Revoluce ve školství se změní, odloží, nebo zruší. Budoucí ministr chce vedle kompetencí i znalosti

Na rozhodování, co s novým RVP tedy Plaga udělá, má ale celkem málo času. Rázné slovo bude muset říct do konce tohoto školního roku. Pokud dosud školy nezačaly dělat se změnou svého vlastního školního vzdělávacího programu vůbec nic anebo velmi málo (a já se jim nedivím, vyčkávání se v této revizi opravdu spíš vyplatí), tak v září už by určitě na změnách svého školního programu musely začít pracovat. To otálení a nedůvěra u škol mi celkem vychází i z mého vlastního průzkumu mezi kolegy z regionu a také ze setkání se 120 řediteli škol v Praze, kde jsem o revizi mluvila a udělala si mezi nimi krátkou anketu formou hlasování. Těch ředitelských rukou, kdo s revizí už začal, se příliš nazvedlo.

Co tedy školy čeká, pokud by revize nebyla zrušena či odložena? Překopávání vzdělávacího obsahu napříč všemi předměty, vzdělávacími oblastmi a debata o počtech hodin pro tyto jednotlivé oblasti. Čili kolik hodin a od kterého ročníku se bude učit třeba chemie, kolik hodin se věnuje českému jazyku a tak dále. Ale také předělávání školních dokumentů, tvorba různých tabulek, a to vše jen pár let po té, co jsme do nich všichni sahali kvůli předělávání nové informatiky. Čas by přitom školy měly jen do konce školního roku 2026/27. A od září 2027 by se změna musela uvést do praxe.

„Mám pocit, že dnes je to kompetenční model, ale za mě to má být kombinace znalostně-kompetenčního modelu. Kompetence nejsou bez znalostí.“ S tímto výrokem, který zazněl v rozhovoru na CNN Prima News z Plagových úst tento týden, nelze než souhlasit. Podle něj totiž není učitelům vysvětlováno, proč ty změny mají dělat a není pro ně dostatečná podpora. Jednak ten odklon od znalostí pozorujeme už delší dobu, a když se podíváme do nových RVP, tak příliš naslibovaných kvalitních materiálů do výuky tam také nenajdeme. Ta metodika je zatím slabá.

Také to, že v novém RVP nenajdeme základní učivo, což je záležitost, kterou jiné státy dávají do obsahu vzdělávání automaticky a je povinné, je pro mne prostě prapodivné. Při minulé revizi se učivo stalo aspoň nepovinnou součástí školních vzdělávacích programů. Nelze ale přece vybudovat v dětech kompetence bez jasného penza znalostí a také aspoň hrubé časové dotace, tedy kolik hodin se má (hlavně těm základním gramotnostem) žák věnovat.

Pak to bude dopadat tak, že možná budou děti umět udělat perfektní prezentaci, budou mít dobré komunikační dovednosti, ale budou mluvit nesmysly a nepravdy a vůbec je to netrkne. Nebo ještě hůř, nebudou ostatním ty nepravdy ani rozporovat a nechají se strhnout výbornou rétorikou člověka (třeba politika) a nepoznají, že jeho tvrzení se nezakládají na pravdě. Mluví se o kritickém myšlení. Ano, to je důležité. Ale jak chcete kriticky přemýšlet o vyřčeném, když nemáte základní penzum znalostí? Budete prostě za hlupáka a lehce manipulovatelným jedincem.

Podíváme-li se kolem nás například k západnímu sousedovi a mrkneme na jeho vzdělávací plány, tak tam dokonce uvidíme i takový detail, kolik zhruba hodin má učitel věnovat těm kterým tématům v jednotlivých předmětech. Můžete se sami podívat pro příklad třeba zde na vzdělávací plán pro německá zemská školství. Kde se po rozkliknutí například zde v chemii (u nás teď tolik diskutovaném předmětu, kde mnoho odborníků revidované plány velmi tvrdě kritizuje) dozvíte přesně, že například v 8. ročníku reálky (Realschule) máte tématu Chemické reakce věnovat zhruba 24 hodin. A máte zde také po dalším rozkliknutí tématu obsáhlý rozpis toho, co máte děti naučit.

Nebo pojďme třeba do Polska. Jako příklad si vezmu svoji matematiku. Nahlédla jsem do materiálu Zespół do spraw Podstawy Programowej, čili na základní kurikulum a vyhledala svůj konkrétní předmět. Po rozkliknutí se objeví úvod, vzdělávací cíle (což má nejblíž k našim novým očekávaným výsledkům učení), ale pak tam je už dopodrobna vypsaný tzv. výukový obsah - podrobné požadavky. Čili tam najdeme opravdu srozumitelné věty typu: „Student počítá druhé mocniny a třetí mocniny zlomků a desetinných zlomků a smíšených čísel; sčítá, odčítá, násobí a dělí zlomky s jednociferným nebo dvouciferným jmenovatelem a také smíšená čísla.“

Nechci tím říct, že máme vše okopírovat od sousedů na západě či na severu, učitele svázat přesně daným počtem hodin na to které téma a určit, ve kterém ročníku a ve kterém měsíci se má přesně co učit. Od toho už jsme velmi daleko. Ale pokud bude mít nové vedení ministerstva tendenci udělat RVP srozumitelnější, od velmi obecně formulovaných očekávaných výstupů nebo klíčových kompetencí typu (beru si příklad nového očekávaného výstupu z přírodopisu základní školy): „Na základě pokusu popíše faktory ovlivňující základní životní procesy v organismech včetně člověka“ nebo dám jako příklad jednu z tzv. klíčových kompetencí: „Účelně uplatňuje přímou činností svůj vliv na změny v místním či širším okolí při respektování práv a zájmů druhých“, jít k výstupům více konkrétním a například pro nové učitele (nebo dokonce nekvalifikované či neaprobované, kterých přibývá) více pochopitelné a uchopitelné, bude to jedině dobře.

Podle budoucího šéfa školství je však v novém pojetí vzdělávání ještě více mezer. Například angličtina pro všechny bez rozdílu už od první třídy. Tedy i pro děti s logopedickými vadami, dětmi s poruchami učení atd. Na tu se hodlá Plaga také zaměřit a s tím bych já osobně velmi souhlasila. Už i vzhledem k tomu, že do škol nám teď prakticky od lednového nového zápisu začnou nastupovat úplně všechny děti a odklad budou dostávat skutečně jen výjimky. Čili děti, které by dříve běžně dostaly ještě rok čas, budou muset nastoupit do školy a pro ně bude určitě důležitější se věnovat už tak dost obtížné češtině.

Co si myslíte o plánu revizi buď odložit nebo úplně zastavit? Můžete hlasovat v anketě nebo piště do komentářů.

Saklikněte + sledovat a budete dostávat upozornění na moje nové texty.

Zdroje:

https://revize.rvp.cz/

https://cnn.iprima.cz/plaga-chysta-revoluvi-skolstvi-nejvetsi-brzdou-zmen-jsou-rodice-493318