Článek
V roce 1952 byla Eva Bosáková ještě dvacetiletá gymnastka na začátku kariéry. V Helsinkách vybojovala s československým družstvem bronz, i když sama na individuální medaili nedosáhla. Už tehdy ale bylo jasné, že má výjimečný talent pro kladinu, disciplínu, která odměňuje odvahu, přesnost i schopnost neztratit hlavu.
O čtyři roky později v Melbourne získala na kladině stříbro. Právě tam se jako první gymnastka v soutěži předvedla s přemetem stranou na kladině, prvkem, který dnes působí samozřejmě, ale tehdy znamenal malou revoluci. V roce 1960 v Římě pak přišel vrchol: olympijské zlato na kladině a stříbro s družstvem.
Ještě předtím, na mistrovství světa v Moskvě roku 1958, předvedla ve prostných sestavách salto vzad a za výkon dostala známku 9,9. Ve své době šlo o mimořádné hodnocení a Bosáková se stala jednou z gymnastek, které posunuly ženskou sportovní gymnastiku k větší technické náročnosti.
Jenže její cesta vzhůru nebyla bez ran. Po Helsinkách se s kamarádkou vydala do města a na kolej se vrátila pozdě po večerce. Budoucí manžel Vladislav Bosák, tehdy student medicíny a atlet, ji kryl, ale sportovní vedení ji potrestalo půlročním vyřazením z reprezentace. Trest jí nakonec o měsíc zkrátili, aby mohla startovat na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti.
Podobné epizody ukazovaly, jak tvrdě tehdejší systém fungoval. Sportovci nebyli jen reprezentanti. Byli také vzorem socialistické disciplíny, nad kterým měli funkcionáři téměř úplnou moc.
Past, která sklapla
Na mistrovství světa v Praze roku 1962 patřila Bosáková k největším hvězdám domácího týmu. Tehdy ji oslovila mladá režisérka Věra Chytilová, která chtěla natočit film o gymnastce. Bosáková nejdřív odmítla. Soustředila se na přípravu na olympijské Tokio a nechtěla riskovat, že film naruší trénink.
Podle pozdější rekonstrukce publicisty Petra Feldsteina ale přišel zlom během zahraničního pobytu ve Francii. Bosáková se měla vrátit na hotel později, než dovolovala pravidla výpravy. Šlo o drobný prohřešek, který by se dal vyřešit domluvou. Funkcionáři jej však podle svědectví využili jako nátlakový prostředek.
Neoficiálně jí měli dát najevo, že pokud roli ve filmu nepřijme, může být za francouzský incident potrestána mnohem tvrději. Bosáková nakonec souhlasila.
Vznikl film O něčem jiném, celovečerní debut Věry Chytilové z roku 1963. Jedna dějová linka sledovala fiktivní ženu uvězněnou v manželství a domácnosti, druhá skutečnou gymnastku Evu Bosákovou. Kamera zachytila její trénink, vyčerpání, soustředění i okamžiky, kdy se sportovní dokonalost mění v samotu.
Film dnes patří k důležitým dílům československé nové vlny. Pro Bosákovou ale znamenal konec reprezentace. Funkcionáři jí později vytkli údajné porušení amatérského statutu. Jinými slovy: natočila film, do kterého ji podle mnoha svědectví sami dotlačili, a pak jí právě tento film použili jako argument, proč ji vyřadit. Do Tokia v roce 1964 už neodjela.
Dcera olympionika, kterou vedla tvrdá ruka
Eva Bosáková se narodila 18. prosince 1931 v Mladé Boleslavi jako Eva Věchtová. Její otec Alois Věchet byl gymnasta a účastník olympijských her v Berlíně roku 1936. Sport doma nebyl koníček. Byl to způsob života, řád a povinnost.
Otec ji vedl přísně. Bosáková později vzpomínala, že doma nebylo mnoho prostoru pro slabost nebo výmluvy. Její trenéři, zejména Luboš Ogoun, ji tlačili k prvkům, které tehdy mnohé gymnastky ani nezkoušely.
V roce 1949 se stala dorosteneckou mistryní republiky. O rok později už reprezentovala Československo v mezistátním utkání proti Rumunsku. Rychle se ukázalo, že má nezvyklou kombinaci síly, odvahy a schopnosti pohybovat se s lehkostí.
Na vrcholu kariéry měla za sebou troje olympijské hry, řadu medailí z mistrovství světa a reputaci gymnastky, která se na kladině nebála zkoušet to, co jiné raději nechávaly na trénink. V historických přehledech se uvádí osm individuálních medailí z mistrovství světa a k tomu další ze soutěží družstev.
Bosáková byla zároveň symbolem zvláštní doby. Vítězství jí přinesla obdiv, ale také větší dohled. Každý úspěch patřil národu. Každý prohřešek mohl být vyložen jako selhání před národem.
Žena, po které toužil i prezident
Bosáková byla sportovní hvězda, ale také výrazná žena s charismatem, kterého si všímali lidé daleko za hranicemi gymnastického světa. Měla energii, humor, ostrý jazyk a schopnost říct nahlas věci, které jiní raději neříkali.
Podle vzpomínky Dany Zátopkové si jí měl všímat i pozdější prezident Ludvík Svoboda. Tradovaná historka říká, že se Zátopková po společenské akci jednou vrátila domů a Emil Zátopek jí s úsměvem oznámil: „Dano, máš konkurenci. Pan prezident se ptal na Evu.“
Bosáková prožila bouřlivé manželství s Vladislavem Bosákem, lékařem a bývalým atletickým reprezentantem. Vzali se v roce 1953 a narodila se jim dcera Eva. Manželství se ale postupně rozpadalo. Sport, cestování, pracovní tlak i rozdílné povahy si vybraly svou daň.
V jejím životě se objevil také herec Josef Bek. Jejich vztah se v dobových a pozdějších vzpomínkách často zmiňuje, ale Bosáková o soukromí nikdy nemluvila a oficiálně ho nepotvrdila.
Po vyřazení z reprezentace přišla nabídka, která jí umožnila na chvíli zmizet z prostředí československého sportu. V letech 1964 až 1966 vystupovala v zámoří s programem spojeným se slavnými Harlem Globetrotters.
Nešla tam hrát basketbal. V přestávkách mezi zápasy předváděla gymnastická, akrobatická a baletní čísla. Procestovala Spojené státy, Kanadu i další země, viděla svět, který byl pro většinu lidí za železnou oponou nedostupný.
Zvenčí to mohlo působit jako sen. Ve skutečnosti to bylo vyčerpávající turné, dlouhé přejezdy, hotely, neustálé vystupování a samota. Bosáková se později vrátila domů, ale její první manželství už zachránit nešlo. Rozvedla se v roce 1967.
V roce 1972 se provdala podruhé, za docenta Miroslava Hlaváčka, vysokoškolského pedagoga a významného tělovýchovného funkcionáře. Veřejně působil sebejistě a vlivně, soukromý život s ním však Bosákové přinesl další těžké období.
Když Hlaváček v roce 1984 vážně onemocněl, Bosáková za ním jezdila do nemocnice i ve chvíli, kdy sama měla zdravotní potíže a pohybovala se na vozíku po zlomenině nohy. Hlaváček zemřel na rakovinu. Bosáková tak zůstala podruhé sama.
Kurzy pro tisíce žen
Po konci vrcholové kariéry se Bosáková rozhodla, že sport neopustí. Jen ho přeloží do jazyka obyčejných žen. Vedla kurzy kondičního cvičení, jezdila po republice, učila ženy pohybovat se, protahovat, posilovat a nebát se vlastního těla. V roce 1971 vydala knihu Eva Evám. Nebyla to jen sbírka cviků. Byla to kniha ženy, která celý život žila pod tlakem výkonu a najednou chtěla ostatním ukázat, že pohyb může být i radost, ne jen povinnost.
Do jejích kurzů chodily tisíce žen. Bosáková měla přirozenou autoritu, ale nepůsobila odtažitě. Uměla být přímá, sarkastická i vřelá. Přes všechno, co v životě zažila, nepřestala mít v sobě tah na branku.
Po listopadu 1989 se znovu objevila i u sportovní gymnastiky jako trenérka. Měla zkušenost, kterou mladší generace znala hlavně z vyprávění: pamatovala dobu, kdy československé gymnastky patřily mezi světovou špičku.
Až po letech se však objevila i temná kapitola. Záznamy bezpečnostních složek ji vedou jako spolupracovnici Státní bezpečnosti s krycím jménem Doktor. Podle zveřejněných materiálů podávala informace o lidech ze sportovního prostředí. V některých publicistických interpretacích se objevuje i jméno Věry Čáslavské.
Na začátku roku 1991 se Eva Bosáková sešla v Praze s právníkem kvůli vleklému majetkovému sporu. Potom zamířila do vinárny U Fausta na Karlově náměstí. Dala si přípitek a bílé víno. Během setkání náhle zkolabovala. Lidé kolem ní si nejdřív mysleli, že jde o nevolnost nebo mdlobu. Pomoc byla rychlá, ale nestačila. Příčinou smrti bylo prasknutí výdutě krční tepny.
Bosákové bylo devětapadesát let. Do šedesátých narozenin jí zbývalo jen několik týdnů. Pozdější lékařská zjištění podle některých novinových rekonstrukcí ukázala, že prodělala i dřívější srdeční příhody, aniž o nich věděla.
Eva Bosáková dostala posmrtně uznání, kterého se za života nedožila. V roce 2010 byla uvedena do české Síně slávy sportu a získala ocenění Sportovní legenda – Cena Emila Zátopka.
Její jméno dnes zná méně lidí než jména gymnastických hvězd, které přišly po ní. Přitom právě ona patřila k ženám, které československé gymnastice otevřely cestu do absolutní světové špičky.
Zdroje:
https://dvojka.rozhlas.cz/za-uspech-ji-cekal-zakaz-proc-po-konci-kariery-spolupracovala-s-stb-osudove-zeny-8067207
https://www.reflex.cz/clanek/causy/74011/eva-bosakova.html
https://www.vlasta.cz/celebrity/eva-bosakova-olympiada-gymnastika-smrt-stb/
https://www.fdb.cz/osobnost/16461-eva-bosakova
https://themedalcount.com/eva-bosakova/
https://www.gymn-forum.net/bios/women/bosakova.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Eva_Bos%C3%A1kov%C3%A1
