Článek
Některé pivovary, na odlišení chutí a s marketingovým podtextem, přidávají další ingredience, jako třeba různé byliny s údajným afrodisiakálním účinkem, třeba kotvičník, nebo koření nebo med anebo ovocné trestě. Vy ale nic takového nechcete, chcete pivo pouze v jeho krystalické podobě. A to pořád, dokud budete na živu. Až umřete, říkáte svým dětem a manželce, si vařte, co chcete, ale do té doby to bude po Vašem.
Po pravdě řečeno, ve vašem pivovaru se vaří a vařit budou jen takové druhy, co chutnají vám. Na módní vlnky nenaskakujete.
Jelikož jste pivovar místní, vaříte ze surovin místních. Většinou.
Voda: kroměřížská je výtečná, chutná, tvrdá, minerálů plná, bez chloru. To vše se pak dostává do Vašeho piva, neboť vy vodu v žádném případě upravovat směrem k její měkkosti nebudete. Naprostá zbytečnost.
Slad: ten si někteří pletou s ječmenem, ale to je velká mýlka. Slad se sice z ječmene, pšenice či žita vyrábí, ale je to úplně jiná liga. Sladováním (tj. máčením a posléze sušením zrna) se do spícího zrníčka obilí vdechne život a tento život se pak do piva přenese, a to ve formě životadárných enzymů.
Slad kupujete výhradně a pouze od místních sladoven v Kroměříži a Záhlinicích. Vaříte z toho nejlepšího, a to jenom a pouze z místní odrůdy sladovnického ječmene BOJOS. Tu vyšlechtil pan Josef Bouma v Hrubčicích a pojmenoval ji po sobě (BOuma JOSef). Lehce dekadentní, ale přitom geniální šlechtitelé to tak někdy dělají. Po kom je tedy pojmenovaná česká odrůda chmele Agnus? Kontrolní otázka za 100 bodov.
Chmel, koření to nejvzácnější. Jsme chmelařská velmoc, rádi se chlubíme. Ano, jsme velcí pěstitelé, ale jen téměř veskrze chmelů pro spodně kvašená piva, pro ležáky typicky. Ale to není žádná haňba, ležáků se ve světě pije nejvíce a u nás drtivě nejvíce. Víme však všichni, že svět svrchně kvašených piv je u nás doposavad popelkou, i když už popelkou rašící a vyspívající. A to díky produkci řemeslných pivovarů. O tom však více až příště.
Chmel kupujete opět převážně od místních, v tomto případě od zemědělců z Velkého Týnce, echt Hanáků, něco od našich špičkových šlechtitelů ze Žatce a zbytek ze zámoří.
Kvasnice: nebeská částice, pivní boson, geniální organismus, a to pouze z jedné jediné buňky. Tyto pohádkové bytosti produkují to, co v pivu potřebujeme a milujeme nejvíce: kysličník uhličitý-bublinky a alkohol. Kysličník dělá říz, pěnivost a alkohol je to, proč vůbec alkoholické nápoje pijeme a pivo obzvláště, proč nám to chutná a proč se cítíme tak lehce a uvolněně (alespoň v počátečních fázích pitného procesu).
Kvasinky, páč to o sobě ty mrchy pyšný ví, jak jsou pro nás nepostradatelné, nezbytné a nutné, toho krutě využívají, ba co více, zneužívají. V podstatě se kvasnice velmi, ale velmi, podobají Vašim manželkám. Jsou nevyzpytatelné, vrtošivé, náladové, nepředvídatelné, dámy prominou. Hlavně však úžasné.
Ale…ale bez nich to prostě nejde, bez nich to nedáte, bez nich se do pivního ráje prostě ne-do-sta-ne-te. Ne, nemáte šanci. A navíc je milujete, milujete je obě. Manželku i kvasnici. Život pivovarníka bez spolupracujících kvasnic a spolupracující manželky je prakticky ztracená varta.
Když pominete vodu, tak kombinací různých sladů, různých chmelů a různých kvasnic lze údajně uvařit více než 900 různých druhů a typů piv. Věříte? Nevěříte? Na tom ale vůbec nesejde. Tak to prostě je a basta.
Dej Bůh štěstí. Vám i nám
Tomáš Váňa, 1. selský pivovárek Kroměříž
