Vedou svíčky ze včelího vosku k usazování prachu?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Svíčky ze včelího ani žádného jiného vosku neprodukují záporné ionty způsobem, který popisujete. Vosky jsou organické látky, které dobře hoří. Hoření je chemická reakce něčeho s kyslíkem za vzniku oxidů. V případě vosků, tedy uhlovodíků, vzniká hořením oxid uhličitý a voda. Při nedostatečném okysličení dochází k takzvanému nedokonalému spalování, při kterém vznikají méně stabilní oxidy nebo, hlavně v případě uhlíku, amorfní zbytky, kterým říkáme saze [1].

Zákon zachování náboje nám říká, že když někde vytvoříme anion, záporně nabitý ion, musí k němu vzniknout i příslušný kation, kladně nabitý ion [2]. Pokud by svíčka vytvářela anionty, musela by se sama pozitivně nabíjet, což se neděje. Ve skutečnosti při hoření svíčky opravdu nakrátko k ionizaci dochází.

Plamen je proud částic, které jsou vysokou teplotou a reakcí s kyslíkem trhány na kusy a rozpadají se na ionty – anionty a kationty. Tyto ionty se vzájemně přitahují a jediné, co je drží od sebe, je energie uvolněná hořením. Tato energie je ale vyzářena jako světlo a teplo do okolí a proud částic z plamene se rychle dostává mimo plamen a chladne.

Okraj plamene je tedy místo, kde je teplota dostatečně nízká na to, aby se ionty rekombinovaly – opět spojily do elektricky neutrálních částic. Žádné anionty se tedy nedostanou dál než na okraj plamene. Svíčky tudíž anionty neuvolňují. Nedokonale spálené kusy vosku tvoří saze, jejichž proud vidíme jako kouř.

Svíčka je tedy spíš dalším původcem prachu než jeho čističem. Saze jsou součástí prachu, a když jich je hodně, tvoří dobře známé černé usazeniny. Plamen svíčky tedy není žádný zázračný čistící prostředek, který by zbavoval vzduch prachu. Ano, pokud se částečky prachu dostanou do plamene, shoří. Ale pokud nevypálíte celou místnost s dostatečným přísunem kyslíku, prachu se tím nezbavíte.

Vzhledem k tomu, že svíčky ze včelího vosku žádné anionty do okolního vzduchu neuvolňují, nemohou mít na lidský organismus žádný přímý vliv. Pravděpodobnější je nepřímý vliv svíček – vytvoření hezké atmosféry či příjemných čichových vjemů může pozitivně působit na naši psychiku.

Navíc bylo i experimentálně ověřeno, že ionty produkci serotoninu v lidském těle neovlivňují [3]. Zároveň je nutné říct, že vztah serotoninu a deprese je složitý a neúplně popsaný. Nelze jednoduše říct, že zvýšení produkce serotoninu povede ke snížení rizika depresivních poruch a naopak, celý tento proces je podstatně složitější a doposud mu úplně nerozumíme [4].

Za Zeptej se vědce odpovídali Vojta a Ondra

Mgr. Vojtěch Dolejš; Ústav molekulární biologie (ZMBH), Univerzita v Heidelbergu; Zoologický ústav, Technologický institut v Karlsruhe (KIT)

Mgr. Ondřej Vaňátko; Ústav experimentální medicíny AV ČR

Odbornou recenzi poskytla Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D.; Stanford University, School of Medicine

Odpověď editoval Jan Rautenkranc, MSc., MBA; Česká spořitelna, Mensa ČR

[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Combustion

[2] Fyzika; Halliday, Resnick, Walker, 5th ed., John Wiley&sons, 1997, český překlad Petr Dub, VUTIUM, 2001, kapitola 22

[3] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23320516/

[4] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0149763415000287

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422