Článek
Bílí koně táhnou historický kočár ulicemi Košic. V něm spočívá zlatem zdobená rakev s ostatky muže, kterému romská komunita říkala král Róbert I. Botoš. Z reproduktorů neustále zní hudba z filmu Kmotr a stovky přihlížejících lemují hlavní třídu, aby vzdaly hold zesnulému „králi“. Čtyři bělouši byli na tuto jedinečnou příležitost dokonce speciálně přivezeni z Moravy, neboť na Slovensku takovou pohřební službu nikdo nenabízí.
V průvodu jdou rodina, přátelé i představitelé romské komunity – od vládního zmocněnce pro romské menšiny Alexandra Daška po starostu košického sídliště Luník IX Marcela Šaňu. Nechybí ani kontroverzní postavy, například někdejší člen místního podsvětí Maroš Kanász, které přišly vzdát poslední poctu romskému králi.
Takové loučení odpovídá životu plnému dramat a symbolů. Kdo byl Róbert I., první oficiálně korunovaný romský král na Slovensku?
Róbert Botoš se narodil v roce 1971 v romské komunitě ve východoslovenských Košicích. Pocházel z vážené romské rodiny, která dle jeho slov „odjakživa něco znamenala“ mezi Romy po celém Slovensku. Již od mládí vynikal vůdčí povahou a podnikavostí.
V dospělosti se etabloval jako úspěšný podnikatel v realitách a stavebnictví, obchodoval i se zlatem. Nezbohatl však přes noc - jeho rodina disponovala majetkem po generace. Sám Botoš s humorem prohlašoval, že po svém dědečkovi zdědil tolik zlata, „že byste se, pane redaktore, musel dvakrát postavit na váhu, a stejně byste jej neprevážil,“ smál se v jednom rozhovoru.
Ačkoli tedy nikdy osobně nepoznal bídu, dobře viděl chudobu kolem sebe a už tehdy pomáhal potřebným. V romských osadách na východě Slovenska byl známý jako vajda – tradiční komunitní vůdce, který řeší spory a zastupuje Romy navenek. Právě tato kombinace materiální hojnosti, charismatu a ochoty zastat se svých lidí vedla mnohé k přesvědčení, že Róbert Botoš je „ten správný vůdce“.
Silné rodinné zázemí a pověst štědrého lídra připravily půdu pro něco, co Slovensko v novodobé historii dosud nezažilo. Na jaře 2014 oslovila Botoše skupina významných romských předáků, aktivistů a vajdů z různých krajů. „Přišli za mnou s tím, že lepšího kandidáta určitě na Slovensku nenajdou. Věděli, že jsem vůdce od přírody a že ani já, ani moji předkové jsme nikdy nešli proti zájmům Romů,“ vzpomínal později Botoš na chvíle, kdy mu nabídli královský titul.
Podle jeho slov sehrála roli i prestiž rodu Botošů: „Jsme rodina s velkým srdcem, a to se o nás ví od Plaveckého Štvrtka až po Sobrance,“ prohlásil hrdě. Tak se zrodila myšlenka ustavit po vzoru tradic romského krále – symbolického představitele všech Romů, který by stál nad jednotlivými klany a usiloval o jednotu.
Korunovace romského krále
Dne 12. dubna 2014 se v Košicích konala slavnost, jakou toto město dlouho nepamatovalo. V honosných prostorách Domu umění byl Róbert Botoš oficiálně korunován na romského krále Róberta I.. Šlo o vůbec první ceremoniál svého druhu na Slovensku, inspirovaný dávnými zvyklostmi olašských Romů, kteří v různých obdobích mívali své volené „krále“.
Před zraky hostů z celého Slovenska i zahraničí převzal Botoš z rukou svého předchůdce – známého pod přezdívkou Jendo ze Sence – zlatou korunu zhotovenou speciálně pro tuto příležitost. Oblékl si červený plášť a před shromážděnými zástupci romských komunit složil královský slib v romském jazyce. Celý akt byl završen ekumenickou bohoslužbou v katedrále svaté Alžběty, při níž nový král symbolicky požehnal svému poslání.
Korunovace Róberta I. se stala okamžitě senzací. Slovenská média přinášela fotografie krále s korunou ozdobenou brilianty a zlatými doplňky; Botoš se viditelně těšil ze svého majestátu a svůj titul dával okázale najevo. Zároveň ovšem začaly zaznívat otázky: Koho vlastně tento samozvaný král zastupuje? Je jeho zvolení legitimní, a jakou autoritu může mít mezi více než 400 tisíci slovenskými Romy různých skupin a tradic?
Botoš sám tvrdil, že ho uznává drtivá většina vajdů i obyčejných Romů, kteří měli dost nejednoty. Skutečnost byla složitější – nastal souběh nadšení a skepse. Pro mnohé Romy, zejména z východního Slovenska a olašských rodin, představovala korunovace historický mezník a důvod k hrdosti. Poprvé v novodobé éře tu byl někdo, kdo se veřejně přihlásil k roli romského krále a získal při tom podporu části elit.
Po své korunovaci se Róbert I. pustil energicky do práce. Zřídil si neoficiální „královskou kancelář“ a často cestoval po romských osadách i společenských akcích. Vidět jste ho mohli v luxusních limuzínách i mezi chatrčemi chudinských kolonií – všude se snažil šířit poselství jednoty.
Na veřejnosti vystupoval vždy s hrdostí krále: nosil zdobenou korunu při významných událostech, oblékal se okázale a dával na odiv zlaté prsteny a řetězy. Tato pompéznost budila rozporuplné reakce.
Róbert I. se stylizoval do role hlasitého obhájce romských práv. Neváhal kritizovat slovenské politiky, které obviňoval z dlouhodobého zanedbávání romské menšiny. „Roky jim vyčítal, že promrhali miliardy,“ popisují média Botošovy otevřené výpady vůči vládám.
Vyzýval starosty obcí s romskými osadami, aby spolupracovali s vajdy a hledali cestu, jak zlepšit životní podmínky Romů – jak zajistit práci pro nezaměstnané, bojovat proti lichvě a zbavit osady beznaděje. Svými emotivními projevy dokázal strhnout davy.
Mnozí prostí Romové v něm viděli naději, že se jejich hlas konečně dostane k uším mocných. Byl neúnavný v organizování komunitních setkání, podporoval vzdělávací projekty pro romské děti a občas ze svého financoval pomoc rodinám v nouzi.
Nic z toho však neznamenalo, že by měl jednotnou podporu. Uvnitř samotné romské komunity se záhy objevily spory o legitimitu krále. Již po roce přišel dramatický střet. Po 385 dnech „vlády“ Róberta I. svolali jeho kritici mimořádné setkání nazvané Kongres rómskeho národa v Nových Zámcích, kde se sešli někteří romští předáci z konkurenčních skupin.
Tento „kongres“ odhlasoval odvolání Róberta Botoše z funkce krále s odůvodněním, že nesplnil očekávání a že titul krále romského národa nemá opodstatnění. Byl to pokus svrhnout krále ne krví a mečem, ale hlasováním nespokojených vajdů. Róbert I. ovšem reagoval vzdorovitě a rázně. „Ten kongres mě nemůže odvolat, moje funkce je neodvolatelná!“ prohlásil vzpurně v televizním rozhovoru, odmítaje uznat autoritu tohoto shromáždění.
Označil celou akci za účelový útok několika závistivců, kteří se podle něj dlouhodobě snaží rozbíjet jednotu Romů. „Dal jsem jim šanci – dokonce přišli ke mně do kostela složit přísahu, že mi i Romům budou sloužit čestně a spravedlivě. A pak mě zradili,“ rozhořčoval se Botoš veřejně. V zákulisí padala ostrá slova o tom, že v pozadí může být i politický tlak: král tvrdil, že odmítl podpořit určité aktivity, které by podle něj znamenaly „zradu romského národa“, a proto se ho prý odpůrci snažili odstranit.
Král a jeho lid
Soukromý a veřejný život Róberta Botoše byly úzce propojeny. Byl partnerem své dlouholeté družky Viery a milujícím otcem tří dětí. Své syny dokonce symbolicky pojmenoval Róbert Princ a Tito – prvorozeného syna titulem Princ jako by předurčil za následníka.
Podle svědectví blízkých byl v rodině laskavý a starostlivý. „Byl to velmi milující člověk. Vždy pomáhal, v každé situaci stál v první linii,“ vzpomínal na otce syn Róbert Princ Botoš, když přijímal kondolence na pohřbu. Rodina pro Botoše mnoho znamenala – nejen ta pokrevní, ale i širší rodina romská. Král Róbert I. se považoval za otce svého národa.
Víra hrála v jeho životě také důležitou roli. Byl praktikující katolík a svou korunovaci spojil s církevním požehnáním, což ukázalo propojení romské tradice s křesťanstvím. Tento rozměr se výrazně projevil v září 2021, kdy na Slovensko zavítal papež František. Při historické návštěvě romského sídliště Luník IX v Košicích stál Róbert Botoš v první řadě těch, kdo Svatého otce vítali.
Jakkoli se Róbert I. jevil navenek nezdolný, jeho osobní život přinesl i těžké zkoušky. Neustálý stres z veřejné role a cest, ale možná i nezdravý styl života, si vybraly daň na jeho zdraví. Po padesátce začal Botoše trápit vysoký krevní tlak a problémy se srdcem. Přesto neubíral na aktivitě – ještě v roce 2023 ho lidé vídali na romských festivalech, svatbách i u smutečních obřadů, kde často vystupoval v roli morální autority.
Koncem roku 2025 se však jeho zdravotní stav zhoršil. Začátkem února 2026 podstoupil král Róbert I. vážnou operaci srdce ve Východoslovenském ústavu kardiovaskulárních chorob v Košicích. Zákrok proběhl úspěšně a Botoš byl propuštěn do domácího léčení s nadějí na zotavení. Jenže osud tomu chtěl jinak. Už o pár dní později, v pátek 13. února 2026, utrpěl Róbert Botoš mozkovou příhodu, která ho znovu přivedla do nemocnice. Navzdory veškeré péči lékařů král upadl do kritického stavu, z něhož se neprobral. Zemřel v neděli večer 15. února 2026 ve věku pouhých 54 let.
Pohřeb Róberta I. 19. února 2026 byl vyvrcholením tohoto příběhu – důstojným epilogem královského dramatu. Smuteční obřady začaly dopoledne průvodem centrem Košic, jak bylo popsáno v úvodu. Po majestátní jízdě koňského spřežení s rakví následovalo veřejné rozloučení v obřadní síni městského hřbitova. Romští duchovní i příbuzní pronesli řeči ve slovenštině i rómštině, v nichž se mísil smutek s vděčností.
Na poslední cestu vyprovázely Botoše nejen smuteční zpěvy a tóny romské hymny Dželem, dželem, ale i četná bezpečnostní a dopravní opatření v Košicích. Městská samospráva musela uzavřít část ulic a dohlížet na pořádek, jak velký dav doprovázel královský pohřeb.
Zdroje:
https://www.aktuality.sk/clanok/VrpYLkn/rozlucka-s-romskym-kralom-mala-nadych-filmu-krstny-otec-truhlu-viezli-biele-kone-a-koc-z-19-storocia/
https://romatv.sk/slovensko/zomrel-r%C3%B3msky-kr%C3%A1%C4%BE-r%C3%B3bert-boto%C5%A1-vl%C3%A1dol-h%C3%A1dal-sa-vzdoroval/1400684
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zemrel-romsky-kral-robert-i-kosicemi-projel-kocar-se-zlatou-rakvi-40563269
https://spravy.pravda.sk/regiony/clanok/786706-v-kosiciach-zomrel-romsky-kral-robert-botos-na-poslednej-ceste-ho-odprevadi-smutocny-sprievod/
https://www.dobrenoviny.sk/c/226637/so-vsetkymi-si-musel-dat-frtana-romsky-kral-robert-botos-prisiel-na-svet-aby-patril-medzi-vyvolenych
https://cnn.iprima.cz/kosice-se-louci-se-svym-romskym-kralem-robert-i-navstivil-s-papezem-i-lunik-ix-504736
https://www.noviny.sk/slovensko/669163-video-zomrel-byvaly-romsky-kral-pochovali-ho-v-senci
