Článek
Všichni víme, že začátek školního roku je pro rodiče i děti stres. Od ranního vstávání přes chystání svačin, nákup věcí do školy, příliv složenek, zápis do kroužků, mnohde první rodičovské schůzky, placení obědů, vypisování všemožných formulářů a přihlášek a mohla bych pokračovat dál. Zde jsou moje stručné dobře míněné rady.
Určete si při nákupech priority. Nemusíte určitě kupovat vše naráz, ať se finančně nezruinujete. Chápu, že dítko chce mít už první den do školy nový batoh, protože tamten už sloužil dlouho a přežil i několik plesnivých svačin. Ale určitě nemusí mít nové všechno, že? Hned v září nové značkové botasky na tělocvik, nový dvoupatrový plně vybavený penál, nové oblečení. Určitě lze našemu mláděti vysvětlit, že musíme platit daleko víc věcí, než jen tohle. Takže dostane sešity, psací potřeby klidně postačí ty z června, zaplatíme mu obědy a na nové rifle si prostě počká. Určete si, co je opravdu nutné koupit, a uvidíte, že spoustu věcí lze nakoupit třeba až za pár týdnů.
Nestíháte? Nevadí. Jestli nebude mít vaše dítě hned první týden všechny obaly, všechny pomůcky na geometrii, veškeré výtvarné potřeby dle seznamu atd., tak se určitě svět nezboří. Málokterý rozumný učitel bazíruje na tom, aby hned v prvních dnech školy mělo dítě úplně všechno do puntíku. Předpokládám, že důležitý bude ve většině předmětů asi sešit a něco na psaní a ostatní pár dní počká. Vašeho Pepíka totiž kvůli takovým věcem ze školy určitě nevyloučí, na to vemte jed! Takže když nejde o život, tak jde o … (víte co).
Rozdělte si práci. Pokud nejste na dítě sama/sám, tak si s partnerem rozdělte úkoly. Vy jdete nakupovat sešity a zařizujete kroužky a partner si vezme na starosti třeba první rodičovskou schůzku a nákup nového batohu. Je jasné, že spoustu dětí i rodičů je ze začátku školního roku nervózních, a tak je lepší, když se činnosti a úkoly rozdělí, ať toho stresu není zbytečně příliš. A když už budete vše zařizovat, mějte na paměti, že první týden školy se snaží podobné úkoly plnit spoustu rodičů. Tak se obrňte trpělivostí a společně s ostatními stejně zaúkolovanými se pokuste o „keep smiling“.
A to nejdůležitější jsem si nechala na konec. Mluvte s dítětem, ptejte se ho, buďte s ním. Je důležité, abyste se dítěte poptali, jak se ve škole v prvních dnech má. Po dvou měsících se mu totálně změnil režim, vrací se opět mezi jinou skupinu lidí, a to jak dospělých, tak dětí. Je to pro některé minimálně trošku nezvyk, pro druhé úplná revoluce. Chtějte vědět, s kým sedí, jestli se změnil některý z jeho učitelů a jaký je. Jestli k nim někdo přišel nový do třídy, co se ve třídě chystá nového (třídní učitelé první dny většinou s dětmi promluví o programu školního roku, o kurzech, exkurzích), jaký má rozvrh, na co se těší a na co naopak ne. Prostě se ptejte a sdílejte se svým dítětem novinky, ale i jeho obavy či radosti.
Přeji příjemný start a snadný let školním rokem 23/24.
Autorka textu, rodič, učitelka
