v jejich střevech. Tyto děje zahrnují např. mechanické rozmělnění jejich potravy (našeho odpadu) a vlastní procesy trávení nebo například tvorbu hlenu a látek, jako je močovina a čpavek, které tvoří snadno vstřebatelný zdroj živin pro mikroorganismy [3].
Na scénu přicházejí mikrobi
Další významnou roli hrají mikrobi, kteří sídlí ve střevech žížal a podílí se na rozkladu látek. Tito mikrobi jsou se žížalami v tzv. endosymbiotickém vztahu, tj. jsou si vzájemně prospěšní. Tito mikrobi tvoří enzymy, které rozkládají například celulózu, čímž dále zvyšují rozklad požitého rostlinného materiálu [8].
Je klíčové poznamenat, že malé tmavé hrudky vyvržené z trávicího traktu žížal jsou vždy smíšeny s materiálem, který žížaly nepožívají, a výsledný vermikompost je tak směsí dvou různých složek [3].
Závěr
Závěrem lze tedy konstatovat, že „hovínka“ žížal hrají klíčovou roli ve vermikompostování. Při tomto ději se organický materiál přeměňuje na výživný vermikompost obsahující důležité živiny pro rostliny, jako je dusík, draslík, fosfor a vápník. Tato interakce žížal s organickým materiálem je klíčovým prvkem tvorby kvalitního hnojiva.
Za Zeptej se vědce odpovídala Tereza
Ing. Tereza Branyšová, VŠCHT Praha
Odbornou revizi poskytla RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK
Odpověď editovali Luděk Vašta, Olga Maťátková, Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1007/s12649-017-9899-8
[2] https://doi.org/10.3390/agronomy10111838
[3] https://doi.org/10.1007/978-3-642-04043-6_5
[4] https://doi.org/10.1007/s12223-022-00948-7
[5] https://www.proquest.com/docview/1758616889…
[6] https://doi.org/10.1038/s41598-019-46018-w
[7] https://doi.org/10.1038/s41598-021-95099-z
[8] https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2014.10.014
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
