Článek
Rok 1955, natáčení pohádky Obušku, z pytle ven! režiséra Jaromíra Pleskota se blíží. Role vychytralého, lakomého hostinského nakonec připadla Josefu Beyvlovi, tehdy už zkušenému, ale spíš na menší role zvyklému herci Městských divadel pražských.
Beyvl hostinského, který zákazníkům podsouvá neexistující jitrnice a snaží se je napálit na každém kroku, ztvárnil s takovou chutí a komickým nadhledem, že se z něj stala jeho vůbec nejslavnější filmová postava a z Beyvla samotného navždy nezaměnitelná tvář české filmové pohádky.
Zajímavé je, že k důležité roli přišel náhodou už v roce 1948, sedm let před Obuškem. Ve veselohře Karla Steklého Soudný den měl ztvárnit soudního radu Vojtěcha Štěpána po boku Ladislava Peška v roli tuláka Kalouse původně František Smolík. Kvůli náhlé, vážné nemoci ale musel roli na poslední chvíli přenechat Beyvlovi.
Ten se úkolu zhostil natolik přesvědčivě, že mu podle pozdějších hodnocení právě tahle role vynesla pověst jednoho z nejkvalitnějších hereckých výkonů celé jeho kariéry. Ironií osudu tak nemoc Františka Smolíka rozhodla o jednom z klíčových momentů Beyvlovy filmové dráhy.
Útěk k divadlu
Josef Robert Alois Beyvl se narodil 7. června 1906 v Lomnici nad Popelkou jako syn poštovního úředníka Josefa Bejvla a jeho ženy Albíny, rozené Vrchotové. Otec si pro syna přál dráhu státního úředníka, Josefa ale od dětství táhlo k divadlu. Nejdřív k ochotníkům, ve dvanácti letech dostal svou první placenou roli, za kterou si vysloužil pětikorunu.
V devatenácti letech se navzdory otcovu výslovnému zákazu rozhodl utéct ke kočovné divadelní společnosti. Následujících čtrnáct let, až do roku 1939, vystřídal celkem devatenáct takových společností a hrál pod vedením principálů, jako byli Karel Želenský, Karel Jičínský nebo Josef Burda. Ve třicátých letech se na čas objevil i na pražských scénách, v Uranii a ve vršovickém Jiráskově divadle.
Stálejší angažmá přišlo až v roce 1940, kdy nastoupil do brněnského Zemského divadla, kde zůstal jedenáct let. V roce 1951 přesídlil do Prahy a stal se členem Městských divadel pražských. Tady pak zůstal až do své smrti. V roce 1959 navíc hostoval i v Národním divadle jako Josef Habršperk v inscenaci Stroupežnického Našich furiantů.
Na divadelních prknech se profiloval jako představitel osobité, robustní a bodré lidové komiky. Hrál mimo jiné Doolittla v Pygmalionu i v muzikálu My Fair Lady, Falstaffa ve Veselých paničkách windsorských nebo policejního komisaře Michaila Semjoniče v Radokově inscenaci Švédská zápalka.
K filmu se poprvé dostal ještě za války, kdy se mihl v krátkometrážním snímku Bořivoje Zemana Tři knoflíky. Film vznikal v roce 1944 a premiéru měl v roce 1945. Skutečný průlom, ona zmiňovaná role soudního rady v Soudném dni, přišel o tři roky později.
Následovaly další příležitosti: vrchní inspektor v detektivce Dnes o půl jedenácté i role v dobových takzvaných budovatelských filmech, jako byly Vstanou noví bojovníci, Anna proletářka, Rudá záře nad Kladnem nebo Plavecký mariáš. Žádná z nich mu ale nezajistila takovou popularitu, jakou přinesla role hostinského v Obušku, z pytle ven! z roku 1955.
Od druhé poloviny padesátých let se na filmovém plátně objevoval pravidelně, přestože už téměř výhradně ve vedlejších a menších rolích. Nejčastěji hrával vrátné, dědečky a drobné úředníky. Diváci si ho pamatují i z dalších titulů, jako jsou Zabil jsem Einsteina, pánové coby profesor Wurm, Hvězda, Pan Tau jako dědeček, Ďábelské líbánky jako hajný Vojta, Klíč jako sklepmistr, Lupič legenda, Tři chlapi na cestách nebo Jáchyme, hoď ho do stroje!, kde byl Bohoušek, vrátný v tělocvičně.
Dabér
Do televizních obýváků pak pravidelně vstupoval jako forman ve seriálu F. L. Věk nebo jako družstevník Brabec v oblíbeném seriálu Chalupáři. Právě postavy lakomých, spořivých a trochu vypočítavých mužů mu seděly nejlépe, možná i proto, že si podle svědectví přátel podobné vlastnosti přinesl i do skutečného života. Každou korunu prý několikrát otočil, než ji vydal z ruky.
Kromě herectví před kamerou a na jevišti zanechal Beyvl výraznou stopu i v dabingu. Jeho nezaměnitelný, poněkud vysoký hlas namluvil mimo jiné postavu Sama Hawkense ve filmu Vinnetou z roku 1965. Děti si ho pamatují i z audionahrávek, například jako starého školníka ve Spejblově a Hurvínkově nahrávce Past na Hurvínka z roku 1975. V roce 1973 navíc namluvil postavu kmotra Jakuba v rozhlasové adaptaci Molièrova Lakomce. Za svou celoživotní uměleckou práci byl v roce 1966 jmenován zasloužilým umělcem.
O jeho povaze mimo jeviště a kameru vyprávěl herec Jan Skopeček, který se s Beyvlem blízce seznámil při natáčení filmu Tři chlapi v chalupě. Popisoval ho jako svérázného vtipálka, který měl rád legraci, ovšem výhradně na účet někoho jiného. Pokud se někdo bavil na jeho vlastní účet, moc mu to po chuti nebylo. Zároveň to byl podle Skopečka člověk, který se rád družil, miloval společnost a v žertu se rád hašteřil s ostatními.
Ani po sedmdesátých narozeninách, kdy ho začaly sužovat vážné zdravotní potíže, Beyvl pracovní tempo nezpomalil. Rok před smrtí stihl natočit pět celovečerních filmů a dva seriály. Jednou z jeho posledních rolí byl nemocniční zřízenec v seriálu Nemocnice na kraji města. Byl obsazen i do seriálu Plechová kavalérie, na začátku natáčení ale nečekaně zemřel.
Jan Skopeček později vzpomínal na jejich poslední setkání, ke kterému došlo náhodně na ulici. Beyvl byl tehdy zasmušilý, pohublý, sotva šel. Jakmile ale kolegu uviděl, celý se rozzářil a hned mu začal nadšeně vyprávět, co všechno ho ještě čeká, co bude hrát a co bude natáčet.
Josef Beyvl zemřel 10. července 1978 v Praze, krátce po svých dvaasedmdesátých narozeninách. Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech. Zůstává po něm galerie desítek nezapomenutelných menších rolí, nejslavnější pohádkový hostinský a jedna velká dramatická postava, kterou nikdy neměl dostat, kdyby František Smolík před natáčením Soudného dne neonemocněl.
Zdroje:
https://sever.rozhlas.cz/josef-beyvl-herec-neprehlednutelnych-epizodnich-roli-z-lomnice-nad-popelkou-9039213
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/75475/josef-beyvl
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/396215/obusku-z-pytle-ven
https://www.csfd.cz/film/8687-soudny-den/prehled/
https://cnn.iprima.cz/herec-josef-beyvl-hostinsky-z-obusku-z-pytle-ven-dotocil-a-zemrel-jake-bylo-jeho-soukromi-494012
https://www.krajskelisty.cz/praha/25861-nez-se-stat-urednikem-radeji-utekl-ke-komediantum-legracni-strejc-to-dotahl-az-do-narodniho-tajnosti-slavnych.htm
https://www.fdb.cz/osobnost/297-josef-beyvl
