Článek
V posledních dnech byla má dvouletá dcera trochu víc mrzutá, a tak jsme zašli spolu s manželem k naší dětské paní doktorce. Ta nám řekla, že malá má klasické podzimní nachlazení, je třeba pravidelně kapat do nosu a dělat napařovací zábaly na uvolnění rýmy. Vše jsem tedy doma začala praktikovat a snažila jsem se, aby dcerka byla co nejdříve zdravá.
Cesta na pohotovost se nám však nevyhnula. Ve středu večer začala být malá hodně podrážděná a neustále plakala. Večer dostala vysokou horečku a sahala si na ouško. Na nic jsme nečekali a jeli na pohotovost. Když jsme dorazili, nahlásili jsme se na recepci a sestřička nám sdělila, že musíme počkat. Přijeli jsme kolem 22 hodiny, ale bylo mi jasné, že nebudeme jediní, kteří potřebujeme pomoc. Hodiny plynuly jako voda, sestry kolem nás chodily a nikdo se nezeptal, jak se malá cítí. Ta neustále bolestí plakala a když se ručička na hodinkách dostala až na druhou hodinu v noci, zaklepala jsem znovu.
Dveře otevřela hezká mladá sestřička, která mi řekla, že pan doktor má plné ruce práce, a že musíme ještě chvilku počkat. Dceru však ucho bolelo čím dál víc, plakala celou dobu v čekárně a moje nervy to už nevydržely. Neudržela jsem se a začala křičet. Sestřička se na dceru podívala a opět řekla, že musíme vydržet, že pan doktor má akutní případ. Když kolem páté hodiny ranní konečně lékař přišel, vypadal, že se právě probral. Dceru prohlédl a řekl, že to není nic vážného, jen zánět středního ucha. Předepsal dceři kapky a na teplotu jsme dostali dětský sirup.
Celý den měla dcera vysokou horečku a nepomohl sirup ani zábal. Proto jsem se vydala znovu do dětské nemocnice, kde se nachází i pohotovost. Naštěstí tu byl úplně jiný lékař, který dcerku ihned vyšetřil a řekl nám, že má rozsáhlý zánět zvukovodu a mohla by následně ohluchnout. Dostaly jsme okamžitě antibiotika a dozvěděla jsem se, že noční lékař musel sloužit ještě na dětském oddělení. Dceři se naštěstí ulevilo a já jsem ráda, že to takto dopadlo. Proč to sem vlastně píšu? Abyste se nebáli ozvat, jinak budete celou noc sedět v čekárně a nikdo si vás nevšimne.
