Článek
Představte si, že se narodíte a váš svět je už protkaný neviditelnými nitěmi, které vedou do každého koutu planety. Ty nitě jsou internet, sociální sítě, nekonečný proud informací, co vám proudí přímo do dlaně.
Pro Generaci Z to není žádná novinka, žádná „revoluce“, pro ně je to zkrátka – život. Vyrostli s dotykovými obrazovkami místo starých knížek, s YouTube místo večerníčku. Nezažili dobu „před internetem“, pro ně je online prostě jen jiná forma reality, stejně skutečná jako ta za oknem. Baví se v memech, myslí v hashtazích a když něco nevědí, nejdřív se zeptají svého telefonu. Jsou to digitální domorodci, kteří nejenže umí používat technologie, ale doslova s nimi žijí, dýchají a tvoří. Nevidí hranice mezi „online“ a „offline“, pro ně je to jedno velké, propojené universum, kde se plynule pohybují. Globální duše s touhou po smyslu, ne jen penězích Tahle neustálá propojenost jim dává neuvěřitelný rozhled.
Kluk z malého města v Česku sleduje streamery z Japonska, holka z vesnice se inspiruje aktivistkou z Ameriky. Pro ně nejsou hranice nic víc než čáry na mapě. Jsou otevření, tolerantní, ale taky neuvěřitelně nároční. Nezajímá je jen tak nějaká práce nebo „normální“ život ve starém slova smyslu. Chtějí smysl. Chce to vědět, že to, co dělají, má váhu, že jejich úsilí mění svět k lepšímu. Peníze jsou fajn, ale nejsou hlavní motivací. Proto jich tolik najdete v roli freelancerů, kteří si sami řídí svůj čas a sami zodpovídají za své projekty, nebo jako tvůrce obsahu, co si budují vlastní publikum a sami rozhodují o svém „byznysu“. Raději si vybudují malé, ale vlastní impérium na TikToku nebo Instagramu, než aby seděli v kanceláři, kde se necítí naplnění a jejich hlas není slyšet. Pro ně je flexibilita, možnost tvořit a ovlivňovat důležitější než velký plat a korporátní jistota. Chtějí si určovat vlastní pravidla hry.
Když už jsme u toho, co je opravdu důležité – Generace Z má radar na autenticitu. Nenávidí přetvářku. Pokud jim něco zavání falešností, prokouknou to lusknutím prstu. Už žádné naleštěné, dokonalé fasády a falešné úsměvy. Proto tak moc milují „nefiltrovaný“ obsah, proto dávají přednost influencerům, co se nebojí ukázat své chyby i slabosti, co jsou prostě jen sami sebou, s těmi dobrými i špatnými dny. Cení si upřímnosti a chtějí se spojovat s lidmi a značkami, které se nebojí ukázat svou pravou tvář, bez jakýchkoli přetvářek. Nechtějí prázdné marketingové slogany, chtějí vidět skutečné hodnoty, skutečný dopad, opravdovou snahu o něco lepšího. To platí i pro jejich vztahy. Místo tisíců povrchních kamarádů na Facebooku raději hledají hluboké, opravdové spojení s pár vyvolenými, těmi, kterým můžou důvěřovat a být s nimi skuteční. A paradoxně, i když žijí online, šíleně moc touží po skutečných zážitcích – proto jsou festivaly, koncerty a živá setkání pro ně tak důležitá. Je to způsob, jak se odpojit od obrazovek a konečně se dotknout reality, spojit se s ostatními lidmi, tváří v tvář, pocítit tu energii.
Tahle neustálá digitální přítomnost si ale vybírá svou daň. Nekonečné srovnávání se s „dokonalými“ životy na sociálních sítích, tlak na neustálou aktivitu a ten všudypřítomný pocit, že něco propásli (to známé FOMO – Fear of Missing Out), to vše se podepisuje na jejich duševním zdraví. Úzkosti a deprese jsou u nich bohužel častější než u starších generací, a to je realita, kterou nelze ignorovat.
Ale je tu jeden obrovský rozdíl: na rozdíl od nás starších se o tom nebojí mluvit. Boří tabu kolem duševního zdraví, otevřeně sdílí své pocity a nebojí se říct, že potřebují pomoct nebo si prostě jen odpočinout. Vědí, že je důležité se o sebe starat, že „být v pohodě“ není slabost, ale síla. A to je velká lekce pro nás všechny, bez ohledu na věk. Budoucnost je už tady a Generace Z ji píše Generace Z není jen nějaká statistická skupina v grafech. Jsou to lidé s neskutečnou silou, kteří mění způsob, jakým žijeme, pracujeme a komunikujeme. Jsou inovativní, uvědomělí a nebojí se jít proti proudu. Mají své názory, ať už jsou jakékoliv, a nebojí se je říct nahlas.
Možná nás občas zaskočí svou přímočarostí nebo nekonvenčními pohledy na věc, ale jedno je jisté – svět, ve kterém žijeme, už nikdy nebude stejný a oni jsou jeho hybnou silou, ti, co ho tlačí dopředu. Místo abychom je soudili podle zastaralých měřítek nebo si stěžovali na jejich „digitální posedlost“, měli bychom se snažit jim naslouchat a pochopit jejich svět, jejich motivace. Mají nám co nabídnout – novou energii, nápady a odhodlání dělat věci jinak a lépe, s ohledem na budoucnost.
A možná, jen možná, se od nich můžeme naučit, jak žít autentičtěji, jak se víc starat o planetu a jak si najít smysl v tom digitálním šumu, ve kterém se dnes všichni bez rozdílu pohybujeme. Co myslíte, jste připraveni se s nimi naladit na stejnou vlnu a společně formovat to, co přijde?
