Může mít kloktání koloidního stříbra negativní vliv na zdraví?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Používání stříbra pro své antimikrobiální účinky sahá až do starověku, kdy se používaly stříbrné nádoby na potraviny pro prodloužení jejich trvanlivosti. V 15. století se na stolech šlechty objevily stříbrné příbory, a dokonce slánky s mletým stříbrem, které se přidávalo do jídla. Počátkem 20. století se stříbro užívalo jako lék na různé druhy infekce a chorob, popřípadě lokálně na popáleniny nebo na plísně.

S objevem antibiotik se od použití stříbra v lékařství ustoupilo a používalo se pouze pro povrchové ošetření ran [1].

Termín koloidní stříbro znamená, že částice jsou ve vodní suspenzi. Určitý podíl je však také ve formě iontového stříbra. Velikost částic stříbra se pohybuje od 2 nm do 100 nm. Za normálních podmínek (20 °C a 1013,25 hPa) použití a skladování je koloidní stříbro stabilní a nevykazuje žádnou aktivitu [2].

Důležitým mechanismem antimikrobiálních účinků koloidního stříbra je silná oxidační aktivita způsobena hojným uvolňováním stříbrných iontů [3]. Při provádění testů toxicity na lidských buňkách byla cytotoxicita koloidního stříbra stanovena LD50 = 30 mg/l, zatímco roztok AgNO3, tedy iontů Ag+, vykazoval cytotoxické účinky už při LD50= 1 mg/l. Léčebné účinky koloidního stříbra při jeho vnitřním užívání nebyly žádnou klinickou studií prokázány [1].

Po požití je systémově vstřebáváno pouze 1–4 % perorálně podané dávky. Stříbro se pak dostává do sleziny, jater a ledvin. Do ostatních orgánů je distribuce menší. Nicméně i při nízké expozici stříbra ho lze najít například i ve varlatech nebo v mozku [4]. I z tak malých dávek stříbra, ať už ve formě nanočástic nebo Ag+, se trvale hromadí v organismu a 2–4 % absorbovaného stříbra se uchovává v tkáních. Nejvíce viditelná dlouhodobá expozice stříbra je tzv. argyrie neboli nevratná namodralá pigmentace kůže způsobená akumulací stříbra [3].

Je třeba zdůraznit, že vnitřní užívání stříbra je v rámci EU zakázáno, a to podle nařízení EU č. 1169/2011 čl. 7 odst. 3 [5]. V České republice bylo zakázáno dokonce o něco dříve [6].

Za Zeptej se vědce vypracovala a zdraví Pavla

Ing. Pavla Hradová, ORLEN UniCre

[1] https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2016/03/04.pdf

[2] https://ec.europa.eu/health/system/files/2019-02/sccs_o_219_0.pdf

[3] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214750020304662?via%3Dihub

[4] https://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_039.pdf

[5] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32011R1169&qid=1644663796030

[6] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-225

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.