Článek
A tak zatímco se v Edenu radují a metají kozelce, na Letné se pomalu probírají z kocoviny: ne, nelze donekonečna tvrdit, že je všechno růžové. Až sem to muselo dojít? Ptá se Zuřivec.
Mladá Boleslav určitě není nějaký extrovní mančaft. Na ligu vcelku lepší průměr (i přes ambice vedení a vcelku pohledný kádr). Jedno se však týmu z města naleštěných bouráků nedá upřít: na Spartu to umí. Bilance vzájemných zápasů v této sezóně? Na body 4:1 pro boleslaváky, při skóre 4:2. Pro Spartu v právě probíhající chrabré sezóně lehce tristní statistika. A nedělní remíza se letenských hodila v tuto chvíli ze všeho nejméně. Ovšem po zásluze, to už si přiznali i na Letné.
Stojí Preciado za ztrátu titulu?
Upřímně? Nestojí. Ať si každý říká, co chce, jeho nedisciplinovanost je zásadní pro další působení na Letné. Ačkoliv jeho nedělní „úlet“ nebyl z říše „tyvoletojsemještěneviděl“, a boleslavský Sakala Preciadův blikanec značně zveličil, červená byla zasloužená. Respektive byla recidivní. Kdyby to byl jeho první prohřešek, rozhodčí by možná, a teď spekuluji, nebyl tak zásadový. Jenže Ecuádorec už začíná být svými blikanci vyhlášený jako falešná pětka či kapitán Řepka blahé paměti.
Ještě něco mě na sexuálním predátorovi z pražských diskoték (zase spekuluji v nadsázce) hněte. Ačkoliv je zřejmě nejlepším fotbalistou na pravém beku v lize, jeho výkony v této soutěži nejsou hodny srovnání s těmi v evropských mačích. Tam se projevoval mnohem aktivněji a mnohem méně podrážděněji. Skoro mi to připadá, že ho liga moc nebaví. Také musím dodat, když zrovna hraje. Pokud se právě neřeší jeho herní disciplína nebo zdravotní problémy. Suma sumárum: skvělý fotbalista, bohužel bez přidané hodnoty pro Spartu. Za mě, po žních k Turkovi. A nejeden kapesníček zůstane zřejmě suchý.
Takže titul je ztracený a prohrál ho Ekvádorec?
Ne! Takhle jednoduché to není. Proti Boleslavi Preciado dokonce patřil, do vyloučení, k těm lepším na place. A nikdo se ještě neodváží tvrdit, že je titul v háji. Několik zápasů ještě zbývá odehrát a asi by bylo rouháním po jedné z nejpovedenějších letenských sezón házet flintu do žita jenom proto, že sedíte pár kol před koncem základní části jeden bod za Slávií. To by bylo zbabělé a nehodné Sparty.
Ovšem momentální situace letenských nevěští do nadstavby nic dobrého. Většina hráčů, většina tahounů, není v optimálním rozpoložení, a i při vší snaze to zlomit, se trápí ještě více a vychází jim z toho křeč (čest výjimkám, Vejlko). Do očí bijící je to zejména u obávaného útočného trojzubce, ze kterého „útočně“ funguje vlastně pouze Birmančevič. Kuchta i Haraslín se momentálně ofenzívně pasou. Kuchta je alespoň užitečný v mezihře, kdežto „Šulo“ je skvělou ukázkou frustrované hvězdy, které se nedaří. A útočná složka hry Sparty byla donedávna (a opravdu to není tak dlouho) zbraní hromadného ničení. Už není, a proto Sparta chřadne.
Má (musí) Sparta něco změnit?
No jestli! Tedy měla by, ačkoliv trenér Priske sází na osvědčené principy, musí i on sám vidět, že momentálně nefungují. Na druhou stranu, kapitán Krejčí v neděli v záloze byl výborný počin. Ale ani to nestačilo, protože (viz úvaha výše) nefunguje ofenzíva. Záložníci také právě nesvětélkují přehršlemi nápadů a kreativity. A o obraně Sparty se všeobecně ví, že funguje občas s minelami. Když to přebíjela útočná efektivita týmu, bylo hej a šlo nad tím zamhouřit oko. Teď však na obraně leží tíha úspěchu, protože když se Sparta momentálně k bodovému zisku v zápase „protrápí“, nesmí se vzadu udělat chyba. Ale těmi obránci letenských občas postraší.
Co tedy změnit? Sice je to otázka na Briana Priskeho, ale ani on nemá právě po ruce neotřepané řešení. Tvrdošíjně staví své osvědčené typy, tvrdošíjně lpí na zavedeném systému. Systém bych mu nevyčítal, ostatně na něj kádr stavěný, ale ty jeho „typy“ ano. Otázkou je, zda druhý sled z lavičky na zásadní obrat v zápase má. Můžu si odpovědět? No, je to diskutabilní, ale o pár jménech se můžeme pobavit.
Měl by trenér Priske ještě sázet na Solbakkena a Tuciho?
Ne! A dvakrát ne! Obě zimní posily jsou asi největším letošním letenským zklamáním. Tuci se pomalu převtěluje do druhého Minčeva a Solbakken je úplně nemastný, neslaný. Přijde na plac, zařadí jednu rychlost a při té vydrží až do konce zápasu, či do vystřídání. Oba právě teď hře Sparty nic nedávají. A když píši nic, tak myslím jedno velké…nic. Hra letenských potřebuje impuls a od těchto dvou borců se ho v současné chvíli nedočká. Možná by bylo nasnadě je oba pro zbytek sezóny poslat do B týmu. V právě značně přituhujícím boji o titul nemají pro Spartu žádný význam.
Nechci tím však naznačit, že by se nad nimi měla zlomit hůl. Tak to prr! Oba mají svou kvalitu a Sparta by s nimi měla mít trpělivost. Ale teď není na velká gesta čas.
Případ Michal Ševčík. Byl by on možným impulsem obrody?
Nikdo neví. O co více shovívavé pozornosti se dostává oběma výše zmíněným Tucimu se Solbakkenem, o to vášnivěji se mezi sparťanskou veřejností probírá, kdo komu co udělal. Přesněji, co komu udělal Michal Ševčík!? Určitě již dodal nejeden důkaz o tom, že fotbalista je. A vypadá to, že pochopil i Priskeho principy. Tedy, že přistoupil na svou roli v týmu. Nezaslouží si šanci? O co více přinášejí letenské hře Solbakken s Tucim? V současné letenské herní mizérii by hráč Ševčíkových kvalit mohl pomoci. Fanoušek se to však nedozví, protože Ševčík nenastoupí ani proti Opavě. Bývalý brněnský hráč by mohl být oním impulsem. Co se musí stát, aby trenér Priske vůči němu přestal prosazovat "politiku vyšumění"? Má Sparta prohrát o víkendu na hřišti Bohemians? Raději ne, to by už v Edenu bouchalo šampaňské.
Ale něco se stát musí, jinak se uplatní poučka stará jak lidstvo samo: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Nejdříve upachtěná vítězství, pak vítězství se štěstím (klika od blázince), pak remíza a příště? Prohra? Nechci slyšet šumění šampaňského. Ještě ne! Tak se snažte! S úctou Zuřivec.
