Neškodí nám mléko od kravičky?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Děkujeme za váš dotaz na zajímavé a stále diskutované téma konzumace mléka a mléčných výrobků. Pro jistotu předem podotýkáme, že naše odpověď se týká kravského mléka, nikoli jeho rostlinných náhražek.

Kravské mléko (stejně jako mateřská mléka jiných savců) je bez pochyby skvělou a snadno dostupnou potravinou, která představuje komplexní kombinaci makroživin a mikroživin podporujících růst. Jako takové může být prospěšné i pro člověka, a to obzvlášť v oblastech, kde je nedostatečná kvalita stravy a energetický příjem. Aktuální odborná literatura se povětšinou shoduje na tom, že konzumace kravského mléka má pro lidské zdraví spíše pozitivní než negativní účinky. V tomto ohledu stále probíhají další vědecké výzkumy [1–4].

Dostupné důkazy ukazují na příznivé účinky konzumace mléka a mléčných výrobků v raných fázích života pro rozvoj kostní hmoty. Dále bývá konzumace mléka spojována s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice, vysokého krevního tlaku, kolorektálního karcinomu, metabolického syndromu, obezity, cukrovky 2. typu a dalších. Objevují se však i výzkumy, které některé z těchto pozitivních účinků konzumace mléka zpochybňují nebo zcela vyvrací. Konzumace mléka bývá navíc spojována s vyšším rizikem rakoviny prostaty, Parkinsonovy choroby a některými dalšími onemocněními [1–5].

Účinky se pak mohou lišit podle typu mléčného produktu, obsahu tuku či jeho původu. Obzvlášť vhodná se ukazuje konzumace fermentovaných mléčných výrobků (jogurty, kefíry, skyr atp.) jako zdroje probiotik, prebiotik a bioaktivních látek [6, 7].

Kdo by měl být při konzumaci mléka obzvlášť opatrný, jsou lidé s alergií na mléko nebo intolerancí laktózy. Podle aktuálních dat patří alergie na mléko mezi nejčastěji se vyskytující potravinové alergie. Laktózová intolerance způsobená nedostatkem enzymu laktáza, který štěpí mléčný cukr laktózu, je pak tou nejběžnější potravinovou intolerancí vůbec a bývá dokonce označována za nejčastější genetické „postižení“ člověka, které se vyskytuje u většiny nebělošské populace. Celosvětově nastává pokles produkce laktázy ve věku 2–5 let u 70 % populace, v Evropě se uvádí 15–70 %, v Asii je to pro srovnání dokonce 80–100 % [8, 9].

Co se vlivu konzumace mléka u dětí s autismem týká, zde se nejvíce diskutuje o hlavní mléčné bílkovině kaseinu. Tuto diskuzi vyvolává teoretický předpoklad, že kasein může zvyšovat propustnost střeva, ovlivňovat nervovou soustavu a tím přispět k rozvoji autistických symptomů. Na toto téma již bylo však provedeno množství studií a dosud neexistují žádné konzistentní důkazy, které by potvrzovaly vliv konzumace mléčných výrobků na chování dětí s autismem. Pro vyvození jasných závěrů je potřeba dalších kvalitních vědeckých studií [10, 11].

Mléko však může mít u pacientů s autismem také terapeutické účinky. Konkrétně je doporučováno mléko velbloudí, které má jedinečné složení lišící se od mléka jiných přežvýkavců [11].

Podle aktuálně dostupných studií nemá konzumace kravského mléka nepříznivý vliv ani na rozvoj osteoporózy či vznik zlomenin. Naopak, mléko a mléčné výrobky obsahují téměř všechny živiny potřebné pro stavbu silných kostí v dětství a jejich udržení v pozdějším věku, tedy bílkoviny, vápník, fosfor, mangan, hořčík, zinek a vitamín K [12, 13].

V případě vlivu konzumace mléčných výrobků na vznik a rozvoj autoimunitních onemocnění se vědecké výzkumy zaměřují na každé z onemocnění zvlášť. Pokud se podíváme na ta nejrozšířenější, zjistíme, že u některých autoimunitních onemocnění dosud provedené studie nepřinesly důkazy o přímém vlivu konzumace mléka a mléčných výrobků na jejich vznik či rozvoj. To se týká mimo jiné autoimunitního onemocnění štítné žlázy [14], revmatoidní artritidy [15] nebo Bechtěrevovy nemoci [16]. Naopak se ukazuje, že v případě některých autoimunitních onemocnění by mohly mít mléčné výrobky spíše ochranné účinky. Jedná se například o endometriózu [17–19] nebo Crohnovu chorobu [20, 21].

Podezření na vliv konzumace mléčných výrobků a vznik autoimunitního onemocnění existuje v případě diabetu 1. typu. Pro potvrzení je však zapotřebí dalších výzkumů. Mimo jiné se ukazuje, že na vznik diabetu 1. typu nemá vliv délka kojení ani doba zavedení kravského mléka do stravy dítěte [22–24]. Dále se jako riziková ukazuje konzumace mléčných výrobků v případě roztroušené sklerózy. Rozdílné studie však přináší rozdílné výsledky, některé poukazují naopak na vliv pozitivní [25, 26].

Na závěr můžeme ještě dodat, že přestože je kravské mléko a výrobky z něj nabité živinami, které mohou být pro člověka prospěšné, všechny tyto živiny lze získat i z jiných zdrojů [2].

Pro Zeptej se vědce odpovídaly Anna a Helča

Ing. Anna Keclíková, NTK – Národní technická knihovna

Mgr. Helena Štrbová, absolventka oboru biofyzikální chemie na Univerzita Karlova

Odbornou recenzi poskytl RNDr. Adam Obr , Ph.D., Ústav hematologie a krevní transfuze

[1] https://doi.org/10.1186/s12986-020-00527-y

[2] https://doi.org/10.1056/NEJMra1903547

[3] https://doi.org/10.1080/09637486.2019.1625035

[4] https://doi.org/10.1080/07315724.2018.1491016

[5] https://doi.org/10.1093/advances/nmab118

[6] https://doi.org/10.1016/j.jff.2020.104059

[7] https://doi.org/10.1093/nutrit/nuaa013

[8] FUCHS, Martin. Potravinová alergie a intolerance. Praha: Mladá fronta, 2016. ISBN 978-80-204-3757-0.

[9] FUCHS, Martin. Potravinová alergie: jak na ni. Praha: Mladá fronta, 2019. ISBN 978-80-204-5572-7.

[10] https://doi.org/10.1007/s00394-017-1483-2

[11] https://doi.org/10.1080/1028415X.2017.1358481

[12] https://doi.org/10.1080/10408398.2019.1590800

[13] https://doi.org/10.3402/fnr.v60.32527

[14] https://doi.org/10.1210/clinem/dgac473

[15] https://doi.org/10.1016/j.clnu.2021.05.026

[16] https://doi.org/10.5152/eurjrheum.2017.16103

[17] https://doi.org/10.3389/fnut.2021.701860

[18] https://doi.org/10.1186/s12937-022-00812-x

[19] https://doi.org/10.1080/14647273.2021.1995900

[20] https://doi.org/10.1038/s41575-018-0022-9

[21] https://doi.org/10.23750/abm.v89i9-S.7952

[22] https://doi.org/10.1111/pedi.12341

[23] https://doi.org/10.1016/S2213-8587(19)30412-7

[24] https://doi.org/10.1007/s13410-021-00923-x

[25] https://doi.org/10.4172/2376-0281.1000e126

[26] https://doi.org/10.1007/s13668-018-0236-z

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.