Nemá křupaní kloubů nějaké neblahé dlouhodobé následky?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Křupání či praskání kloubů je nejspíš způsobeno tvorbou bublin vzduchu v důsledku podtlaku v kloubním pouzdře a jejich následný kolaps. Tomuto jevu se také říká kavitace (Chandran Suja a Barakat 2018).

Tento mechanismus byl spojován se zvýšeným rizikem vzniku artritických onemocnění. Bylo tomu tak zejména z přesvědčení, že energie uvolněná při kolapsu bublin může poškodit pojivové tkáně, jako je například chrupavka (Watson et al. 1989).

Křupání kloubů na rozvoj osteoartrózy nemá vliv, respektive rozdíl mezi lidmi, kteří si klouby pravidelně křupou a těmi, kteří ne, byl minimální dle analýzy DeWeber et al. (2011). Castellanos a Axelrod (1990) zkoumali pacienty již s rozvinutou osteoartrózou (věk 45+). Co se týká artritických obtíží, tak mezi „pravidelnými křupači“ a „nekřupači“ také nebyl výrazný rozdíl. Avšak u „pravidelných křupačů“ se častěji objevovaly otoky rukou a nižší síla úchopu. Na druhé straně Yildizgören et al. (2017) ve své studii (19–27letých subjektů) nenašel pokles síly úchopu u „pravidelných křupačů“. Zato u nich objevili mírně tužší chrupavky u bazálních kloubů prstů (první kloub prstu blíže k ruce). Tužší chrupavky dle nich teoreticky mohou být raným stádiem osteoartrózy, ale k potvrzení tohoto jevu je potřeba dalších studií.

Zajímavou studii provedl Unger (1998). Po dobu 50 let si na levé ruce dvakrát denně klouby křupal a na pravé ne. Po uplynulých 50 letech nebylo známky po osteoartróze či jiných deformitách.

Z výše zmíněných informací vyplývá, že pokud osteoartrózou netrpíte, tak s největší pravděpodobností pravidelné křupání kloubů není rizikovým faktorem pro tyto obtíže. Pokud s ní trpíte, je možné, že pravidelné křupání kloubů může ke stávajícím obtížím přidat otoky ruky či sníženou sílu úchopu.

Za tým Zeptej se vědce Adam Provazník

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.