Článek
V České republice se slaví několik státních svátků. Jenže ne každý z nich je v obchodech otevřeno, nebo naopak zavřeno. Lidé jsou neustále zmatení a nemohou si zapamatovat, kdy do svého oblíbeného obchodu mohou zajít. Proč tedy všechny státní svátky není zavřeno? Co by se stalo? Hlady bychom určitě neumřeli.
Svátky dělají zmatek
Je to několik let, co se vláda rozhodla zavést takzvané střídavé svátky. To znamená, že na některé státní svátky jsou obchody zavřené, na další otevřené. Je to velmi paradoxní, ale například 1. května, kdy se v České republice slaví Svátek práce, lidé musí do práce. Proč je ale 8. května, když skončila druhá světová válka zavřeno? Logiku těchto uzavírek nechápu, ale můj osobní názor je takový, že pokud slavíme Svátek práce, má být zavřeno. Tento svátek existuje již řadu let. Byl zaveden v roce 1889 v Chicagu. Tehdy stávka dělníků vyústila ve velký masakr a soudní řízení. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.
V dobách minulého režimu byl tento svátek opravdu významný. Lidé si užívali volna se svými rodinami, odjeli na chaty a chalupy, kde trávili v přírodě téměř celé dny. Dnes se lidé honí za jídlem, oblečením a chodí do kina. Prodavačky musí být dvanáct hodin v obchodech, popeláři vyrazit do práce a dělníci pracovat na stavbách. Proč se tyto profese prostě nenechají doma? V čem tedy spočívá ta logika Svátku práce?
Lidé chtějí nakupovat
Před nedávnou dobou jsem zde četla článek o tom, že pokud jsem prodavačka, musím do práce. Lidé v diskuzích se rozčilovali, že pokud by bylo zavřeno, nemohli by si nakoupit. Mnoho z diskuzujících však uvedlo, že by nechalo zavřeno klidně i celou neděli. Tak to funguje i v jiných evropských zemích a tam to vůbec nevadí. Užívají si volna se svou rodinou, jezdí na výlety a jsou rádi, že nemusí do obchodů.
Češi na to mají jiný názor. Ti se potřebují mačkat v přeplněném hypermarketu, chodit po slevách, nebo se jen tak po obchodech procházet, ale cesta do přírody jim nic neříká. Dnešní lidé neumí trávit volný čas s rodinou. Raději ho zabíjejí po obchodních centrech, kde se stejně všichni nudí, ale mají dobrý pocit, že nejsou doma. A stejně tomu bude i 17. listopadu. Proč jsme v roce 1989 zvonili klíčem na Václavském náměstí, chtěli jsme demokracii a tento svátek jsme považovali za svatý. Dnešní mládež ani neví, co tento svátek znamená. Pro ně je podstatné jen to, že nejdou do školy, někteří do práce a ostatní je jim ukradené. Nikdo z nich si neuvědomí, co všechno se pro nás v roce 1989 změnilo. Jen díky tomuto dni můžeme svobodně cestovat, nakupovat, dělat si co chceme a nejsme nikým hlídaní.
Zavřít obchody ve svátek
Možná semnou někteří z vás nebudou souhlasit, ale myslím si, že nejlepším řešením by bylo všechny obchody ve svátky zavřít. Lidé by si na to zvykli a ještě by pochopili, kolik volného času najednou mohou trávit se svou rodinou. Ačkoliv se zde neustále někteří ohrazují tím, že prodavačky chodí do práce dobrovolně, protože berou 100% příplatek, není to pravda. Několik prodavaček znám a vím, že ve svátek by raději byly doma, kde mají děti, příbuzné a svou rodinu.
Jenže tím, že některé svátky je otevřeno a některé zavřeno, si tito lidé na tento režim postupně zvykli. Není to tak, že by to dělali pro příplatky, ale protože musí. Nikdo se jich neptá, zda chtějí jít ve svátek do práce. V nejmenovaném obchodě to kolegyně má tak, že vedoucí a zástupce na jediný svátek do práce nešly, ale jí a kolegyni neustále posílají. Ostatní jsou stále doma, a tak je to v pořádku. Ale není. Pokud máme chodit do práce, mělo by docházet i ke spravedlivému střídání. Osobně se mi to stalo i na Vánoce, kdy vedoucí tvrdila, že má doma děti, a proto na Štědrý den nemůže jít do práce. Jejím dětem bylo v té době 17 a 19. Místo toho šly do práce prodavačky, které doma měly děti ve věku 4 a 6 let.