Proč budou přijímačky na SŠ 2025 těžší a jak si mohou rodiče zjistit šance na přijetí svého dítěte

Nejdříve se pojďme podívat na testy. Ty loňské byly opravdu ty z nejsnadnějších, které jsem za posledních 10 let viděla. A neříkala jsem to jen já, ale i mnoho mých kolegů matikářů. Proto se nedivím, že teď na podzim začaly prosakovat z CERMATu informace, že se na letošní deváťáky chystají testy z matematiky o něco těžší a že v testových úlohách nastane změna. I když v konečném důsledku to není zase až tak důležité, protože těžší ty testy budou nakonec pro všechny.

Budoucí studenty tak bude potřeba opět roztřídit. Dětí v devítkách je totiž už pár let po sobě nejvíce za poslední léta (podle dat ČSÚ se v roce 2009 narodilo přes 118 tisíc dětí, v následujícím roce přes 117 tisíc) a místa, hlavně na velmi chtěných oborech (převážně všeobecně vzdělávacích ), nerostou přiměřeným tempem k nárůstu počtu žáků 9. ročníku. Proto musí mezi sebou děti zápolit o dobrá místa na školách, a proto i existuje jednotná přijímací zkouška, která nemá u deváťáků ověřit znalosti, ale má tyto děti rozřadit. Nejde tedy o test ověřovací (jako je například čtvrtletní práce), ale o test rozřazovací. To je potřeba mít na paměti.

Exředitel CERMATu Miroslav Krejčí v říjnu sám potvrdil, že matematika by měla zůstat těžší, než čeština, a že chce úspěšnost češtiny zachovat mírně nad 50 % (obvykle se pohybuje kolem 55 až 60 %) a matematiky na 45 % (vloni podle něj byla na neobvyklých 49 %). Zatímco v českém jazyce se podle jeho slov žádná výrazná změna nechystá, v matematice by měly být těžší příklady a bude tam více logických úloh. Což má údajně upřednostnit děti více nadané na matematiku před těmi, které mají Cermatí testy jen nadřené. Na druhou stranu jsem zaznamenala i informaci, že taková logická úloha navíc tam bude asi nakonec jen jedna. Čili úplně zásadní přeorání testu se konat zřejmě nebude.

Aby se děti mohly lépe připravit a udělat si obrázek o svých schopnostech (a to hlavně také ty, které nechodí nebo nemohou docházet na placené kurzy), připravil CERMAT na leden přijímačky nanečisto. Ty se budou konat 28. ledna a mohou se do nich zapojit všechny základní školy, které budou mít zájem. Rodiče se tak dozví, jak na tom jsou jejich ratolesti s českým jazykem i matematikou čtvrt roku před přijímacím testem a mohou se třeba i lépe rozhodnout, jaké školy si zvolit a nebo zvýšit studijní úsilí. A také to rodině pomůže zvolit lépe strategii při volbě preferované první, druhé a také třetí (pro většinu dětí jakési „záchytné“) školy.

Tady bych pak rodičům doporučila, až budou znát bodové ohodnocení svého dítěte, aby se pro zajímavost podívali na tyto webové stránky ČŠI . Zde si vyberou a zakliknou školy, na které se jejich dítě chce přihlásit a lehce zjistí, kolik bodů bude zhruba stačit jejich deváťákovi na přijetí. Díky systému DiPSy zde totiž vznikla databáze výsledků přijímacích zkoušek. Coby učitelé a rodiče tak budeme moci využít další výhodu digitalizace přijímacího řízení.

Česká školní inspekce přes platformu vzdelavanivdatech.cz , kam míří data z MŠMT, ale i dalších organizací, umožní nahlédnout nejen do údajů, kolik dětí se na tu kterou SŠ vloni hlásilo (čili počet podaných přihlášek) a kolik bylo přijato, ale uvidíme tu i tzv. průměrný skór a minimální skór.

To jsou velmi důležité údaje pro budoucí rozhodování rodičů a dětí. Tato data totiž hovoří o průměrném a také minimálním celkovém počtu bodů za matematiku a český jazyk, které měli vloni přijatí uchazeči na této vybrané škole. Údaje jsou zde za první i druhé kolo. Lze si tedy snadněji udělat obrázek o tom, kolik bodů bude mému dítěti nebo žákovi ještě zhruba stačit na přijetí na první či druhou vybranou školu.

Na následujícím obrázku vidíte u náhodně vybrané školy na platformě vzdelavanivdatech.cz údaje, které si teď může prohlédnout každý rodič. Navíc si lze rozkliknout i úspěšnost dětí z této SŠ u maturity, a to změnou volby záložky z „Výsledky přijímacích zkoušek“ na „Výsledky maturitních zkoušek“. Na obrázku jsem vám to označila šipkou.

Vedle těchto stránek s údaji z výsledků loňských přijímaček je tu ještě další velké množství dat a údajů, které mohou rodiče nebo učitelé využít. Já jsem vybrala ještě pár, podle mne docela dobře vypovídajících grafů, které pochází z dokumentu MŠMT nazvaném Bodové výsledky JPZ. V nich jsou dobře vidět údaje o průměrném výsledku jednotné přijímačky u dětí, které se v prvním kole nedostaly na gymnázia (lycea a ostatní maturitní SŠ), jež si zvolily jako svoji 1. volbu. Čili i toto je jakési vodítko k tomu, dozvědět se minimální počet bodů k přijetí na školu 1. volby v daném kraji (jde o údaj v grafu uvedený pod červenou tečkou vždy uprostřed sloupce).

Jak je vidět ze všech tří grafů, tak převažujícím důvodem pro nepřijetí uchazečů o studium je u všech z nich nedostačující kapacita škol (tmavší zelená barva). Jen daleko menší část sloupcových grafů (světlá barva) jako důvod nepřijetí studentů uvádí nesplnění podmínek.

Ukazuje se tak, že ani 71 bodů většině studentů v Praze nestačilo na přijetí na gymnázium a složitější to měli studenti v hlavním městě i s přijetím na lycea. Tam jim nestačilo průměrně ani 60 bodů. Naopak pokud budete z Ústeckého, Karlovarského nebo Moravskoslezského kraje, šance na přijetí na SŠ je tu vyšší i s téměř o třetinu menším počtem bodů.

...

Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové články, zaklikněte +sledovat na začátku textu.

A na závěr oblíbená anketa a nebo využijte diskusi.