Článek
Ráno posnídat vitamíny nabité cereálie, ke svačině zakousnout šťavnatou karamelovou sušenku a spláchnout ji colou. Večer si křupnout u televize. Známé klišé, které se nám však do domácností vkradlo s neochvějnou pevností. Ačkoliv osvěta pracuje, ultra zpracovaných potravin kolem sebe máme enormní množství a je těžké se mezi nimi orientovat. Firmy, které je produkují, to dělají s jasným cílem – vydělat peníze. A že lidem ničí zdraví? Nevadí.
První vlaštovka
Epidemie obezity a metabolický syndrom je na vzestupu, a to nejen v Americe, ale i v Evropě. A právě v Americe došla trpělivost San Franciscu, které poprvé v historii podává žalobu na deset nejznámějších potravinových gigantů prostřednictvím městského prokurátora Davida Chiu. Žaloba se týká firem Kraft Heinz, Nestlé, Coca‑Cola, PepsiCo, Mars, Kellogg, General Mills, Mondelez, Post a Conagra.
Žaloba s etickým přesahem
Podle města situace přestává být únosná. „Nejde jen o nezdravé jídlo. Jde o systémově navržený byznys, který je postaven na levných, zdánlivě chutných a hlavně návykových produktech,“ zní argumenty. Podle žaloby tyto firmy vytvářejí a masově propagují ultra‑zpracované potraviny, které významně přispívají k obezitě, diabetu 2. typu, kardiovaskulárním a dalším chronickým onemocněním, což výrazně zatěžuje zdravotní systém města. A co víc, podle žalující strany má chování firem i etický přesah. Podle ní jsou si firmy léta velmi dobře vědomé dopadu konzumace ultra zpracovaných výrobků na lidské zdraví a návykovosti, přesto používají velmi agresivní podbízivý marketing, často zaměřený na děti a nízkopříjmové skupiny.
Co si představit pod ultra zpracovanými potravinami
Tyto potraviny jsou dle klasifikace NOVA (systému klasifikace potravin vytvořeného v Brazílii) na 4. pozici. Ta představuje nejvyšší úroveň průmyslového zpracování. Tyto potraviny bývají složené „z levných rafinovaných ingrediencí (bílá mouka, škroby, cukry, rostlinné oleje, izolované bílkoviny) a celé škály přídatných látek (aroma, barviva, emulgátory, stabilizátory), přičemž původní potravina je často téměř nepoznatelná.“
Typicky sem patří slazené nápoje, chipsy, krekry, sušenky, snídaňové cereálie, cukrovinky, většina balených hotových jídel, zpracované masné výrobky, některé „dietní“ či „fitness“ tyčinky a nápoje.
Chceme je stále dokola
Problém u těchto výrobků není jen vysoký obsah cukru a tuku, alarmující je i míra a účel, jakým byly vstupní suroviny do výsledného produktu zpracovány. Tedy fakt, že produkt je navržen tak, aby byl extrémně chutný, trvanlivý, levný a snadno konzumovatelný kdekoli a kdykoli. Jednoduše řečeno, abychom jej chtěli konzumovat stále dokola.
Věda nelže
Studie z posledních let hovoří jasně. Vysoká konzumace ultra zpracovaných potravin neznamená jen zaplácnutí žaludku na živiny chudými jídly. Jejich konzumace je spojena s rozvojem civilizačních chorob. „Vyšší příjem ultra‑zpracovaných potravin je spojen se zvýšeným rizikem celkové úmrtnosti, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, obezity, některých nádorů a také depresivních a úzkostných poruch.“
Firmy? Hlavně vydělat peníze
V žalobě San Franciska stojí, že výrobci desítky let optimalizují produkty tak, aby byly co nejchutnější, nejlevnější a hlavně návykové. Toho dosáhnou vhodně zvolenou kombinací cukru, soli a tuku, specifických textur, aroma a vizuálně atraktivního balení.
Město dále argumentuje, že existují interní i veřejné poznatky o tom, jak tyto kombinace stimulují okruhy v mozku a podporují přejídání, a přesto firmy pokračují a předhánějí se ve vyvíjení co nejchutnějších receptur. Alarmující také je, že firmy cílí především na nejzranitelnější část populace, na děti. A na nízkopříjmové komunity, pro něž jsou tyto potraviny často jediná finančně dosažitelná volba.
Volba je na každém
Zástupci firem a průmyslových asociací namítají, že neexistuje univerzálně přijatá definice ultra zpracované potraviny a že všechny jejich produkty splňují regulatorní normy. Namítají také, že některé zpracované potraviny (např. obohacené cereálie) mohou poskytovat prospěšné živiny. Palčivou otázkou, kterou bude soud také řešit a kterou vznášejí i zástupci firem je ta, zda ony firmy nesou zodpovědnost za svobodnou volbu konzumenta.
Co to znamená pro nás?
Číst obaly a hledat základní potraviny. I výrobky často označené jako fitness, light, protein atd. jsou většinou ultra zpracovaným produktem, stejně jako balená bábovka či chléb. Lákavé nápisy a informace o přidaných vitaminech často zakrývají fakt, že se stále jedná o vysoce zpracovanou, energeticky bohatou potravinu, která však našemu tělu nedodá nic prospěšného a málo zasytí.
Zdroje: apnews.com, sfcityattorney.org, www.cnn.com
