Článek
V noci z 19. na 20. října 2003 spala rodina Zhangových ve svém domě v torontské čtvrti North York. Raymond Zhang a jeho žena Sherry Xu, přistěhovalci z Číny, kteří v Kanadě tvrdě pracovali na lepším životě, měli jediné dítě – devítiletou dceru Cecilii. Chodila do čtvrté třídy, patřila mezi nadané žáky, hrála na klavír a rodiče ji nepouštěli samotnou ani na trávník před domem. Byla to opatrovaná, milovaná holčička, které se nemělo nic stát.
Někdy mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní se v zadní části domu tiše otevřelo kuchyňské okno. Dovnitř vlezl muž, který dům dobře znal. Prošel spícím domem až do dětského pokoje, sebral Cecilii z postele a bočními dveřmi ji odnesl do tmy. Rodiče, spící o pár metrů dál, neslyšeli vůbec nic. Ráno našla matka jen prázdnou postel.
Dívku hledala celá země
Zmizení dítěte z vlastní postele, uprostřed noci, z domu, kde spali oba rodiče – to byl scénář, který vyděsil celou Kanadu. Pokud se něco takového mohlo stát Zhangovým, mohlo se to stát komukoli. Rodiče po celé zemi začali na noc zamykat okna dětských pokojů.
Policie od začátku předpokládala únos za výkupné. Zhangovi seděli u telefonu a čekali na hovor, který jim řekne, co mají udělat, aby dceru dostali zpět. Vyšetřovatelé později vystopovali dva ranní hovory do jejich domácnosti k telefonním budkám na okraji Toronta. Požadavek na výkupné ale nikdy nezazněl. Ticho bylo horší než jakákoli výhrůžka.
Případ se rozrostl v jedno z největších pátrání v historii města. Torontská policie vypsala odměnu 50 tisíc dolarů a nechala tisknout plakáty v angličtině, kantonštině i mandarínštině. Čínská komunita v Torontu vybírala další desítky tisíc. Příběh odvysílal americký pořad America’s Most Wanted pro případ, že by dívka byla odvezena za hranice. Policejní šéf Julian Fantino veřejně vyzval únosce, ať mu zavolají přímo.
Zoufalí rodiče zašli ještě dál. V lednu 2004 oznámili, že prodají svůj dům a zaplatí 200 tisíc dolarů komukoli, kdo jim dceru vrátí živou, včetně samotných únosců. Nikdo se neozval. Cecilia už totiž byla několik měsíců mrtvá.
V sobotu 27. března 2004 procházel muž zalesněnou roklí u řeky Credit River v Mississauze, západně od Toronta, za kostelem chorvatských mučedníků. V hustém porostu narazil na dětské ostatky. Následující den policie potvrdila to, čeho se všichni báli. Bylo to tři dny předtím, než by Cecilia oslavila desáté narozeniny.
Ostatky byly v tak pokročilém stavu rozkladu, že soudní lékaři nedokázali určit příčinu smrti ani zjistit, zda byla dívka sexuálně zneužita. Z pátrání po pohřešované se stala vražda a vyšetřovací tým se zaměřil na okruh lidí, kteří dům Zhangových znali zevnitř. Rodina si totiž přivydělávala pronájmem pokojů čínským studentům – a právě mezi nimi policie hledala.
Stopa vedla k jedné z bývalých nájemnic, která u Zhangových bydlela od září 2002 do března 2003. Sama se ničím neprovinila, ale její známý dům opakovaně navštěvoval. Jmenoval se Min Chen.
Vraha Cecilia znala
Min Chen přijel do Kanady ze Šanghaje v roce 2001 na studentské vízum. Jeho otec pracoval jako manažer aerolinek, matka sloužila u šanghajské policie. Rodiče mu posílali peníze v domnění, že syn studuje. Jenže Chen přestal chodit na hodiny angličtiny na Seneca College – shodou okolností nedaleko domu Zhangových – a nedokončil ani středoškolské kurzy. Propadal, došly mu peníze a hrozilo mu, že s koncem víza bude muset zpátky do Číny. Rodičům se nikdy nepřiznal.
Místo toho vymyslel plán. Potřeboval 25 tisíc dolarů na fingovaný sňatek, který by mu zajistil trvalý pobyt v Kanadě. A peníze se rozhodl získat únosem dítěte z rodiny, kterou znal. U Zhangových byl na návštěvě nejméně čtyřikrát a s Cecilií se osobně setkal. Policie později konstatovala, že dívka by se v jeho společnosti za normálních okolností cítila bezpečně. Muž, kterého znala, si pro ni přišel v noci do jejího pokoje.
Podle popisu, který zazněl u soudu v Bramptonu, se Chen v ložnici lekl, že dívka začne křičet. Vzal fialový ručník, který měla u sebe, přehodil jí ho přes obličej a hlavu a pevně jí tiskl ruku na tvář, zatímco ji nesl z domu k připravenému autu. Když ji ukládal do kufru, už se nebránila. Když ji později zkontroloval, nedýchala.
Devítiletá holčička se udusila dřív, než její únosce stihl vytočit číslo rodičů a říct si o peníze. Její tělo ještě téhož dne odvezl do rokle u řeky Credit a odjel. Nikdy nikomu neřekl, kde leží. Ani anonymním telefonátem, který by rodičům ušetřil pět měsíců marné naděje.
Zrada, kterou odhalily otisky prstů
Chena dostihla moderní kriminalistika. Na okenní síti kuchyňského okna, kudy do domu vlezl, zůstaly jeho otisky prstů a proti obviněnému svědčily i stopy DNA. V červenci 2004 si pro něj policie přišla do jeho bytu ve Scarborough a obvinila ho z vraždy prvního stupně. Bylo mu 21 let.
Zatčení vyvolalo v torontské čínské komunitě zvláštní směs úlevy a hanby. Komunita, která na odměnu za nalezení Cecilie vybírala peníze a měsíce doufala, se dozvěděla, že vrah pochází z jejích vlastních řad – a že zabil dítě přistěhovalců, kteří pronajímali pokoje studentům, jako byl on, aby uživili rodinu.
Šéf peelské policie Noel Catney na tiskové konferenci označil Chena bez obalu za „vraha dítěte“, za což si vysloužil kritiku obhájců, podle nichž tím ohrozil nestrannost budoucí poroty. Chena mimochodem zastupoval John Rosen – advokát, který kdysi obhajoval sériového vraha Paula Bernarda.
K procesu s porotou nakonec nikdy nedošlo. V den, kdy mělo hlavní líčení začít, 9. května 2006, Chen nečekaně přiznal vinu k vraždě druhého stupně. Tvrdil, že Cecilii zabít nechtěl, že šlo o nehodu při únosu.
Soudce Bruce Durno mu to nevěřil. Při vynesení rozsudku jeho verzi otevřeně zpochybnil. „Tohle nebylo nešťastné zabití v průběhu zpackaného únosu.“
Chen dostal doživotí s možností žádat o podmínečné propuštění po patnácti letech. Novinářka Christie Blatchfordová, která případ sledovala od první noci, popsala, jak u soudu seděl bez jediného hnutí, bez emocí – zatímco pár metrů od něj se hroutili Ceciliini rodiče, kteří přišli o své jediné dítě.
Nad Chenem přitom visí ještě jeden stín. Mezi Kanadou a Čínou neexistuje dohoda o vydávání a čínské právo – na rozdíl od kanadského – připouští, aby byl občan souzen za tentýž čin podruhé. Až si Chen odpyká trest a bude deportován, může ho doma čekat druhý proces. A v Číně by mu za vraždu dítěte mohl hrozit i trest smrti.
Na začátku dubna 2004 se v severotorontském kostele sešlo téměř tři tisíce lidí, aby se s Cecilií rozloučili. Její otec Raymond Zhang tehdy před zaplněným kostelem řekl, že Cecilia byla „dcerou všech“, a vyjádřil jistotu, že její vrah bude dopaden. O pár dní později vzniklo hudební stipendium nesoucí její jméno – památka na holčičku, která milovala klavír.
V roce 2026 by Cecilia oslavila dvaatřicáté narozeniny. Na místě, kde stával její domov na Whitehorn Crescent, si sousedé dodnes pamatují drobnou holčičku, která nesměla ani sama na trávník před domem. Nebezpečí nakonec nepřišlo zvenku. Vešlo dveřmi, kterými ho pozvali dál.
Zdroje:
https://www.cbc.ca/news/background/ceciliazhang/index.html
https://murderpedia.org/male.C/images/chen_min/zhangstatementfact.pdf
https://www.chinadaily.com.cn/china/2006-05/10/content_585932.htm
https://www.theglobeandmail.com/news/national/cecilias-killing-not-a-botched-kidnapping/article18267163/
https://www.theglobeandmail.com/news/national/judge-jails-cecilias-killer-for-minimum-of-15-years/article1103708/
https://en.wikipedia.org/wiki/Murder_of_Cecilia_Zhang
