Článek
Ostrouhají u nás starší učitelé? Ano. Dostanou přidáno méně peněz než mladší kolegové ? Ano, a to dokonce dvojnásobně.
Můj článek o velmi nespravedlivém rozdělení navýšení platů, které je zatím ve formě návrhu, a které diskriminuje starší kolegy, vzbudil zájem. A tak jsem se rozhodla napsat pokračování a podívat se na problematiku ještě jinak, z dalšího úhlu a zasadit text do širšího evropského rámce.
Budou i lékaři s dlouhou praxí dostávat méně přidáno?
V komentářích k mému textu, který si dodnes přečetlo téměř 40 tisíc čtenářů (a ankety se v jeho rámci zúčastnilo skoro 3 800 lidí), se řešila právě diskriminace starších učitelů a komentující se občas dokonce ohrazovali vůči kolegům mladším. Diskutující Jana H. pod můj text například napsala: „Naprosto diskriminační. Bude to také v tabulce lékařů, že ti s dlouhou praxí dostanou přidáno polovinu toho, co mladší? Nebo v jiných tabulkách státních zaměstnanců? Tak ať si tam učí ti mladí, zaplacení, já už toho účastna být nehodlám. Je to ke starším kantorům s praxí neúcta, opravdu nechutné.“

Chystané procentuální navýšení platů u nejstarších učitelů má být v roce 2027 nejmenší. Zdroj: ČMOS PŠ, kurzy.cz
To třeba diskutující Martina P. má však jiný názor a určitě také legitimní: „Pokud chceme do školství dostat mladé lidi, musíme je zaplatit. A my chceme a velmi nutně to potřebujeme. V žádné soukromé firmě neplatí, že lidé mají platy podle toho, kolik let v ní pracují místo toho, kolik toho dělají. Jednoho dne se prostě čtyřicátník musí potkat s šedesátníkem zkrátka proto, že už jsou na stejné úrovni.“
Celkem nelibě jsem u některých komentátorů sledovala, co toto nerovnoměrné navýšení tabulkových platů v jejich myslích způsobilo. A ještě způsobí, pokud tento návrh v prosinci projde. Začne bujet nevraživost a nelibost?
Někteří čtenáři si pletou základní tabulkový plat a nadtarif
U některých komentátorů je však vidět, že přesně nerozumí tomu, proč tu tabulky tradičně jsou. (Což ale samozřejmě neznamená, že se o nich nemá diskutovat.)
Například jeden z mých věrných čtenářů, tradičně popletený diskutující, vystudovaný učitel rodinné výchovy a občasný bloger Robert Čapek pak k mému textu rozohněně napsal: „Její argumentace odhaluje jeden z dlouhodobých problémů českého školství: představu, že délka pedagogické praxe je sama o sobě měřítkem učitelovy profesní hodnoty.“ O tom však v mém textu není ani čárka. Naopak tam vysvětluji systém odměn a příplatků.
A k některým učitelům vyššího věku tento bývalý učitel „velmi laskavě“ dodává: „Stále se zvyšující odměna za to, že je někdo příliš dlouho shnilé jablko v košíku?“ Ale já na to říkám, že základní tabulkový plat přece není odměna. Na odměny je (momentálně) určeno 20 % prostředků na učitelské platy a vedle toho mohou učitelé ještě získat příplatky například za třídnictví atd. (Poměr nadtarifu a tarifu se přitom diskutuje poměrně často a je to často i v médiích. Ale chápu, že ne každý to sleduje.)
Dokument Evropské komise: průběžné navyšování učitelských platů v EU je základní aspekt jejich atraktivity
Chápu, že někteří čtenáři nemusí zcela pochopit, o čem tabulky základních platů v jednotlivých kategoriích dle délky praxe jsou. Že je to (například „ústy“ Evropské komise) jeden ze dvou základních aspektů atraktivity učitelského platu: jednak výše navýšení, a ve které fázi kariéry se to děje.
A i proto mám v druhé části blogu mj. pohled na platy učitelů v zemích EU, kde je ve valné většině v platu zohledněná délka praxe učitele. A protože si tam zkušeností většinou váží, tak ve dvou zemích ze tří dosahují učitelé platových maxim až ve druhé polovině své kariéry (v osmi státech sedmadvacítky dokonce později než učitelé čeští, kterým se už po 32 letech přestane automaticky přidávat).
Při hodnocení atraktivity platového postupu jsou zvláště důležité dva aspekty: zaprvé výše platového navýšení spojeného s délkou služby a zadruhé, v jaké fázi kariéry jsou tato navýšení poskytována.
Věk odchodu do důchodu se sune dál, ale hranice posunu platů se zadrhla
Navýšení platů mladým učitelům je z mého pohledu, samozřejmě, velmi důležité, stejně tak „zkonkurenceschopnění“ platů kolegů ve středním věku (do 19 let praxe). Ale souběžně s tím se přece nemůže přestat myslet na učitele starší, kteří slouží ve sboru přes 32 let.
Nejen pro to, že žádné další automatické zvýšení platu už je po těchto letech praxe nečeká, ale také proto, že pokud začali učit ihned po škole (a je jim tedy teprve kolem 55 let) mohou až do důchodu platově stagnovat přesto, že v tomto věku u nás běžně mají ještě děti na studiích na vysoké, nesplacené hypotéky a další poměrně vysoké finanční závazky. A určitě nejsou menší, než třeba u čtyřicátníků.
Zatímco věk odchodu do důchodu se totiž sune stále dál, hranice platového posunu se nám jaksi zadrhla. A tady už k žádnému posunu nebo vytvoření další platové hranice nedochází. A i na to moji čtenáři v komentářích naprosto oprávněně upozorňují.
Zkušený učitel dle mého (byť amatérského) vhledu za 30 let zažil stovky krizových situací, psychických kolapsů dětí, konfliktů s rodiči nebo specifických poruch učení. Ví přesně, kdy přitlačit a kdy naopak ubrat, a tuhle intuici a klid prostě za 3 nebo 5 let nezískáte. Pokud stát v nové tabulce zkušeným učitelům přidává procentuálně nejméně, říká tím, že loajalita a dekády praxe mají víceméně nulovou hodnotu. A to je - nebo může být - špatný signál pro všechny generace ve sborovně.
Rozhodla jsem se proto (nejen kvůli nim), ale hlavně kvůli některým nepěkným, nepřejícím, až dokonce zlým a šovinistickým komentářům napadajícím věk učitelů dohledat, jak to tedy máme s rozšířením platových tabulek v našem státě a pak také, jak je to jinde v Evropě. A nepřející škarohlídi, kteří na naše starší zkušené kolegy koukají skrz prsty nebo na ně dokonce plivou zlou slinu, se možná budou divit.
Tabulky v ČR: zdravotníci, státní správa, sociální služby, kultura, provoz ve školství atd. atd.
Začnu tedy s tabulkami v České republice. Vedle učitelů mají totiž tabulkové platy také ve zdravotnictví (lékaři, zdravotní sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuti, farmaceuti), v sociálních službách , ve státní správě (úředníci ministerstev, finančních úřadů a dalších státních úřadů), dále zaměstnanci obcí a krajů (úředníci městských a krajských úřadů, matrikáři), pracovníci v kultuře (knihovníci, muzejní pracovníci, zaměstnanci veřejných kulturních institucí), v provozu ve školství (školníci, uklízeči, kuchaři, účetní, administrativní pracovníci), dále ve veřejných výzkumných institucích, někteří odborní, techničtí a administrativní zaměstnanci státu a systém odměňování velmi podobný jako tito zaměstnanci mají také u vojáků, policistů, hasičů a některých dalších bezpečnostních sborů. Tabulkové platy jsou tedy v ČR naprosto běžné a učitelé s nimi nijak nevybočují.
Nová zpráva EU o platech: ČR je na chvostu, rozdíl v platu začátečníka a profíka je tu malý
A jdeme se teď podívat na učitelské platy do Evropy, konkrétně do Evropské unie. Jediný stát, který s délkou praxe učitelů téměř nepracuje, je Švédsko. Švédský učitelský odborový svaz výslovně uvádí, že neexistuje pevná platová stupnice ani tarifní systém. Plat je sjednáván individuálně podle schopností, zkušeností (přece jen vlaštovka praxe), kvalifikace a pracovního výkonu. Všechny ostatní země se více či méně drží při základním odměňování délky praxe.
Před pár dny, konkrétně 5. listopadu 2026, shodnou okolností Evropská komise vydala zprávu o odměňování učitelů v EU Elevating the teaching profession: evidence and analysis supporting the EU Teachers Agenda. A zrovna na straně 14 tohoto dokumentu máme velmi zajímavý graf s tabulkou, ve které se můžeme dočíst zaprvé to, jak směšně jsou čeští učitelé stále ještě hodnoceni (což nás nepřekvapuje a tak hledejte na samém chvostu tabulky), jak extrémně malý je platový rozdíl mezi začínajícím a velmi zkušeným učitelem, ale v tabulce se také dozvíte, že je v EU naprosto běžné, že se učitelé dostanou na nejvyšší plat až ke konci své kariéry (délku praxe přes 30 let, kde učitelé dosahují maximálních platů, jsem zvýraznila červeně).

Roční hrubé platy učitelů jsou uvedené v jednotkách PPS (Purchasing Power Standard, česky standard kupní síly). Zdroj: Elevating the teaching profession: evidence and analysis supporting the EU Teachers Agenda, Evropská komise 5.11. 2026
Délku praxe v platu zohledňuje drtivá většina zemí EU
A za pomoci údajů z několika prověřených zdrojů o platech učitelů v EU : Eurydice – Teachers' salaries in Europe 2023/2024 – srovnání délky služby a růstu platů, Eurydice – Structural Indicators 2023, Eurydice – National information a OECD – Education at a Glance 2026, kapitola D3, jsem pak sestavila následující tabulku, kde je vidět, ve kterých státech se výše platu řídí tabulkou, ev. věkovým automatem, či délkou praxe, prostě kde výše platu zásadním či podstatným dílem odvisí od délky učitelské praxe.
Z tabulky je jasně patrné, že délku praxe v platech učitelů zohledňuje naprosto drtivá většina států EU. (Automat je pak často doplněn například kariérním řádem, odměnami za různé funkce a také různými příplatky.)

Závěr
Jak je tedy vidět, zohlednění praxe ve výši platu je naprosto běžné, je v Evropě tradiční, učitelé celkem běžně dosahují na svůj nejvyšší plat v druhé polovině své kariéry, kdy jsou nejzkušenější a většina států EU tak těmto zaměstnancům placeným státem dává vědět, že si jejich práce váží. A že průběžné navyšování platů považuje za důležitý atribut atraktivity učitelských platů.
U nás máme zatím jen velkou smůlu, že platy samotné jsou prostě zatím stále nízké, neadekvátní, že žádné vlády zatím nesplnily sliby, které daly učitelům. Že v porovnání s ostatními vysokoškoláky jsou hlavně muži na platech velmi biti, a tak tu pak máme extrémní feminizaci českého školství. A tak bych mohla pokračovat v dalších důsledcích podfinancování dál a dál.
A proto je třeba si vážit každého, kdo ve školství pracuje. Ať je mladý, nebo velmi, velmi zkušený.
...
Pokud chcete dostávat přednostní upozornění na moje nové texty, zaklikněte si +sledovat.
ZDROJE
https://eurydice.indire.it/wp-content/uploads/2023/11/Structural-Indicators-2023-Teachers.pdf






