Co oceňujeme na školství? Školky, bezplatné vzdělávání a  přijímačky. Co nechceme? Zrušit devítky

Průzkum vyšel v těchto dnech a vydala ho renomovaná společnost CVVM. Tedy Centrum pro výzkum veřejného mínění, což je výzkumné oddělení Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Tuto informaci sem dávám na úvod hlavně proto, že některá zjištění se mnoha lidem ve vzdělávání, ale také politikům nebo rodičům či učitelům asi nebudou zrovna zamlouvat, ale jsou podložena čísly. A jak se říká, hlas lidu…

CVVM se v průzkumu ohledně některých opatření ve školství dotázalo 1640 respondentů starších 15 let a průzkum proběhl v srpnu letošního roku. Budu z něj vyzobávat jen podstatná zjištění, protože jinak by můj text blogu byl moc dlouhý. Nicméně pokud si chcete průzkum nastudovat celý, tak ho máte zde (Názory české veřejnosti na vybraná opatření ve školství).

Na začátek budu pozitivní a vyberu ta opatření, která jako Češi (a Moravané s Slezané) oceňujeme nejvíce. Už v nadpisu jste si mohli přečíst ty tři zásadní. Jak je vidět, nejvíce se u nás cení předškolní vzdělávání. 84 % lidí si myslí, že je bezvadné, když je poslední předškolní rok ve školce povinný. S tím se určitě ztotožňuji i já. Pokud náhodou dítko nemá důležité návyky z domova, tady se je naučí. Jak držet tužku, rozeznávat barvy, naučit se sžít s kolektivem, obléct si tepláky a tričko, obout se, říci si o pomoc, rozdělit se s kamarádem atd. A kolegyně paní učitelky z mateřinek by mě určitě ještě v mnohém doplnily. Pobyt v mateřské školce je u nás i tak ale podle mne zatím stále málo doceňovaný, i když jak vidíme z průzkumu, už se nám blýská na lepší časy. A Češi také velmi oceňují garantované místo ve školce (72 %).

Další oceňované opatření mě, přiznám se, trochu zaskočilo. Když píšu o jednotných přijímačkách na SŠ, často se mi stává, že lidé v komentářích tyto JPZ haní. I v médiích se objevují hráči ve vzdělávání, kteří hlasitě JPZ napadají, dokonce to už začal dělat i bývalý šéf Cermatu (společnost, která JPZ připravuje) a obrazně se tu dokonce Cermat kvůli JPZ jedním z aktivistů i zapaloval.

A ejhle. Průzkum CVVM říká, že jednotné přijímačky jsou třetím nejoceňovanějším opatřením ve školství a kvitují ho dva lidé ze tří. (Abych byla objektivní, tak ale také dodám, že čím má respondent vyšší vzdělání, tím se mu JPZ zamlouvají méně.)

O přijímačkách jsem sama napsala už několik textů (například zde nebo zde) a v nich popisuji, jak se obávám roztříštěnosti testů, pokud se jednotnost zruší a každá střední škola by si dělala zkoušky svoje. Že by to pro děti a pro nás, co je na přijímačky chystáme, bylo až moc velké harakiri. A vrátili bychom se tak o 15 let zpět, kdy to tady podobným způsobem fungovalo (spíše nefungovalo).

Zároveň tu máme ale další zjištění. A to, že přestože kvitují JPZ, tak ale Češi odmítají zavedení maturity z matematiky (čili zkoušku z jednoho z přijímačkových předmětů). Pro zavedení takové zkoušky z matematiky je jen 38 % respondentů a největší nelibost má u mladých lidí. Ve věku 15 až 19 let by chtělo maturitu z matematiky podpořit jen 10 % z nich.

A nyní se pustím do těch negativních zjištění. Že mají Češi obecně odpor k inkluzi, už je známá věc. Inkluze byla zavedena překotně, špatně komunikována, bez přípravy, asistenti se do škol nabírali až posléze, mnoho učitelů bylo bez znalostí vhozeno do vody, inkluze nebyla ani veřejnosti dobře vysvětlena a tak dále.

Sama jsem upozornila ve svých dvou textech (vložené odkazy na články máte níže), které vzbudily pozornost kolem 80 tisíc čtenářů, na skutečnost, že ani sami učitelé nejsou o pozitivních dopadech inkluze v ČR přesvědčení. Výzkum na toto téma dělal výzkumník z Pedagogické fakulty UJEP ve 138 školách. Podle studie učitelům přitom vadí hlavně začleňování dětí s mentálním postižením a s psychiatrickými diagnózami mezi děti z běžné populace.

Rok se s rokem sešel a průzkum CVVM mezi veřejností hovoří úplně stejně. Celých 72 % respondentů z řad veřejnosti nesouhlasí se začleňováním takových dětí do běžných tříd. Rozhodný souhlas vyjádřilo pouhých 5 procent a opatrný souhlas 18 procent. Co by naopak Češi a Moravané a Slezané kvitovali, je zřizování speciálních škol pro takto mentálně postižené děti. S tím souhlasí 87 % z nich.

Co mě naopak docela mile překvapilo bylo, že si veřejnost začíná zvykat na to, že ve třídách máme děti s různými speciálními potřebami v učení. Tady už je podle průzkumu nakloněna k takovému mentálnímu kroku v 56 %. Určitě za to může jak osvěta, tak i přítomnost asistentů ve školách, kteří takovým dětem pomáhají a práce učitelů.

Poslední téma, které mne zaujalo, bylo rušení devátých tříd. To totiž respondenti naprosto odmítli. Vím, že se na toto téma začalo hovořit zhruba před rokem a že prapor rušení devítek zvedla především zástupkyně ODS paní poslankyně Zajíčková, ale mluvil o tom i pan ministr Bek.

Sama paní poslankyně přitom navrhla nový model, a to 8 + 2, čili 8 let na základce plus povinné dva roky na střední škole. Tento model se ale veřejnosti naprosto nezamlouvá. 59 % respondentů je proti, přičemž rozhodné NE vyjádřil každý pátý. A naopak by se desetiletka zamlouvala jen třetině z dotázaných.

Jak to vypadá, tato varianta se asi ještě dlouho v žádném předvolebním letáku nebo brožurce politické strany neobjeví, protože je velmi nepopulární. I letos s tímto nápadem zůstává paní poslankyně dost osamocená a nikde v materiálech ODS o školství toto nenajdete. Za mne je to naprosto nesystémový návrh, protože revize RVP, kterou se snaží MŠMT uvádět zrovna v život, je dělaná na devítiletou školní docházku. A házet do této novinky pomyslné vidle, je podle mne úplná hloupost.

A proč bychom si na závěr nemohli zahlasovat my všichni? Sice to není akademický výzkum, ale nevadí. Návrhy opatření máte na výběr stejné, jako byly v průzkumu CVVM.

Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte na začátku +sledovat.