Otto Šimánek bavil publikum jako pan Tau: S vlastními dětmi mluvit neuměl a dceru vyhodil z domu

Otto Šimánek se narodil 28. dubna 1925 v Třešti. Jeho otec byl synem kováře a matka dcerou hajného. Měl bratra Jaroslava a rodina žila ve Stajištích. Později se přestěhovali do pražského Karlína, kde jeho otec začal pracovat jako vrátný v továrně a matka jako pomocnice v domácnosti. Otto Šimánek se již od dětství zajímal o hru v divadle. V Praze se následně vyučil elektromechanikem a divadlo hrál jen amatérsky. Jiné příležitosti neměl. Až během války působil v Dělnické besedě. To ho motivovalo k tomu, že po válce společně s Václavem Vaňátkem založil Divadlo mladých pionýrů. Později přešel do Divadla 5. května, kde se setkal s Jindřichem Plachtou. Herecké zkušenosti získával v několika dalších divadlech. Působil ve Zlíně, v Ostravě a v roce 1958 získal angažmá v Městských divadlech pražských, což byl pro něho v tehdejší době skutečně velký úspěch.

Na divadelních prknech ztvárnil mnoho velkých rolí. Pro diváky se stal nezapomenutelným díky roli klauna Jeana Debureaua v dramatizaci Kožíkova románu Největší z pierotů, kde mohl plně uplatnit svou lásku k pantomimě. Angažmá v pražském divadle mu rovněž otevřelo dveře k filmovým a televizním rolím. Objevil se ve více než čtyřiceti filmech, z nichž nejznámější je jeho role ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem. V polovině šedesátých let režisér Jindřich Polák hledal vhodného herce pro neobvyklou roli Pana Tau. Jeho volba padla na Otto Šimánka, čímž se zrodila ikonická postava Pana Tau.

První díl televizního seriálu o Panu Tau vznikl již v roce 1966 a skládá se ze 33 dílů a jednoho celovečerního filmu. Natáčení probíhalo několik let. V seriálu se objevili i další známí herci, mezi které patřil například Jan Werich. Díky velkému úspěchu byly některé díly od roku 1971 uváděny i v kinech. Pan Tau si získal srdce milionů diváků nejen v Československu, ale i v zahraničí. Postava Pana Tau uměla plnit dětská přání pomocí kouzelné buřinky učinila z Pana Tau beze sporu dětského hrdinu.

Během svého života se dvakrát oženil. Jeho první manželkou byla Hermína Jarešová, s níž měl dceru Alexandru. Když jeho žena zemřela, nebyl na tom vůbec dobře. Po její smrti prožíval velké období smutku, které se snažil překonat prací. Právě díky své profesi se mu podařilo znovu najít lásku. Jeho druhou manželkou se stala Ludmila Muchová, kostýmní návrhářka a scénografka. S ní také zůstal až do konce svého života.

Vztah Otto Šimánka s jeho dcerou Alexandrou byl ale velmi složitý. Když bylo Alexandře šestnáct let, otěhotněla, což vedlo k velkému rodinnému konfliktu. Tato situace herce velmi zasáhla a zklamala. Dceru vyhodil z domu a na několik let se přestali stýkat a vůbec spolu nemluvili. Přátelé ho popisovali jako nesmírně talentovaného, ale zároveň velmi citlivého a stydlivého člověka. Kromě své herecké kariéry se věnoval pedagogické činnosti. Vyučoval pantomimu na Pražské konzervatoři a DAMU a mezi jeho jeho žáky patřil i herec Petr Čepek.

Šimánek během svého života čelil vážným zdravotním problémům. Poprvé se do problémů dostal na své chalupě, když utrpěl oboustranný infarkt během práce na vodovodním řadu. Druhý kolaps přišel v podobě mozkové mrtvice. I tuto zdravotní krizi Šimánek překonal. Jeho druhá manželka Ludmila popsala tyto události jako zázračná uzdravení, protože se mu vesměs nic nestalo.

Podle manželky Ludmily na své zdraví příliš nemyslel a k lékařům chodil pozdě. Když konečně vyhledal lékařskou pomoc, jeho stav byl již natolik vážný, že musel okamžitě podstoupit operaci. Diagnostikovali mu rakovinu v pokročilém stádiu. Týden před jeho smrtí se objevila naděje. Jeho ctitel z Německa nabídl pomoc v podobě špičkové lékařské péče v Mnichově. Plánoval Šimánka převézt do Německa, kde by mu mohli pomoci lékaři novými metodami. Ludmila měla za úkol zařídit u lékařů povolení k převozu. V den plánovaného převozu však Otto Šimánek upadl do kómatu. Po dalších sedmi dnech v nemocnici zemřel ve věku 67 let.

Zdroje: Wikipedia.com, AHA, CNN Prima news, prima.zeny.cz