Článek
Andrea Růžičková, rozená Kerestešová, se narodila v roce 1984 ve východoslovenské vesničce Hlinné nedaleko Vranova nad Topľou. Vyrostla v katolické rodině, která ji vedla ke skromnosti a pokoře. Maminka učila na místní škole a dbala na to, aby Andrea „nevyčuhovala z řady“ a nepodléhala hvězdným manýrům.
Už jako malá toužila po herectví a zpěvu, v sobě však tyto sklony raději tišila. Když přišel čas dospět a vybrat si dráhu, zvolila pro jistotu studium pedagogiky – vystudovala učitelství a kreativní dramatiku na Trnavské univerzitě. Hereckou průpravu v klasickém slova smyslu neměla - o to nečekanější měla být její cesta k filmové slávě.
Už během studií se jí osudově připomněl dávný sen. V Bratislavě zahlédla náborový leták – reklamní agentura hledala komparzisty. Za pár hodin focení nabízeli pár stovek a dobrý oběd k tomu. Pro studentku Andreu to byla lákavá šance, jak si přivydělat a zároveň ochutnat svět šoubyznysu. Souhlas rodičů? Ten získat bylo složitější.
„Mami, tati, jedu zkusit štěstí před kamerou,“ oznámila jim tehdy možná váhavě, ale odhodlaně. Nesouhlasili. Báli se, že světla ramp jejich skromnou dceru pohltí. Andrea však poslechla hlas svého srdce. První casting vyšel – objevila se v několika reklamách a poprvé ucítila, jaké to je stát před objektivem. Krátce poté přišla nabídka, která převrátila její život vzhůru nohama.
Rychlá sláva
Psal se rok 2006 a čeští filmaři chystali letní komedii Rafťáci. Andrea sebrala odvahu, odjela na konkurz a přes nesouhlas rodičů získala svou první filmovou roli. Ztvárnila půvabnou Kláru – hlavní ženskou postavu příběhu o partě rozpustilých vodáků.
Když pak seděla v kině a slyšela z plátna svůj hlas, musela se pousmát: mluvila za ni zkušená česká dabérka, protože její vlastní slovenština byla pro uši českých diváků přece jen příliš výrazná. Přesto okouzlila. Usměvavá neznámá kráska ze Slovenska upoutala pozornost režisérů i publika.
Netrvalo dlouho a přišla další velká příležitost. V roce 2009 obsadila Česká televize Andreu do hlavní role ambiciózního retro seriálu Vyprávěj. Z večera do rána se z ní stala televizní hvězda – coby Eva Dvořáková provázela diváky napříč dekádami československé historie a získala si jejich srdce.
Nebylo snadné uvěřit, že tahle pohledná tmavovláska nikdy nestudovala herectví. Její přirozený talent a pracovitost jí ale otevřely dveře k dalším rolím. Po úspěchu ve Vyprávěj se objevila i v populárním nekonečném seriálu TV Nova Ordinace v růžové zahradě 2. V průběhu pár let si mohla vybírat z nabídek – stala se známou tváří a její hvězda strmě stoupala.
Navzdory nově nabyté slávě však Andrea zůstávala tou nenápadnou dívkou. V rozhovorech mluvila upřímně a přímo. Nebála se přiznat, že luxus ji neláká – raději utrácí za dobrodružné cesty do exotických zemí jako Kamerun či Nepál než za drahé šaty.
Na společenských akcích nepoutala pozornost skandály, ale spíš tím, jak se držela stranou. „Žádné vyumělkované róby, to nejsem já,“ naznačovala svým postojem. Klidně dorazila na natáčení v obyčejných teplácích, protože věděla, že maskéři a kostyméři z ní beztak udělají někoho jiného.
Pověstné byly i její pevné hranice v pracovní oblasti. Odmítala odhalené či vyloženě lechtivé scény – ne snad z prudérnosti, ale z pocitu, že zbytečná nahota do dobrého příběhu nepatří. „Zatím mě žádný scénář nepřesvědčil, abych se svlékla,“ řekla jednou s typickou otevřeností.
A když měla hrát milostné scény, nebála se přiznat, že je jí nepříjemné, když se jí cizí mužský dotýká před kamerou. V tomhle ohledu zůstávala křehká a zdrženlivá.
Láska na třetí pokus
Právě v soukromém životě ale musela projít několika zklamáními, než našla své štěstí. Jako mladá hvězda měla mnoho nápadníků, ale Andrea byla vybíravá. Dokonce se nechala slyšet, že slovenským mužům věří o něco víc než českým – přišlo jí, že Češi toho hodně namluví, zatímco „Slováci míň mluví, ale o to víc konají“.
Možná právě proto první vážný vztah navázala s cizincem. V roce 2010 okouzlila úspěšného o sedmnáct let staršího podnikatele Jana Leitnera. Ten kvůli ní údajně opustil i svou tehdejší partnerku, bývalou královnu krásy. Jejich romance však neměla dlouhého trvání – po pár měsících se rozešli.
Bolest z rozchodu si Andrea jako hypersenzitivní duše nesla uvnitř, na veřejnosti ale dál rozdávala úsměvy. Brzy poté zkusila štěstí s jiným mužem ze své blízkosti: zamilovala se do Jakuba Strangmüllera, asistenta režie, s nímž se seznámila při natáčení Vyprávěj.
Nastěhovali se k sobě a vypadalo to nadějně – možná v něm viděla oporu v rozjeté kariéře. Ale ani tento vztah nevydržel. Po čase si Andrea opět léčila zlomené srdce a v rozhovorech pouze naznačovala, že na lásku nerezignovala, jen musí přijít v pravý čas.
Ten okamžik nastal nečekaně na jedné vernisáži fotografií. Andrea na ní v roce 2012 vystavovala své vlastní snímky – fotografování bylo jejím velkým koníčkem a způsobem, jak se kreativně realizovat mimo kamery. Na téže akci byl přítomen Mikoláš Růžička, český hudebník, výtvarník a producent.
Právě s ním Andrea dorazila paradoxně ještě po boku svého tehdejšího přítele Jakuba. Stačila však jediná náhodná minuta a všechno bylo jinak. „Viděli jsme se asi minutu a na ten moment do smrti nezapomenu,“ vzpomínala později Andrea na osudové setkání.
Láska si poručit nedala – přeskočila jiskra, které nešlo odolat. Krátce nato se z Andrey a Mikoláše stal pár. Už začátkem roku 2013 je spolu lidé vídali ruku v ruce. Na brněnském Plese v opeře ji Mikoláš veřejně objímal a něžně ji políbil na ucho. Bylo jasné, že Andrea Kerestešová je až po uši zamilovaná – a tentokrát opravdově.
S Mikolášem našla, co hledala: pochopení pro své citlivé já i sdílenou vášeň pro umění. Po třech letech vztahu, v létě 2016, došlo i na svatbu. Herečka nikdy netoužila po okázalé veselce pro bulvár. Svůj velký den si proto naplánovala v úzkém kruhu rodiny a nejbližších přátel, daleko od kamer a blesků fotoaparátů.
V malebném venkovském kostelíku řekla „ano“ v šatech, na jejichž návrhu se sama podílela – oblékla si romantickou krajku a pod ní blankytně modrou spodničku, namísto klasické princeznovské bílé. Ženich se nenechal zahanbit svou originalitou: modrý oblek doplnil bílými teniskami a puntíkovanými ponožkami.
Oba zářili štěstím. Po obřadu odletěli novomanželé na svatební cestu do Toskánska, kde Andrea nadšeně pořizovala jednu fotografii za druhou – chtěla si líbánky uchovat navždy ve vzpomínkách i na papíře. Ještě důležitější kapitolu života však měla teprve před sebou.
Andrea nikdy neskrývala, že touží po velké rodině: „Na miminko se moc těším. Až přijde, budu šťastná. Počet dětí nechám na tom, kolik Pánbůh dá,“ prohlašovala otevřeně.
Mateřství
V srpnu 2017 – rok po svatbě – se Andrein sen splnil. Krátce po půlnoci 19. srpna přivedla na svět zdravého chlapečka Tobiáše. Stala se mámou a euforie ji zcela pohltila. Novorozeného syna popisovala jako „malý zázrak“ a s dojetím říkala, že až díky němu cítí v sobě zcela novou chuť do života.
Mateřství jí nesmírně slušelo – na sociálních sítích sdílela fotografie s miminkem a zářila. Přesto v sobě nezapřela aktivního ducha. Když bylo Tobiáškovi pár měsíců, s vervou sobě vlastní se pustila znovu do práce.
Na podzim 2018 už opět natáčela Ordinaci v růžové zahradě a zvládala skloubit roli matky i herečky. Vypadalo to, že má vše – milujícího muže, krásné dítě, rozjetou kariéru – a že ji čekají jen šťastné roky.
Jenže život si nevybírá. Krátce poté, co začali s manželem uvažovat o dalším rozšíření rodiny, přišla rána z čistého nebe. Andrea znovu otěhotněla a zprvu prožívala stejné nadšení jako poprvé. Vše probíhalo normálně, těšila se a doma už pomalu chystala výbavičku pro druhorozené miminko.
Dokonce se sešla se svou nejlepší kamarádkou z dětství, která byla ve stejném týdnu těhotenství – radovaly se společně nad rostoucími bříšky.
Andrea cítila vděčnost a klid, netušíc, že o pár týdnů později se všechno zhroutí. Během rutinní kontroly lékař dlouho mlčel a na jeho tváři bylo cosi špatně. Plod se přestal vyvíjet – srdce dítěte už netlouklo.
Doktoři jí později vysvětlili tu krutou diagnózu: tělo samo nepoznalo, že miminko zemřelo, a neodloučilo ho. Andrea musela na zákrok. Z ambulance odešla s prázdnou náručí a prázdnotou v duši.
Nejhorší bylo, jak sama přiznala, že nic netušila. Co se jí honilo hlavou? Proč zrovna já? Udělala jsem něco špatně? Byla vzorná, nepila, odpočívala, vizualizovala si samé dobré věci… a přesto se sen rozplynul. „Měla jsem všechny příznaky, bolela mě prsa, bříško rostlo – o to větší šok, když to najednou nebylo,“ popsala tu hrůzu, kterou si prošla.
Navenek se snažila držet, ale uvnitř přišlo zoufalství. Chvílemi měla pocit, jako by selhala coby žena. Zpochybňovala sebe sama – jsem vadná, že nedokážu donosit dítě? Trvalo bezmála rok, než se s tragédií dokázala vyrovnat. Tělo se dávalo dohromady pomalu; trvalo půl roku, než se jí opět srovnal cyklus.
Ještě delší byla cesta k zahojení duše. Odjela sama na půl roku daleko, až do slunného San Diega v Americe. Tam, na neznámém místě, chodila po pobřeží s myšlenkami jen pro sebe a snažila se znovu najít ztracený vnitřní mír. Po návratu domů s manželem nechali odsloužit zádušní mši za zesnulé děťátko – při tom obřadu vše odevzdala Bohu a cítila, že její bolest konečně polevuje.
Koncem roku 2019 se Růžičkovým splnilo přání podruhé. Na Silvestra se Andree narodil syn Jáchym.
Nalezený klid
Po všech těch bouřlivých letech se Andrea Růžičková postupně stáhla z prvních stránek časopisů i z televizních obrazovek. Jak sama přiznala, mateřství jí změnilo priority. Dvě malé děti ji naplňovaly víc než záře reflektorů. Herectví až na pár vyjímek pověsila pomyslně na hřebík a vůbec toho nelitovala.
Když se jí novináři ptali, zda jí není líto, že už netočí, jen se klidně usmála: „Už dlouho nic nenatáčím a nechybí mi to.“ Místo scénářů teď v ruce držela fotoaparát a učila se zachytit prchavé momenty každodenního štěstí.
Fotografování – kdysi koníček – se jí stalo druhou profesí i terapií. Každý den s dětmi vnímala jako dar a nemínila propásnout jejich dětství kvůli natáčení. Další herecké nabídky proto většinou zdvořile odmítala.
S manželem také udělali jedno zásadní rozhodnutí: opustili ruch velkoměsta a přestěhovali se na vesnici. Během Andreina druhého těhotenství objevili starý kamenný dům na venkově a zamilovali si ho.
Postupně našla to, po čem vždy toužila: rovnováhu. Každé ráno vstávala s vděčností, že může chystat snídani svým synům, běhat s nimi po zahradě a večer jim číst pohádky. Hypersenzitivní duše v ní sice nezmizela – dodnes občas bojuje s vnitřními stíny úzkosti – ale už ví, jak na ně.
„Chce to najít balanc a stát pevně nohama na zemi, nebát se občasného pádu. Bez pádů to nejde,“ zamýšlela se nad rolí křehkosti v životě. Své děti se snaží vést k citlivosti, ale zároveň k odolnosti.
A co herectví? Úplně ho neopustila – jen si počká na projekty, které mají hlubší smysl. Když jí v roce 2025 nabídli roli matky neslyšícího chlapce v novém seriálu, dlouho neváhala. Postava Beáty, samoživitelky bojující za lepší život pro svého postiženého syna, se jí dotkla u srdce. Přijala tuto roli jako výzvu a zároveň poslání.
Musela se naučit základy znakového jazyka, což pro ni nebylo vůbec snadné – při zkouškách zjistila, že nemá dominantní ruku a její mozkové hemisféry trochu „zlobí“, takže se gesta učila pomaleji. Ale dala to.
Když se jí lidé ptali, zda byl návrat před kameru těžký, pokrčila rameny: „Víte, pro mě je hraní svým způsobem terapeutické. Emoce, které v sobě mám a stydím se je v běžném životě projevit, můžu skrze role dostat ven.“
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrea_Růžičková
https://www.fdb.cz/osobnost/109832-andrea-kerestesova
https://www.stream.cz/extra-v-terenu/andrea-ruzickova-otevrene-o-potratu-vyrovnavala-jsem-se-s-tim-dlouho-musela-jsem-utect-do-ciziny-64584271
https://www.extra.cz/sokujici-rozhodnuti-hvezdy-ordinace-krasna-andrea-ruzickova-sekla-ve-39-letech-s-herectvim-3a30e
https://www.extra.cz/dum-hvezdy-ordinace-dvakrat-vyhorel-andrea-ruzickova-musela-povolat-kneze-c4f0a
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/andrea-ruzickova-soud-manzel-mikolas-ruzicka-krize-manzelstvi-soud-herecka.A210128_111357_lidicky_zar
https://nasehvezdy.cz/clanek/zamilovala-se-do-nej-na-vystave-fotografii-190928/
https://zeny.iprima.cz/andrea-ruzickova-promluvila-o-zamlklem-tehotenstvi-465702
