Článek
Erika Maya Eleniak se narodila na konci 60. let v kalifornském Glendale do rodiny s kořeny sahajícími na Ukrajinu a do střední Evropy. Už jako malá holčička toužila po pozornosti – a tu také záhy získala. Otec ji poprvé přivedl k herectví skrze dětské reklamy, kde se objevovala coby usměvavá blondýnka propagující dětské oblečení a šampony.
V pouhých dvanácti letech pak přišla osudová šance: režisér Steven Spielberg si ji vybral do svého nového filmu o podivném mimozemšťanovi. Erika dostala drobnou roli „pěkné spolužačky“ ve filmu E.T. – Mimozemšťan, ale šlo o scénu, na kterou žádné dítě jen tak nezapomene. Měla před kamerou dostat pusu od hlavního klučičího hrdiny. Strach. Když ten den nastal, malá Erika seděla v přívěsu a plakala.
Styděla se a bála. A nebyla sama – i její filmový protějšek Henry Thomas bral polibek jako velkou nepříjemnost. Spielberg nakonec musel obě dětské hvězdy uklidňovat: vysvětloval, že na place budou jen ti nejnutnější lidé a nikdo cizí je u „té strašné pusy“ neuvidí.
Dodal odvahu jedné vystrašené holčičce. A pak to klaplo – legendární scéna ve třídě mohla vzniknout. Pro svět to byl jen krátký, roztomilý moment na plátně. Pro Eriku první zkušenost s tíhou hereckého údělu: musela potlačit vlastní strach a sehrát svou roli před zraky celého světa.
Po úspěchu E.T. se Erice otevřely dveře k herecké kariéře. Jenže Hollywood dovede být krutý i k dětem. Dalších velkých rolí nepřicházelo mnoho a dospívající Erika začala hledat únik jinde. Drogy. Jako mladá se poprvé ocitla mimo kontrolu. Jako by ji to jediné krátké nakouknutí do světa slávy poznamenalo – cítila prázdnotu, nejistotu, možná i tlak být dokonalá.
A tak v pubertě propadla alkoholu a drogám. Co začalo jako nevinné experimentování na večírcích v Los Angeles, se brzy změnilo v nebezpečnou spirálu. Kokain, možná i heroin. Večery, které končily oknem v její paměti. Plavovlasá dívka, kdysi tak nevinná, utíkala do tmy.
Její školní léta se změnila v boj o přežití – boj s vlastními démony, které nikdo zvenčí neviděl. Pro svět byla stále hezkou tvářičkou z E.T. nebo z občasných reklam, ale uvnitř ní se odehrával dramatický zápas.
Doma situace nebyla jednoduchá. Rodiče se rozvedli a Erika se potácela mezi otcem a matkou. Hranice povolily. Když ji rodina zkusila krotit, utíkala z domu. Drogy a alkohol se staly útočištěm před bolestí a zmatkem dospívání.
Jednoho dne však osud přivedl do jejího života člověka, který vše změnil. Steve – mladý muž na vozíku, charismatický sportovec, paraplegik, kterého potkala na jedné terapii. Tenhle nevšední rytíř si získal Eriku nejen svým nadhledem, ale i porozuměním.
Viděl za její divokou fasádou zranitelnou dívku. Krok za krokem jí pomohl najít cestu z pekla závislosti. Držel ji nad vodou ve chvílích, kdy se chtěla vzdát. První záchrana. Steve ji doslova odvedl na setkání Anonymních alkoholiků a naučil ji věřit, že může být zase silná. V roce 1988, když bylo Erice devatenáct, podstoupila odvykací kúru a začala znovu střízlivě žít.
Vykoupení přišlo ruku v ruce s láskou – Steve se stal jejím přítelem a oporou. Život ale píše zvláštní zápletky: o něco později se Steveův otec zamiloval do matky Eriky. K překvapení všech se z terapeutického průvodce Steva náhle stal člen rodiny – nevlastní bratr.
Erika stála před absurdním dilematem, když jejich rodiče oznámili svatbu. Vztah s milovaným přítelem tím získal příbuzenské pouto a dvojice to nakonec neustála. Mladá herečka však od Steva získala to nejcennější: naději, disciplínu a ztracené sebevědomí. Byla čistá, odhodlaná a měla před sebou druhou šanci.
Playboy a zrod sexsymbolu
Střízlivá, seřazená do latě, ale stále hladová po úspěchu – taková byla Erika na prahu dospělosti. Znovu začala chodit po konkurzech. Jenže Hollywood má krátkou paměť a pohledná blondýnka s dávnou dětskou rolí v životopisu potřebovala výraznější průlom. A tehdy přišel nápad, který vzbudil kontroverzi nejen v jejím okolí: zkusit štěstí u Playboye.
V roce 1989, ještě ani ne dvacetiletá, se Erika rozhodla odhodit stud a svléknout se před objektivem nejznámějšího pánského magazínu světa. Riziko nebo zkratka ke slávě? Pro ni to byla práce jako každá jiná – tak to alespoň později popsala.
Přesto nebyla ve své kůži. Před fotoaparátem stála s nalakovaným úsměvem, ale v nitru byla napjatá. Později přiznala, že během focení pro Playboy byla hodně nesvá a „hlídala si každý pohyb“, což jí vysloužilo pověst „složité“ modelky, která není uvolněná.
Jenže výsledné snímky nic z její nervozity neprozradily: na stránkách Playboye se objevila okouzlující mladá žena v námořnických bikinách, usměvavá a sebejistá. V červenci 1989 se Erika Eleniak stala Playmate měsíce – a přesně toho rozruchu bylo třeba.
Efekt na sebe nenechal dlouho čekat. Jméno té dosud neznámé dívky zaujalo televizní producenty. Ještě tentýž rok získala Erika malou roli v sitcomu Charles in Charge a pak přišla nabídka, jaká se neodmítá: konkurz na zbrusu nový seriál o plavčících, nazvaný Pobřežní hlídka.
Srdce jí bušilo, když šla na první zkoušku. A pak na další a další – vzpomíná, že musela absolvovat snad šest kol náročného výběru. Prodírala se houfem adeptek, všechny krásné a ambiciózní. Tvůrci seriálu hledali dokonalou představitelku plavčice Shauni, a nakonec našli – Erika získala hlavní ženskou roli.
Téměř přes noc se z neznámé dívky stala hvězda nového pořadu, od kterého si televize hodně slibovala. V roce 1989 tak Erika poprvé oblékla ikonické červené plavky a stoupla si s záchrannou bójkou na kalifornskou pláž. Netušila, co všechno tím odstartuje.
Za kamerou na ni čekal jiný svět než doposud poznala. Televizní seriál znamenal pravidelnou práci, disciplínu a popularitu, jakou nezažila – a to se první díly teprve chystaly do vysílání. Erika vplula do nové „rodiny“ plné pohledných kolegů. A mezi nimi byl i jeden, který jí brzy učaroval: Billy Warlock, seriálový parťák a milostný partner její postavy.
Chemie mezi Shauni a jejím seriálovým přítelem Eddiem fungovala na obrazovce skvěle – a brzy přeskočila i do zákulisí. Erika a Billy spolu začali chodit.
Jenže zatímco její osobní život nabíral na obrátkách, samotné natáčení Pobřežní hlídky pro ni nebylo jen procházkou růžovým sadem. Realita za kamerou byla daleko tvrdší, než si diváci uměli představit. Seriál sice vyprávěl příběhy z prohřátých pláží Malibu, ale natáčelo se klidně v zimě, v ledové vodě, od úsvitu do soumraku.
Erika se smála, když pak prozradila, že při běhu po pláži jim produkce musela kropit kůži vodou, aby se leskli jako zpocení – přitom ve skutečnosti drkotali zuby zimou. Rty promodralé tak, že některé záběry nešlo ani použít. V prosinci v kalifornském větru stála v plavkách a snažila se nedat najevo, jak moc trpí chladem.
Touha po vážné roli
První sezóna Pobřežní hlídky (1989) se uvedla slibně, ale žádný trhák to ještě nebyl. Seriál běžel na stanici NBC, která si hlídala konzervativní tón. Zachraňovaly se životy, řešily mezilidské vztahy – a sexy záběry byly spíše krotké. Erika tuhle rovnováhu vítala. Herecky dozrávala: v druhé sezóně dostala několik hlubších dramatických linek, kde mohla ukázat, že není jen krásná tvář, ale i talentovaná herečka.
NBC však projekt nečekaně stopla kvůli finančním potížím. Záchrana přišla ze zahraničí: tvůrci se rozhodli seriál oživit v produkci na vlastní pěst a prodávat ho přímo do celého světa. Seriál vstoupil do syndikace – a začal se měnit jeho charakter. Najednou nebylo třeba držet přísná pravidla televizní stanice.
Producenti pochopili, co publikum chce: víc krásných těl, víc odvážných scén, víc lesku a kůže. Pobřežní hlídka se pomalu měnila z dramatického seriálu o práci plavčíků v jakýsi videoklip plný zpomaleného běhu po pláži, houpajících se poprsí a letní erotiky v mezích amerického vkusu.
Zatímco některé její kolegyně neměly s dalším odhalováním problém, Erika zůstávala zdrženlivá. Dokonce tak moc, že do další série nastoupila s upravenou postavou – rozhodla se tehdy pro plastickou operaci poprsí, možná z tlaku, aby zapadla mezi ostatní „dokonalé“ plavčice. Místo aby jí to dodalo sebevědomí, paradoxně se pak styděla ještě více.
Nosila na sobě často červenou záchranářskou bundu, i když slunce pálilo, protože se necítila ve své kůži. Producenti kroutili hlavou: proč ta dívka, která se sama nechala fotit pro Playboy, najednou tak bojuje s odhalováním na obrazovce? Vznikaly dohady a povídačky – prý má Erika problémy se svou postavou, prý žárlivý přítel nechce, aby ji ostatní muži obdivovali.
Do toho všeho se přidaly praktické věci. Když Baywatch přecházela do soukromé produkce, rozpočty byly napjaté. Billy Warlock, její snoubenec a herecký partner, začal vyjednávat o podmínkách – cítil, že si oba zaslouží lepší platy, když jsou tahouny populárního seriálu. A Erika ho následovala: chtěla uznání, i finanční. Jenže nově rozjetá show neměla velké prostředky a producenti dali jasně najevo, že dvojici v případě neshod klidně nahradí.
Nakonec se odhodlala udělat krok do neznáma. Ještě předtím než sláva seriálu dosáhla vrcholu. Ve třetí sezóně, v roce 1992, oznámila svůj odchod z Pobřežní hlídky. Fanoušci byli v šoku. Seriál se právě měl stát celosvětovým hitem, její tvář by zdobila obálky časopisů, plakáty s ní visely ve všech klukovských pokojích od Ameriky po Evropu.
Hollywoodské sny
Odchod z roztleskávané televizní show do nejistého světa filmu bývá riskantní. Erika to věděla. Ale hned první krok po opuštění seriálu vypadal jako trefa do černého. Doslova pár týdnů po poslední klapce na pláži se ocitla na palubě válečné lodi po boku Stevena Seagala.
Dostat roli ve velkorozpočtovém akčním filmu Přepadení v Pacifiku (Under Siege, 1992) byla výhra – šlo o ambiciózní projekt plný explozí a hvězd (kromě Seagala ještě Tommy Lee Jones a Gary Busey). Erika v tomhle thrilleru vlastně hrála samu sebe v nadsázce: Jordan Tate, Playmate, která má vyskočit z dortu na kapitánově narozeninové oslavě. Epizodní role sexy dívky, která se náhodou připlete k teroristickému přepadení lodi, však byla vidět víc než dost.
V jedné z nejznámějších scén filmu se Erika – či spíše Jordan – vynoří z obřího dortu uprostřed kajuty, oblečená jen spoře, a překvapeně se dívá do hlavní samopalu místo objektivu fotoaparátu. Ženská ozdoba v chlapském světě.
Jenže cesta za vysněnou hereckou seberealizací nebyla zdaleka u konce. Počáteční úspěch vystřídala studená sprcha. Další filmy, v něž Erika vkládala naděje, propadly. Rok 1993 přinesl komedii The Beverly Hillbillies (pod názvem Burani z Beverly Hills šel i u nás), kde hrála naivní krásku Elly May. Film měl navázat na popularitu někdejšího seriálu, ale u kritiků pohořel a diváky nenadchl.
Pak vsadila na netradiční spolupráci s režisérem Dennisem Hopperem, který ji obsadil do road movie Chasers (1994) vedle mladého fešáka Williama McNamary. Byl to příběh vojandy a dvou námořníků na útěku – trochu akce, trochu romance. Nic, co by trhalo žebříčky návštěvnosti. Na place si však Erika odnesla alespoň něco: další lásku. S Williamem McNamarou přeskočila jiskra a zanedlouho tvořili pár i mimo kamery.
Osobní nezdary šly ruku v ruce s profesními. Druhá polovina 90. let se pro ni nesla v znamení postupného útlumu kdysi zářné kariéry. Zahrála si sice ještě v několika dalších filmech – často v béčkových thrillerech nebo televizních projektech – ale bývalá sláva bledla
Ke konci 90. let se Erika zoufale potřebovala chytit něčeho pozitivního. Po několika neúspěšných vztazích a zdravotních problémech zatoužila po stabilitě. A tehdy, v roce 1997, do jejího života vstoupil muž z úplně jiné sféry: Philip Goglia, kulturista a odborník na výživu.
V květnu 1998, po krátké známosti, si Erika Philipa vzala. Doufala, že manželství ji uzemní a pomůže jí najít rovnováhu. Ale ukvapené rozhodnutí se nevyplatilo. Už po šesti měsících soužití bylo jasné, že tohle není pohádka o šťastně až navěky. Rozdíly mezi nimi byly propastné – on se staral hlavně o cvičení a stravu, ona potřebovala podporu.
Zhruba v té době se Erika rozhodla pro radikální změnu prostředí. Možná utíkala od vzpomínek, možná jen hledala klidnější kout světa. Při natáčení jednoho zapadlého thrilleru s názvem Snowbound (2001) se ocitla v kanadském Calgary. Obklopily ji zasněžené hory, ticho a neokázalí lidé daleko od hollywoodského shonu. A Erika se poprvé po letech cítila volně. Zamilovala si Calgary.
Dokonce tam potkala i novou lásku, tentokrát úplně obyčejnou. Roch Daigle pracoval u filmu, ale jen jako člen technického štábu. Žádný herec, žádná celebrita – prostý chlapík z Kanady. A právě to Erika potřebovala. Sblížili se během natáčení a brzy byli nerozluční.
V roce 2005, po několika letech soužití, se Erika a Roch vzali. Bylo jí 35 let a zdálo se, že konečně našla přístav, kde může zakotvit. A s tím přišla i další touha – stát se matkou. Radost a tragédie však šly nečekaně ruku v ruce. Když test ukázal vytoužené dvě čárky, byli oba štěstím bez sebe. Jenže euforie netrvala dlouho. Přibližně v šestém týdnu těhotenství začala Erika pociťovat ostré bolesti. Předtucha zlého se potvrdila: těhotenství bylo mimoděložní.
Erika přišla o dítě a srdce jí zalila nesmírná lítost. Osud se na ni naštěstí usmál podruhé. Ještě tentýž rok se Erice podařilo znovu otěhotnět. Tentokrát vše probíhalo v pořádku. Na začátku roku 2006 se jí narodila zdravá holčička, kterou pojmenovala Indyanna. V náručí držela vytoužené dítě a v očích měla slzy štěstí. Jako by se všechny předchozí strázně rozplynuly. Erika se stala mámou – a tuhle roli přijala se stejnou vášní, s jakou kdysi vbíhala do vln v televizi. „Mateřství je všechno,“ říkala později.
V roce 2006 kývla na nabídku zúčastnit se reality show Celebrity Fit Club, kde známé osobnosti bojovaly s nadváhou. Erika se tak ocitla opět na obrazovce, ale v docela jiné úloze: v teplácích a teniskách běhala po pásu, potila se při skupinových trénincích a dělila se o své pocity s televizními diváky. Byla upřímná a pokorná.
Otevřeně mluvila o tom, jak těžké je přijmout své tělo po porodu, jak sama sklouzla do nezdravého stylu. Publikum ji za to milovalo – najednou to nebyla nedosažitelná sexbomba, ale člověk z masa a kostí, který řeší stejné trable jako oni. A Erika zabrala: během několika týdnů shodila přes 13 kg a na konci soutěže zářila štěstím.
Roky plynuly a Erika Eleniak se postupně vytrácela z bulvárních titulků. Ustála své démony. Drogy a alkohol nechala dávno za sebou, porazila vlastní destruktivní sklony a navzdory bolestem nakonec zakusila rodinné štěstí, byť ne tak idylické, jak si vysnila. Manželství s Rochem časem také vzalo za své – nakonec zůstala s dcerou sama.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Erika_Eleniak
https://www.foxnews.com/entertainment/former-baywatch-actress-erika-eleniak-says-she-has-no-regrets-leaving-series-i-felt-like-it-got-a-little-risque
https://www.nickiswift.com/148768/what-the-pretty-girl-in-e-t-looks-like-today/
https://beverlyhillbillies.fandom.com/wiki/Erika_Eleniak
https://story.kafe.cz/celebrity/kraska-z-pobrezni-hlidky-erika-eleniak-dostala-druhou-sanci-jak-vypada-nyni-20190507.html
https://www.kinobox.cz/osobnosti/18825-erika-eleniak
http://www.erikaeleniak.info/index/module/3/type/9/Erika_Eleniak,_a_unique_star.html
