Milovaný lyžařský cirkus Sella Ronda mýma očima a praktické rady pro nadšence do sjezdového lyžování

Na Sellu jezdím už velmi dlouho, a tak si z toho velkého množství sjezdovek teď už vybírám. Kromě praktických informací tedy také nabídnu tři sjezdovky podle mého vlastního výběru, které považuji za nejlepší v tomhle skvělém lyžařském cirkusu. Jde o sjezdovky Dentercëpies, Saslong a Grand Risa.

Sella Ronda je obrovská lyžařská oblast v Itálii v Jižním Tyrolsku, která obsahuje několik středisek a kde můžete lyžovat na jednu permanentku na 1200 km sjezdovek. Do jednoho z největších lyžařských megaareálů Evropy z Česka jezdím autem zhruba 8 hodin (vzdálenost z Krkonoš), a to buď přes Německo a Rakousko (Mnichov, Innsbruck) a nebo přímo přes Rakousko (Salcburk, Innsbruck).

Výjimečná na této oblasti je propojenost mnoha lyžařských center, které se nacházejí kolem dokola velkého skalního masivu Gruppo Sella, jež se tyčí do výšky přes 3 km nad mořem. Masiv jsem si párkrát objela systémem lanovek a vleků a má kolem 40 km. Lze jet ve směru i v protisměru hodinových ručiček, a to buď po oranžové nebo zelené trase. Protože je ale okruh hodně populární, počítejte s větším množstvím lidí, a to hlavně v místech, kde se kříží více lanovek. Pokud máte s sebou malé děti nebo nepříliš zdatného lyžaře, tak se na okruh zbytečně nevydávejte a vyberte si lyžování v jednom místě. Na fotografii vidíte informační systém, kterého se musíte držet, abyste ve spleti různých sjezdovek nezabloudili. Určitě je potřeba si vzít mapu, kterou vám dají zdarma u kasy. Jednotlivé pisty jsou značené číslem na terči.

Od základního okruhu se pak paprskovitě rozbíhají další vleky a lanovky do okolních středisek. Přímo na lyžařský kolotoč se nejrychleji napojujeme ve městečkách Corvara, Colfosco, Wolkenstein či Arabba. Sella Ronda se dělí do 4 hlavních oblastí (Alta Badia, Val Gardena, Val Di Fassa – Carreza a Araba/Marmolada), na které si můžete také zvlášť koupit levnější skipas (například když máte s sebou menší děti, které ještě nezvládnou takový nápor kilometrů). A nebo si vyberete (stejně jako já) jízdu na celém okruhu díky skipasu Dolomity Superski. S ním lze jezdit všude ve všech areálech v rámci Sella Rondy.

Na okruh se nejrychleji dostanete vždy z jednoho z horských městeček, které jsou okolo masivu. U spodních stanic velkých lanovek jsou parkoviště, kde za osobní auto na den letos zaplatíte většinou 8 euro. Přes týden bude parkování snazší, o víkendu si buď musíte přivstat nebo počítejte se vzdálenějším parkingem.

Pro nákup skipasu potřebujete doklad (občanku či pas), protože skipas se vydává na jméno osoby. Cena na den je 80 euro na osobu, ale vyplatí se koupit rovnou vícedenní. Slevy jsou i při nákupu přes e-shop.

Přeprava se odehrává nejčastěji v kabinových lanovkách všeho možného typu, časté jsou i sedačky. Pomy jsou většinou jen na kratších sjezdovkách. Mimo toho se na Selle svezete i jedním lyžařským metrem.

Mám pár oblíbených sjezdovek. O jedné jsem už psala před pár dny, jde o La Longii (odkaz zde). A teď tu mám v nabídce další tři.

Jedna z nejlepších sjezdovek ve Val Gardeně, moje srdeční záležitost a pro mě asi nejlepší sjezdovka, kterou jsem za 20 let ježdění na Selle poznala. Dvě skvělé pisty – červená a  černá. Horní stanice Dantercëpies se nachází ve výšce 2300 m a je obklopená neuvěřitelnými štíty masivu Gruppo Sella.

Z Dantercepiës vede stejnojmenná červená sjezdovka a také černá sjezdovka CIR.

Sjezdovka Dantercëpies končí v hezkém městečku Wolkenstein. Atraktivní je na něm i to, že ho lze projet na lyžích až dolů k silnici (sjezdovka vede přímo městem mezi domy) a pokračovat můžete dál po okruhu. Ale můžete se tu i zastavit, navštívit sportovní obchody, místní pekárnu nebo restauraci.

Saslong je jedna z nejslavnějších světových sjezdovek a je tu jak červená, tak černá varianta. Při sjezdu tu závodníci dosahují rychlosti až 130 km/h (což já tedy nejsem) a jeden z nejprudších úseků má sklon 57 %. Sjezdovka se podle mě prostě nedá sjet na jeden zátah bez toho, že by vám v půlce sjezdovky neumřely nohy. Dojezd v pozdních odpoledních hodinách už bývá dost boulovatý, ale zase vás vítá dunění muziky přímo pod sjezdovkou, kde to v Apres ski rozjíždí vysportovaní a rozjuchaní sjezdaři.

TOP 3 Grand Risa

Vrcholek La Ila je mimo hlavní okruh a je známý stylovou restaurací, lehátky a také atraktivní lesklou sochou lyžaře (2077 m). Pro milovníky zábavy mám dobrou zprávu. Venku za dobrého počasí hraje DJ a krásné výhledy tak můžete před sjezdem okořenit muzikou. Naproti staví každý rok sněžný bar. Podobných barů, restaurací a občerstvení najdete na okruhu plno, stačí si jen vybrat. (Ale pokud chcete, určitě si najdete i o hodně klidnější koutek na svoji kávu, než zrovna na La Ile.)

Z vrcholu La Ila vede parádní červená a závodní černá sjezdovka Grand Risa, která hostí světový pohár v obřím slalomu mužů. Místy je sklon sjezdovky určené zkušeným lyžařům až 54 %. Výhodou těchto super sjezdovek je, že nejsou přímo na okruhu, tudíž je tu na trati méně lidí. Můžete to proto více rozjet a vykroužit si opět krásné oblouky.

Lyžařům, kterým jde hlavně o pobyt v horách a lyžování a mohou bydlet kousek dál za menší obnos peněz, doporučuji penziony a apartmány v okolí. Do 20 minut autem od hlavních sjezdovek se dá ubytovat velmi dobře, a to v cenách jako u nás. My jsme se pohybovali v ceně za apartmán pro 4 lidi za 4 noci kolem deseti tisíc korun. V této cenové relaci si například na Bookingu můžete ještě v listopadu celkem vybírat. Ubytování si ale opravdu musíte zajistit včas. Pokud byste ale chtěli vyšší standart s jídlem, bazénem atd., tak hotelů přímo ve městečkách na Sella Rondě je hodně. Ovšem ceny jsou až desetinásobné oproti bydlení o kus dál.

Jak už jsem psala, různých občerstvení máte na okruhu spoustu. Restaurace, bary, venkovní občerstvení. Káva nebo čaj se letos pohybují v cenách kolem 3 až 6 euro, pivo kolem 5 až 6 euro, hranolky také kolem 6 euro, pizza přijde na 8 až 15 euro. U občerstvení sice většinou nejsou žádné boxy na lyže, kde byste si je mohli schovat. Za 20 let se nám zde ale ztratily jen jedny hůlky a ještě byly odneseny patrně omylem. Pokud se ale o vybavení bojíte, většina občerstvení má za hezkého počasí sezení venku a lyže si tak pohlídáte.

Tolik moje praktické informace k unikátnímu lyžařskému okruhu, který nemá v Evropě obdoby. Snad vám poslouží a přeji na Sella Rondě hodně vydařených lyžařských kilometrů. Skol!

P.S. Budu ráda za další rady a postřehy, které zkušení kolegové lyžaři opět přidají do svých komentářů v diskusi. Díky.