Článek
Přišla na preventivní prohlídku a hned v úvodu mi udělala radost. Ne tím, že by byla zdravá, ale tím, že mi odpověděla na jednu z nejzákladnějších otázek v medicíně.
„Kolik je vám let?“ zeptal jsem se.
Zamyslela se. Dlouho. Opravdu dlouho. Tak dlouho, že jsem stihl otevřít kartu, zkontrolovat jméno, rodné číslo a skoro i odejít do důchodu.
„No… to teď z hlavy nevím,“ řekla nakonec.
To je věta, kterou člověk většinou slyší od dětí kolem pěti let nebo od lidí po třech sklenkách vína. Ne od dospělé ženy v čekárně praktického lékaře.
„Přibližně?“ zkusil jsem to znovu.
„Něco přes třicet. Nebo možná už ke čtyřiceti. Já to nějak neřeším.“
Dobře. Neřeší věk. To se dá pochopit. Věk je citlivé téma, společensky problematické, psychologicky náročné. Ale pak dodala:
„Já jsem Blíženec. Ascendent Rak. A teď mám silný tranzit Saturna.“
A v tu chvíli jsem pochopil, že máme jasno. Ne biologicky, ale kosmicky.
Pacientka nevěděla, kolik jí je let, ale přesně věděla, kde se nachází planety při jejím narození. Neznala svůj rok narození, ale znala polohu Měsíce v den, kdy poprvé plakala.
Z lékařského hlediska je to fascinující. Věk je pro nás zásadní údaj. Ovlivňuje dávkování léků, riziko nemocí, preventivní programy, pravděpodobnost infarktu, osteoporózy, rakoviny, demence. Ale pacientka ho považovala za nepodstatný detail.
Astrologické znamení naopak nepoužíváme k ničemu. Nemá žádný diagnostický, terapeutický ani prognostický význam. Ale pacientka ho měla v hlavě uložené s přesností na minuty.
„A kdy jste se narodila?“ zeptal jsem se.
„V červnu. To je jistý.“
„Rok?“
„To si musím najít.“
Ano. Rok narození musíme najít. Znamení máme jisté.
„A proč vlastně nevíte, kolik vám je?“ zeptal jsem se opatrně.
„No… já to nějak nesleduju. Nechci se tím omezovat. Věk je jen číslo.“
To je krásná věta. Filozofická. Motivační. Bohužel v medicíně je věk jedno z nejdůležitějších čísel vůbec. Je to něco jako říct mechanikovi, že nevíte, jestli máte benzín nebo naftu, ale víte, že auto je modré.
Pacientka se mezitím rozpovídala o tom, že Blíženci mají sklon k úzkostem, Rak je citlivý a Saturn jí teď „brzdí energii“, což prý vysvětluje, proč je poslední dobou unavená.
Já jsem si mezitím všiml, že spí pět hodin denně, pracuje ve stresu, pije tři kávy, nehýbe se a večer scrolluje do jedné ráno. Ale jasně. Saturn.
„Takže únava je podle vás z planet?“ zeptal jsem se.
„Částečně. Teď je takový náročný období.“
Z lékařského hlediska je to učebnicový příklad externalizace odpovědnosti. Když je mi špatně, není to tím, že žiju blbě. Je to tím, že se Mars dostal do kvadratury s něčím, co neumím vyslovit.
Astrologie má jednu obrovskou výhodu oproti medicíně. Nikdy vám neřekne, že byste měli chodit spát dřív, míň pít, víc se hýbat nebo změnit práci. Vždycky za to může vesmír.
A vesmír se špatně konfrontuje.
„A víte, kolik vám je aspoň přibližně?“ zkusil jsem to potřetí.
„No… tak 34? Nebo 36? Něco takovýho.“
To už je v medicíně poměrně zásadní rozdíl. Mezi 34 a 36 je například jiný screening, jiná statistika rizik, jiný přístup k některým vyšetřením. Ale v astrologii je to jedno. Pořád Blíženec.
Nakonec jsme rok narození dohledali v systému. Bylo jí 38.
„Aha,“ řekla klidně. „No vidíte. Já říkala, že kolem čtyřiceti.“
Ano. Rozptyl šest let. To je přesnost, se kterou se dá pracovat tak maximálně při odhadu stáří stromu v lese.
Zapsal jsem věk do karty a pokračovali jsme v prohlídce. Tlak lehce zvýšený. Cholesterol vyšší. BMI na hraně. Spánek špatný. Stres vysoký.
„To je určitě tím Saturnem,“ usmála se.
Samozřejmě. Saturn zvyšuje cholesterol, způsobuje sedavé zaměstnání a nutí lidi jíst večer čokoládu. To je známý fakt, jen ho zatím žádná studie neprokázala.
Z lékařského hlediska to není problém jedné pacientky. To je symptom celé generace. Lidi, kteří neznají základní údaje o svém těle, ale znají detailní symbolické systémy, které jim dávají pocit smyslu.
Neví, kolik váží. Neví, jaký mají tlak. Neví, kolik spí. Neví, jaké berou léky. Ale vědí, že jsou vodní typ s ohnivou energií.
Biologická realita je nudná. Astrologie je zábavná. Biologie vyžaduje změnu chování. Astrologie vyžaduje jen sledovat oblohu a říkat, že teď není vhodná doba.
Na závěr se mě zeptala: „A myslíte, že ty moje potíže souvisí s věkem?“
Ano. Velmi pravděpodobně. Ale to není odpověď, kterou chtěla slyšet. Protože věk je skutečný, konkrétní a nevyjednatelný. Zatímco znamení je poetické, flexibilní a dá se sdílet na Instagramu.
Do karty jsem si napsal: pacientka biologicky 38 let, psychologicky neurčeno, kosmicky Blíženec.
A to je možná nejpřesnější diagnóza dnešní doby. Lidi, kteří neví, kolik jim je, ale vědí, v jakém jsou znamení. Kteří ignorují tělo, ale čtou horoskop. Kteří řeší energii vesmíru, ale ne energii vlastní.
Protože stáří se blbě popírá. Ale Saturn? Ten se vždycky dá obvinit. A hlavně: nikdy po vás nebude chtít krevní testy.
