Článek
Bohumil Záhorský, známý pod uměleckým jménem Bohuš Záhorský, se narodil 5. února 1906 v Praze. Jeho otcem byl profesor ČVUT Jan Záhorský. Od mládí ho velmi zajímalo divadlo. V roce 1923 opustil reálné gymnázium a nastoupil na Státní konzervatoř v Praze. Během studia vystupoval pod pseudonymem Bóža Horský. Zásadním momentem v jeho kariéře bylo angažmá v Osvobozeném divadle, kde spolupracoval s Voskovcem a Werichem. Zde vytvořil významné role ve hrách Golem, Rub a líc a Těžká. Tato spolupráce měla zásadní vliv na jeho profesní růst. Od roku 1946 působil Záhorský v činoherním souboru Národního divadla v Praze. Zpočátku dostával menší role, ale postupně se vypracoval k významným postavám. Mezi jeho nejvýraznější role patřily postavy v inscenacích Pan Vach v Hrubínově Srpnové neděli nebo Předseda v Topolově Konci masopustu.
Náš dědek Josef 1976 Bohuš Záhorský měl v té době 70 roků jako já a hrál 96letého dědka. Ten film mám moc rád. Dokonce...
Posted by Josef Brabenec on Tuesday, July 16, 2024
Byl známý jako vypravěč
Bohuš Záhorský se poprvé objevil ve filmu Pudr a benzín. Po válce často ztvárňoval dobromyslné muže z lidu a rozšafné dědečky. Mezi jeho nezapomenutelné filmové role patří kouzelný dědeček ve filmu Tři přání nebo ředitel gymnázia ve Vyšším principu. Výrazné role vytvořil také v Magdaleně Dobromile nebo v seriálu F. L. Věk. Známý je také jako vypravěč první série večerníčku Krkonošské pohádky. Bohuš Záhorský se po svém prvním manželství dlouho zdráhal vstoupit do dalšího vážného vztahu. Teprve ve chvíli, kdy potkal Vlastu Fabiánovou, začal uvažovat o svatbě. Jejich vztah byl zpočátku komplikovaný, neboť oba byli v té době vázáni jinými závazky. Vlasta byla vdaná za rozhlasového režiséra Josefa Bezdíčka.
Navzdory těmto překážkám spolu Záhorský a Fabiánová žili mnoho let v neformálním vztahu. Jejich láska postupně sílila a oba toužili po společném životě. Cesta k oficiálnímu sňatku nebyla jednoduchá. Ale jedna událost jim pomohla. V létě roku 1962 zemřel Josef Bezdíček, manžel Vlasty Fabiánové. Ačkoliv se mohli konečně vzít, vyšlo najevo, že Záhorského předválečný rozvod s první manželkou nebyl zákonně platný. Proto musel znovu požádat o rozvod, což celý proces značně zkomplikovalo. Tato administrativní chyba způsobila, že pár musel čekat další roky, než mohl oficiálně uzavřít manželství.
Štěstí našel až v pozdním věku
I přesto všechny překážky dokázali překonat a v roce 1971 se Bohuš Záhorský a Vlasta Fabiánová konečně vzali. Svatba byla skromná a konala se v Jílovém u Prahy. Pár si nekoupil ani snubní prstýnky. To potvrdilo jejich nekonvenční přístup k manželství. Po svatbě se Záhorský na Vlastino naléhání přestěhoval do jejího bytu s výhledem na Národní divadlo. Volný čas trávili často na chatě v Kamenném Přívozu, kde rádi hostili přátele. Záhorský se zde projevil jako nadšený kuchař, jehož specialitou bylo španělské rizoto s kraby.
Bohuš Záhorský ztvárnil v pohádce Šíleně smutná princezna roli krále Dobromysla Veselého. Setkal se zde s dalšími významnými herci, mezi které patří Jaroslav Marvan, Josef Kemr, Stella Zázvorková a další. Šíleně smutná princezna se stala jedním z nejúspěšnějších českých filmů své doby. Přestože někteří kritici poukazovali na nízkou uměleckou úroveň, správně předpověděli, že film bude divácky velmi úspěšný. V kinech pohádku zhlédly téměř tři miliony diváků. Jeho dlouhá a bohatá kariéra zahrnovala téměř 100 filmových rolí a nespočet divadelních výkonů.
V roce 1947 Bohuš Záhorský obdržel Cenu země České za herecký výkon ve filmu Vsi v pohraničí. Během své kariéry získal mnoho ocenění, včetně titulu Zasloužilého umělce, Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, jmenování Národním umělcem, a titulu Zasloužilý člen Národního divadla. V roce 1978 mu byla udělena Cena Jaroslava Průchy. Bohuš Záhorský zemřel 22. září 1980 v Praze ve věku 74 let.
Zdroje: Wikipedia.org, csfd.cz, fdb.cz, Zeny.iprima.cz, Ahaonline.cz