Změny dle Plagy 2026+: přijímačky na základkách, revize inkluze a revize reformy výuky.

Na Seznamu.cz nedávno vyšel rozhovor s ministrem Robertem Plagou a začal (jak jinak) přijímačkami. Kolem těch se teď točí svět mnoha rodin v České republice. Vždyť tu máme přes 100 tisíc deváťáků a většiny z nich se to týká. Ty letošní už žádnou změnou (bohužel) neprojdou. Konají se klasicky v dubnu, děti se rozjedou na střední školy a ve dvou termínech se budou snažit udělat co nejlepší výsledek. Ministr Plaga chce ovšem do budoucna změnu. Mluví o školním roce 2027/28 nebo tom dalším.

Přijímačky tedy v celkem blízké budoucnosti chce přesunout na základní školy a časově před podávání přihlášek. Navíc by chtěl, aby si deváťáci mohli dát přihlášek víc, než je tomu dnes. V rozhovoru hovoří nejdříve o pěti, ale že by jich mohlo být dokonce i víc. Tady já vidím první ALE.

Záměr jako takový je fajn. Dítě si udělá test (nebo testy) v domácím prostředí své školy, nebude se tudíž tolik stresovat a hlavně děti, které stresu dost podléhají, budou mít určitě lepší výsledek. První problém ale za sebe vidím v termínu přijímaček. Základní školy jsou nyní zvyklé, že deváťáky na testy mohou chystat až do dubna. Mají tak dost času na to probrat patřičnou látku a vše ještě před testy zopakovat. Pokud by se však JPZ dělaly dřív, vidím v tom spíš další stresor. Co když se přijímačky posunou třeba do ledna či února? Budou pak muset začít přípravy třeba už v osmém ročníku?

Další problém pak může nastat v tom, že na školy dorazí až dvakrát tolik přihlášek, co nyní. To povede k ještě menší ochotě dělat přijímací zkoušky vlastní (protože SŠ se nemusí řídit jen didaktickými testy, musí je ale zohlednit v 60 %). Umíte si představit, že kvůli znásobení počtu přihlášek budou muset zvát místo 130 uchazečů na pohovor či k dalšímu testování třeba 200 deváťáků? Jak dlouho takové testování potrvá a jak to protáhne už tak dlouhé čekání na výsledek? Už nyní se čeká několik týdnů.

Celkem známý je už i pojem parametrizace. Ten v jednu dobu utichl a nyní možná zase vstává s Plagou z popela. Jde o návrh jakési tabulky, kde by bylo jasně řečeno, na kolik má škola nárok asistentů podle počtu žáků. Nyní jsou totiž asistenti většinou přidělováni podle dětí, které mají specifické poruchy učení.

Daleko lepší by ale bylo přidělit asistenty přesně a cíleně tam, kde mají svůj účel. Čili jen někde a někomu. Jak už jsem psala ve svém textu dříve, nyní stojí za asistentem pedagoga často jakési nucené kolečko, které musí podstoupit rodiče dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami mezi pedagogicko-psychologickou poradnou a školou. Škola v tom hraje až druhé housle a jde vlastně o ochotu rodiče toto martýrium podstoupit.

Pokud by se tedy podařilo dostat do škol asistenty, ale i speciální pedagogy či sociální pedagogy přesně podle potřeb dětí ve škole, tak by to bylo daleko lepší a pro rodiče méně stresující. A škola by si pak ovšem také sama mohla říci, kde přesně asistenta potřebuje. U kterého dítěte a ve kterých hodinách. Cílené nasazení asistentů by tak mohlo zmenšit jejich počet a tuto službu zlevnit.

Asi nejaktuálnější je ale podle mne revize RVP. Ta totiž docela spěchá. Plaga se už před Vánoci vyjadřoval, že bude zřejmě potřebovat přepracovat. Nyní tvrdí, že konečné stanovisko k ní budeme vědět do konce února. Čas se tedy krátí.

Kolem revize, kterou šéfoval NPI a exministr Bek ji (eufemisticky řečeno) příliš neřídil, se po oficiálním zveřejnění vyrojilo hodně nejasnostní. Sama jsem už v několika textech kritizovala, že jednotlivé předměty či vzdělávací oblasti nemají určené ani minimální počty hodin týdně. Můžete se tak stát, že na jedné škole se bude matematika učit 2 hodiny týdně a jinde klidně 5 hodin. Není také jasně dáno učivo, ale pouze očekávané výsledky učení. Nikde není napsáno do jaké hloubky a šířky se musí ve výuce jít, a tak se učitelé nemají přesně čeho chytit.

Kritiků proto přibývá. „Pro běžné školy jsou nepoužitelné (myšleno revidované RVP). Máme k nim zásadní výhrady,“ uvádí pro Hospodářské noviny předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Kritizovaná je i absence vysvětlovací kampaně. Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého stát málo investoval do toho, aby učitelům, ale i rodičům potřebu změny vysvětlil. Takže mnoho učitelů i ředitelů o revizi ví zatím velmi málo. Někteří z nich plus někteří rodiče možná zachytili televizní spoty Měníme osnovy s hercem Mádlem, ale v podstatě celková všeobecná informovanost o zásadní změně výuky je zatím téměř nulová. A přitom by se podle ní mělo začít učit už za rok a půl.

Čeští rodiče jsou přitom v 70 % se současnou výukou spokojeni, čili odtud nemůžeme očekávat žádný velký tlak na zásadní změny a pokud někdo nenakopne dostatečně ani školy ke změně, tak by celá revize nakonec mohla skončit nezdarem.

Revidované RVP v podobně modelových ŠVP (školní vzdělávací program) přitom zatím dobrovolně testuje 70 škol. Hlavní stížnosti jsou ovšem právě na špatně rozvržené hodiny pro jednotlivé předměty. Zástupci NPI sice říkají, že je na školách, jak si pak hodiny rozvrhnou, ale celkový počet hodin je jasně omezený. Děti nemohou přece sedět ve škole od rána do večera. A pokud exministr Bek tu přidal angličtinu v 1. třídě, pak zase zavedl povinný druhý cizí jazyk, již před tím byla rozšířena téměř do všech tříd povinná informatika a v novém RVP například nově i osobnostní výchova, tak na některé předměty se prostě už nedostává.

S tím vším se pak mají poprat školy samy. Podle mne je tohle čirá utopie. Učitelé nejsou přece placení od toho, aby dělali práci za ministerstvo školství nebo NPI. Jejich práce je učit. Přesně sestavit počet hodin, co se kde bude probírat, vymyslet jaké učivo napasovat na jaké OVU (očekávaný výsledek učení) atd., to je přece velmi náročná disciplína. A tak myslím, že odložení startu, o kterém Plaga mluví, bude jen přínosem.

Jak jsem napsala již dříve, v okolních státech se toto po učitelích vůbec nechce. Tam mají jasně dáno, co se mají děti učit a v jakém rozsahu. Jako příklad jsem uváděla systém v Německu, kde je rozepsáno jaké téma a zhruba v jakém časovém rozsahu (kolik vyučovacích hodin) se mu máte věnovat.

Podobně v Polsku, kde je popsán nejdříve vzdělávací cíl, ale pak podrobně výukový obsah až do velkých detailů. Myslím, že moc velká česká rozvolněnost a přílišná benevolence ve všem udělá revizi špatně uchopitelnou a mnoho škol si s ní nebude vědět rady. To pak povede k nespokojenosti a formalismu. Některé školy se toho jistě rády chopí, ale podle mne mnoho z těch ostatních se do zásadního překopávání, které bude stát spoustu práce, pouštět nechce. A ty pak potřebují jasné noty.

Odložení celé revize, přepracování anebo prozatímní zmražení bude pro tuto chvíli podle mého názoru asi nejlepší. Uvidíme tedy již brzy.

Na závěr anketa a k dispozici máte i otevřenou diskusi.

Zdroj:

https://archiv.hn.cz/c1-67845130-skoly-popisuji-vyhrady-k-reforme-kompetence-jsou-fajn-ale-nevime-co-maji-deti-vlastne-umet

https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-ruzickova-velka-cast-ucitelu-neni-plne-presvedcena-o-prinosu-asistentu-velke-mnozstvi-nezaruci-lepsi-vysledky-170272

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kampus-zakladni-vzdelavani-inkluzi-rusit-nebudeme-reformu-vyuky-mozna-odlozime-pripousti-plaga-298714

https://archiv.hn.cz/c1-67830390-bdquo-revoluce-ldquo-ve-skolach-v-ohrozeni-nove-osnovy-cekaji-zmeny-plaga-je-pripraven-je-odlozit-i-zrusit