Článek
Vše kolem přijímaček hodně sleduji, protože se mě profesně jako matikářky testování každý rok týká. Dlouho jsem se ale tak nepobavila během deseti minut jako nedávno, když Česká televize pozvala do diskuse údajného odborníka na vzdělávání. Tak se na tu diskusi plnou bludů, mýtů a nesmyslů pojďme podívat.
Říkejme tomuto „expertovi“, kterého divákům televize postavila do duelu s opravdovým odborníkem na testování, jímž je bezesporu exředitel Cermatu pan Krejčí, třeba Neználek. První, co mě při pohledu na něj napadlo, proč dramaturgové do pořadu typu komentovaného zpravodajství, ve kterém se chtějí zaobírat přijímačkovými a maturitními testy a Cermatem, zvou právě jeho. Skutečné odborníky kolem testování (obzvlášť u přijímačkových testů) nebo experty z oblasti dat ve vzdělávání, z médií a sítí docela znám. Tento mezi ně rozhodně nepatří. Takže co? To chtěli dramaturgové pořadu diváky před spaním trochu pobavit? A má tohle za úkol komentované zpravodajství?
Náš Neználek totiž s testováním nemá vůbec nic společného. Nebyl nikdy ředitelem školy základní a ani střední, neučil matematiku ani český jazyk, ze kterého se testuje (a ani tyto předměty podle životopisu na VŠ nestudoval), není tvůrcem testů a ani jako lektor nepřipravuje na žádné testy, není datový analytik a pokud vím, tak jeho specializace je pouze rodinná výchova a pedagogika. Naopak jeho mantrou je zrušení testování, zrušení Cermatu a ba co víc, jak sám v přemrštěné reakci sděluje, tak by (předpokládám obrazně řečeno) Cermat nejraději zapálil.
Pojďme se tedy podívat, jaké mýty a mýlky o přijímačkách Neználek (a jemu podobní) v tomto médiu šíří a postupně se je pokusím vyvrátit či aspoň uvést na pravou míru. Ale bude to tedy fuška.
Neználkova mýlka číslo jedna: Cermat prý přináší nejednotnost a neférovost
Tak to mi tedy řekněte, když už musíme nutně děti rozřadit (protože míst na SŠ není neomezené množství), co může být férovějšího a jednotnějšího, než když se deváťáci nebo maturanti testují úplně stejným testem, a to všechny ve stejný čas, stejně dlouho a mají naprosto stejnou obtížnost testů? Navíc se přijímačkové zkoušky kvůli jednotnému zadání dokonce jmenují Jednotné přijímací zkoušky, čili slovo „nejednotnost“ je v tomto případě úplný protimluv. Neználek v jiné části rozhovoru naopak navrhuje, aby si každá škola dělala testy sama. Jak v tomto případě zajistí jednotnost testování, to by mne opravdu zajímalo.
Přijímačkové testy lze trénovat - jsou volně přístupné na internetu.
Nesmysl a mýtus číslo dvě: v testech od Cermatu se testuje něco, co děti neznají a nejsou na to připravované
Jako matikář tvrdím, že testy od Cermatu jsou přesně sestavované podle RVP, což jsou Rámcové vzdělávací plány, podle kterých si všechny české školy musí upravovat svoje ŠVP, čili Školní vzdělávací plány. (Starší generace bude asi spíš znát příbuzný pojem, a to osnovy.) RVP z matematiky znám přitom odpředu dozadu a zase zpět a tvrdím, že testy obsahují jen taková témata a výstupy, které jsou v těchto plánech obsaženy. Sama o tom píšu už poněkolikáté a i mnoho kolegů o tom v médiích už mluvilo či psalo, a tak se divím, že tohle Neználek neví.
V současné době navíc probíhá i revize těchto RVP, která dokonce matematiku ještě rozšiřuje o další témata, aby se tak stala (co do rozsahu) podobnou, jako mají okolní státy. Čili očekávám, že testy se stanou časem ještě o trochu těžšími.
Co se přijímačkových testů týká, ještě jsem za těch 10 let, co existují a já na ně připravuji své žáky, nezažila úlohu, která by z RVP nevycházela. Šavlovat jednou nesmyslně zadanou úlohou o jakýchsi nereálně dlouhých věžích, je sice pěkné, ale na podstatně testování to nezmění vůbec nic. Až Neználek předloží úlohu, která nevychází z výstupů v RVP, tak uvěřím.
O maturitách jako matikářka ze základní školy nemohu sice mluvit tak zasvěceně, ale už jen při pohledu na letošní úlohy jsem si pro sebe říkala, že i můj zdatný deváťák by tu minimální bodovou hranici pro složení státní maturity, překonal. A jak v pořadu oponoval Cermatovský odborník Krejčí, pro splnění maturity je potřeba umět to nejzákladnější minimum, jehož znalost má prokázat každý středoškolák.
Takový stav vyhovuje konzervativním zaprděným učitelům, kteří se nemusí o nic starat. Ale to přece nemůže být náš cíl, podporovat takovou bažinu.
Nesmysl od Neználka číslo tři: jednotné testování a Cermat zrušíme a každá škola si udělá testy svoje
Nejen já, ale všichni, kdo pracují s testy a chystají každoročně desítky deváťáků, musí v tomto bodě říci: „Jen to ne!“ Každá škola svůj test? Každý pes jiná ves! Tohle přísloví snad znáte, ne? To už tu totiž před lety bylo a naštěstí se to zrušilo. Ale já to ještě zažila na vlastní kůži jako kantorka. Chvíli totiž s dětmi děláte test ze zdrávky, pak test z průmyslovky a pak z gymnázia. Každý má jinou obtížnost, jinou úroveň, je jinak postavený a jinak bodovaný. Na to se nedá poctivě připravit. A navíc by to dětem způsobilo ještě větší stres, než jednotný a předvídatelný test JPZ.
Představte si například, že jako první volbu si dá dítě gymnázium, jako druhou obchodku a třetí třeba zdrávku, což se naprosto reálně stává. A bude se tudíž chystat na tři různé testy. No to je přece stres na druhou. „Z toho by se ty děti zbláznily“, říká Krejčí a já mu dávám jako letitý praktik, který matematikou provedl v životě už tisíc žáků, za pravdu.
Testy musí být spravedlivé, pro všechny stejné, jednotné a předvídatelné.
Ale tohle, samozřejmě, Neználek netuší. On neví, jak těžké je nachystat skupinu třeba padesáti dětí na různorodé testy. Že pokud dítě chce, tak strukturu současného a už velmi dobře udělaného testu, si snadno osvojí a kus toho stresu z testování z něj takto může spadnout. Jak by to ale také mohl vědět, když to sám nikdy v životě nedělal. A za přípravu dětí nenesl nikdy žádnou odpovědnost. Líní kantoři totiž nic takového dělat přece nemusí.
Ale náš odborník ve veřejnoprávní televizi má řešení. Podle Neználka by se měl Cermat „zapálit“. Už ale neříká, čím by ho tedy nahradil. Boření, ničení, spalování, to je tedy opravdu strategie hodná experta v televizi. Až Neználek vymyslí něco lepšího, tak sem s tím. Udělá díru do světa českého školství. Střízlivý pohled v diskusi ale naštěstí předvádí aspoň pan Krejčí: „Je to nejmenší zlo, které máme k dispozici“, říká. A dokud bude potřeba děti roztřídit, do této doby musí existovat testování. Protože účel rozřazovacího testu je přiřadit na každou školu jen takový počet zájemců, pro které má škola místo. Neználek totiž ještě nezjistil, že pláče na špatném hrobě. Ohledně míst na středních školách se totiž musí obrátit na zřizovatele a ne na testovací firmu.
Jako praktik už mnoho let vím, že jednotné testování je pro děti nejlépe předvídatelné a spravedlivé. A že dokud bude potřeba děti rozřadit kvůli nedostatku míst na chtěných SŠ, do té doby tu bude s námi i testování.
Mýlka Neználka číslo čtyři: neexistují tu školy různých typů, které mají svoje přijímačky, jako například umělecké školy
V Česku mají střední školy, samozřejmě, možnost, si udělat svoje vlastní přijímací testy. Po splnění JPZ, které musí škola zohlednit ze 60 %, si mohou udělat klidně přijímačky z angličtiny, ale třeba i z hudebky nebo kreslení, no a nebo chtít po dítěti portfolio či s ním vykonat motivační pohovor. Dokonce tu už léta máme i systém, že si umělecké školy dělají vlastní zkoušky talentové, po kterých Neználek tak vehementně volá. A tyto školy mají možnost ponížit vliv JPZ z matematiky a češtiny. Toto se tu však již v našem školství praktikuje několik let. Říkám si tedy znovu, proč veřejnoprávní médium zve do debaty o přijímačkách člověka, který takové základní znalosti nemá nebo si je aspoň nezjistí. Jediné, co uznám za dobrý nápad, ale ten neslyším rozhodně poprvé, aby školy měly možnost při vyrovnané nabídce a poptávce (čili když tu neexistuje převis) přijímací zkoušky zrušit a děti si prozkoušet až v průběhu prvního ročníku.
Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle výsledků jednotné zkoušky a dále též podle výsledků školní přijímací zkoušky a talentové zkoušky, pokud jsou součástí přijímacího řízení.
Zaklikněte si +sledovat na začátku článku, pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty a komentáře. Píšu převážně o školství a médiích.
ZDROJE:
