Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Lze nějak vysvětlit, proč mám večer vždy nejvíc energie a nechce se mi ani po náročném dni spát? Druhý den se za to pak proklínám a říkám si, že dnes určitě půjdu spát brzo.
Minutová odpověď
- Množství energie a schopnost soustředění jsou řízeny vnitřními biologickými hodinami.
- V průběhu dne máme v těchto funkcích dva vrcholy – dopoledne a k večeru.
- Jestliže jsme pozdní chronotyp, budeme preferovat na práci spíše večerní vrchol.
- Nedostatek spánku negativně ovlivňuje množství energie a pracovní výkon.
Odpověď
Energie, pozornost a soustředění – souhrnně kognitivní funkce – jsou v rámci dne, stejně jako spousta jiných fyziologických pochodů v těle, řízeny našimi vnitřními cirkadiánními rytmy [1]. Těm se také někdy říká vnitřní biologické hodiny.
Biologické rytmy
Vedle načasování spánku a bdění mají vliv také na to, kdy je tělo připravené přijímat a efektivně zpracovávat potravu nebo cvičit. Biologické rytmy řídí také vyplavování různých hormonů, jejichž hladiny potom mají souvislost například s oním zpracováním potravy, vysokým krevním tlakem nebo tělesnou teplotou [2].
Načasování všech zmíněných funkcí je dáno především tím, že jsme denní živočichové, takže je pro nás přirozené spát v noci a přijímat potravu přes den, noční živočichové to potom mají opačně. Ale i v rámci dne lidé preferují různou dobu usínání a vstávání – tomu se říká chronotyp, který může být brzký ranní (tzv. skřivani), střední (normální) nebo pozdní večerní (tzv. sovy).
Chronotyp je dán do jisté míry geneticky, byť vliv na něj má například také věk. Malé děti a staří lidé jsou spíše skřivani, adolescenti a mladí dospělí jsou spíše sovy [3].
Dva vrcholy během dne
Jestliže se tedy podíváme na naši pozornost a energii v rámci dne, tak pozorujeme dva vrcholy – první bude asi tři hodiny po probuzení a druhý je odpoledne a večer. Např. člověk s tzv. středním chronotypem, který chodí spát cca ve 23:00 a vstává v 7:00, bude mít nejvíce energie mezi 10:00 a 14:00, poté dojde k poklesu (většinou po obědě, kdy se tělo soustředí na zpracování potravy) a druhý vrchol budeme pozorovat mezi 16:00 a 22:00 [4].
Obrázek převeden do češtiny na základě https://sleepspace.com/circadian-rhythm-2/
Jestliže jsme skřivan, budeme mít oba vrcholy posunuté až o tři hodiny dříve, u sov to bude zase později. V této souvislosti bylo v literatuře popsáno, že studenti – skřivani se lépe učili během dopoledního vrcholu, zatímco sovy dosahovaly nejlepších studijních výsledků ve večerním vrcholu [4].
Na naše kognitivní funkce během dne mají ale zásadní vliv kvalita a délka spánku. Pokud jsme nevyspalí, tak obecně kognitivní schopnosti klesají [5].
Nabudit je může například káva. Pokud si ji dáme ráno, může nám první vrchol nastat dříve, jestliže si ji dáme pozdě k večeru, bude nám schopná prodloužit večerní vrchol v soustředění, ale také oddálit potřebu spánku [6].
Když sova není schopna usnout
Tady je důležité zmínit, že pozdní chronotypy často nejsou schopny usnout dostatečně brzy, aby jejich celková doba spánku v pracovní den byla žádoucích osm hodin. To vede ke dvěma důsledkům – ráno jsou nevyspalí, a tudíž nejsou schopni podat optimální studijní nebo pracovní výkon, ale k večeru se pomalu nastartují a dohánějí povinnosti v pro ně příjemnější dobu, která je však často velmi pozdě večer, a oni jsou potom zase nevyspalí [7].
Záleží tedy, jaký jste chronotyp – z dotazu se zdá, že spíše sova. Je tedy logické, že se „sovám“ bude dobře pracovat a obecně aktivně žít ve večerních hodinách, zvláště pokud během dne moc energie, kvůli nevyspání, nepociťovaly a snaží se večer vše dohnat.
Můžeme tedy obecně poradit, aby si každý člověk (pokud se nechce přeučit na jiný chronotyp, k čemuž je nutné dodržovat poměrně striktní pravidelnost v žádaném režimu) našel ideálně takové zaměstnání, které bude vyhovovat jeho chronotypu – a nemusel například ráno vstávat do práce moc brzy.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Vendula
Mgr. Vendula Lužná, Ph.D., 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, momentálně na rodičovské dovolené
Odbornou revizi poskytla: Mgr. Zuzana Hübnerová, Ph.D., doktorát z Fyziologického ústavu AV ČR, momentálně na rodičovské dovolené
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1080/02643290701754158
[2] https://www.nigms.nih.gov/education/fact-sheets/Pages/circadian-rhythms.aspx
[3] https://doi.org/10.1038/s41598-020-58413-9
[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6430172/
[5] https://doi.org/10.1177/0748730414564786
[6] https://doi.org/10.1126/scitranslmed.aac5125
[7] https://doi.org/10.1038/s41598-020-73297-5
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
