Hlavní obsah
Cestování

Dlouhá lyžařská slast La Longia (10,5 km), nejdelší v Dolomitech aneb jak mi zdřevěněly nohy

Foto: Zuzana Růžičková

Autorka textu a lyžařka.

Sella Ronda je největší lyžařský cirkus v Evropě a každý rok se sem těším jako malé dítě. Letos jsem si dala předsevzetí sjet aspoň třikrát za sebou Nejdelší (italsky La Longia), která měří 10,5 km a je nejdelší sjezdovkou v Dolomitech.

Článek

Než popíšu, jak mi na La Longii zdřevěněly nohy, tak aspoň jeden údaj k místu. Milovníci nejlepšího lyžování v Evropě Sella Rondu určitě znají. Pro ostatní, kteří by se sem chtěli třeba v budoucnu vydat, jde o okruh kolem obrovského masivu Gruppo Sella na severu Itálie. Ronda čili Okruh je skutečná lyžařská senzace. Architekti zde propojili čtyři velká údolí a my lyžaři tak můžeme masiv objet v obou směrech v kruhu (značeném na informačních tabulích v jednom směru zeleně a v opačném oranžově), který je dlouhý zhruba 40 kilometrů. Vyfotografovala jsem pro vás mapku a šipkou označila, jak se dostanete na nejdelší zdejší sjezdovku La Longia, o které bude řeč.

Foto: Zuzana Růžičková

K La Longii jsem se dostala metrem - vyznačeno na mapě.

Chtěla jsem si dát pěkně do těla a zjistit, co vydrží moje nohy. Jednou, dokonce i dvakrát za sebou už jsem sjezdovku sjela v minulých letech, ale letos jsem si dala předsevzetí, že si ji sjedu za sebou hned třikrát. Přes třicet kilometrů sjezdu během několika desítek minut. To byla moje výzva. A tak jsem odbočila ze základního okruhu Sella Rondy směrem do lyžařské části s názvem Seceda. Nejdříve jsem musela nastoupit do lyžařského metra (na fotografii). Metro jezdí zhruba každých 10 minut, musíte se připravit trochu na tlačenici, ale od pražského metra ve špičce se to v podstatě nijak neliší. Jen tím, že jedu s lyžemi.

Foto: Zuzana Růžičková

Metro od Saslongu k Secedě.

Systémem kabinové lanovky a dvou sedaček jsem se dostala na start Nejdelší. Už pohled ze shora je fascinující. Od horní stanice lanovky jsem vám vyfotila místo, kam až díky La Longii dojedete a označila ho šipkou. Jak sami vidíte, je to opravdu dálka. Start La Longie je ve výšce zhruba dvou a půl kilometru nad mořem a sjíždí se do nadmořské výšky lehce přes 1200 metrů nad mořem. Převýšení je tedy něco přes 1200 metrů.

Foto: Zuzana Růžičková

Pohled ze shora na můj lyžařský cíl, který je označen šipkou.

Začátek sjezdovky, která patří mezi The Legendary 8, tedy osm nejlepších sjezdovek Dolomit, je krásný. Široká pláň, červená úroveň. Tuto část jsem si moc užila dlouhými carvovými oblouky. Na fotografii ze mnou vidíte nádherné scenérie hor masivu Gruppo Sella.

Foto: Zuzana Růžičková

Chystám se na sjezd první části sjezdovky, v pozadí hory Gruppo Sella.

Foto: Zuzana Růžičková

Ještě jeden pohled na masiv ze Secedy.

Další část je úzká, objíždí horu. Po levé straně jsem měla ochranné červené sítě a po pravici skálu.

Foto: Zuzana Růžičková

Jeden z poutačů na sjezdovku.

Foto: Zuzana Růžičková

Ochranné sítě kolem úzké části sjezdovky.

La Longia pokračuje ve druhé třetině širokou sjezdovkou červené úrovně, mírně se klikatí a já si tu opět dala pěkných pár dlouhých carvových oblouků. Tady v těch místech už vás začínají trochu bolet nohy, a pokud to zkoušíte jet naráz nebo na dvakrát, tak tady je potřeba zastavit nebo aspoň zvolnit. Pak jsem sjela od skal do úrovně lesa.

Foto: Zuzana Růžičková

Prostřední část pisty je opět jako stvořená na hezké carvové oblouky.

Poslední třetina je užší. Mění se sníh. Jestli nahoře byl docela pěkný tvrdý podklad, tak tady už je kolem 11 hodiny dopoledne sníh měkký. Sjezdovka má hodně zatáček, vede mezi skalami, které jsou na mnoha místech pro jistotu obalené oranžovými ochrannými deskami a vlastně tu jedete už lesem. Po levé straně jsem minula krásný ledopád, který se tu tvoří každý rok.

Foto: Zuzana Růžičková

Spodní část sjezdovky mezi skalami a lesem.

Foto: Zuzana Růžičková

Ledopád po levé straně sjezdovky se tvoří každý rok.

Konec sjezdovky už je spíš takový turistický, modrá úroveň. Kolem sebe vidím několik hospůdek, kde sjezdaři u kávy a pivka zřejmě slaví, že dojeli až sem. Já ne, ještě neslavím. Já si to dám ještě jednou a pak ještě jednou. Ještě, že je mezi sjezdy odpočinek v lanovce. Nejdříve v kabince a pak ve velké kabině. Ta je ovšem pro více jak 60 lidí, takže tam stojíte tělo na tělo, lyže na lyže. Když La Longii dojedu potřetí, mám splněno. Nohy mám sice dřevěné, ale jsem spokojená. A příští rok? To ji zkusím dát aspoň čtyřikrát. Nebo raději pětkrát.

A dřevěné nohy? Během chvíle přejdou. A protože máte celodenní permici, jsou ty tři sjezdy jen trochu náročnějším začátkem dne lyžaře na Sella Rondě. Vždyť máte možnost si vybrat z dalších 1200 km místních sjezdovek. Skol!

(Věnováno nejlepšímu sjezdaři a učiteli lyžování, mému tatínkovi.)

Na závěr něco praktických informací, kdybyste se do nejlepší lyžařské arény Evropy chtěli vydat také. (Pokud vás zajímají i další sjezdovky na okruhu, celý systém na Sella Rondě, jak je to s ubytováním, cestou a jak je to s cenami, další článek bude následovat. Takže si zaklikněte sledování mých článků.)

Základní údaje

Místo: Itálie, Jižní Tyrolsko, Sella Ronda, Val Gardena

Sjezdovka: La Longia

Délka: 10,5 km

Start: Seceda (2514 m. n. m.)

Cíl: Ortisei

Převýšení: 1273 m

Cena skipasu Dolomiti Superski: 80 euro za dospělého na den (cca 2000 Kč) platí pro 1200 km sjezdovek v oblasti, výhodnější jsou skipasy na více dnů (při šestidenním skipasu se dostaneme na 1670 Kč za den) a lze koupit i levnější skipasy jen do určitě části Sella Rondy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz