Článek
Bylo mu osmatřicet, když v tiché losangeleské kanceláři vyslechl poslední vůli svého otce. V hlavě Jean Paula Gettyho totiž uvízla jediná cifra: pět set tisíc dolarů. Tak málo? Tolik „dědictví“ dostal jediný syn ropného barona George Gettyho z otcova desetimilionového impéria.
Zbytek – a kontrolní podíl ve firmě – připadl vdově, Gettyho matce. Byl to trest? Poslední výchovná facka od puritánského patriarchy, kterému se nelíbilo, jak syn prohýřil mládí? Cítil, že tohle musí překonat. Musí světu – a snad i stínu svého otce – dokázat, že on, J. Paul Getty, nebude žádný zkrachovalec. Ne. On bude nejbohatším mužem své doby.
Zázračné dítě ropného věku
Malý Jean Paul vyrůstal v rodině metodistů, která se roku 1903 přestěhovala z Minneapolisu do prašné Oklahomy kvůli ropným polím. Chlapec sledoval otce, jak z půdy v Bartlesville získává bohatství – ropné vrty na nově zakoupených pozemcích produkovaly desítky tisíc barelů surové ropy měsíčně.
Ten pronikavý zápach síry a oleje, to byl příslib pohádkových zisků. A malý Jean Paul dobře vnímal, jakou moc má černé zlato nad jeho rodinou. Už ve čtrnácti odešel studovat do elitních škol v Los Angeles a později v Oxfordu, osvojil si jazyky, klasickou literaturu i způsoby britské smetánky. To vše jako by ho připravovalo na velký svět – svět, kde se bohatství rodí z odvahy riskovat.
Bylo mu pouhých 23 let, když našel svou vlastní ropu. Psal se rok 1915 a mladý Getty za otcovy peníze ($10 000) nakoupil práva na půdu poblíž městečka Haskell v Oklahomě. Vyplatilo se: ropa tam byla a on se přes noc stal milionářem. Nebyly mu ještě ani pětadvaceti, první milion už měl vydělaný.
A tak – snad z mladické rozmarnosti – na čas pověsil podnikání na hřebík. Místo aby zvětšoval ropné impérium, přesunul se do Kalifornie, užíval si peněz a radovánek života. Začal se také honit za ženami.
Milovník života a žen
Gettyho osobní život nabral tempo překotných sňatků a rozvodů, které šokovaly konzervativního otce. V roce 1923 se oženil poprvé – to mu bylo 30 a nevěstě, půvabné Jeannette, sedmnáct. Narodil se syn George. Manželství vydrželo tři roky.
Ještě v roce rozvodu se Getty v Mexiku spěšně oženil podruhé (s další náctiletou, Allene Ashby), jen aby zjistil, že předchozí rozvod nebyl dořešený a svatba je neplatná. Zmatky? Nevadí – ropný dědic situaci vyřešil po svém a hned nato se rozvedl i s Allene.
Do třetice všeho zlého: roku 1928 ulovil v Evropě další sedmnáctiletou nevěstu, nespoutanou Němku Adolphine. Odvezl si ji přes půl světa do Los Angeles. Když mu porodila syna Ronalda, ztratil o ni zájem. Zničená Adolphine nakonec prchla i s dítětem zpět do Německa.
Vlekoucí se rozvod Gettyho v roce 1932 stál pořádný balík peněz na vyrovnání a uštědřil jeho pověsti další šrám. A přesto, jako by se nepoučil, stihl týž rok ještě čtvrtou svatbu – americkou herečku Ann Rork (ve svých 21 letech byla „starší“ než předchozí manželky) si vzal hned poté, co mu krachlo manželství s Adolphine.
S Ann zplodil dva syny, Johna Paula Jr. a Gordona. Jenže ani tentokrát nešlo o idylku: workoholický Getty trávil většinu času v Evropě a Ann se cítila opuštěná. Navzdory těhotenství ji nutil šplhat na vrchol sopky Vesuv, jen aby uspokojil své cestovatelské choutky. Když vyčerpaná požádala o rozvod, soud jí vyhověl – a do spisu si poznamenal její svědectví o emoční krutosti ze strany manžela.
Čtyři manželství, čtyři krachy. Za necelou dekádu stihl Getty opotřebovat lásku hned několikrát. „Trvalý vztah se ženou je možný jedině, pokud jste v byznysu neúspěšní,“ prohlásil cynicky v jedné ze svých okřídlených sentencí. Jeho otec George Getty to viděl podobně – ovšem bez špetky ironie.
Pro starého Gettyho byla synova manželská fiaska důkazem, že Jean Paul se neumí ovládat. Obával se, že stejnou bezohledností, s níž opouští ženy, by jednou mohl rozmetat i rodinné podnikání. A tak, když George Getty roku 1930 zemřel uprostřed synova třetího rozvodu, poslal mu ze záhrobí jasný vzkaz.
V závěti odepřel Jean Paulovi dědické právo na většinu majetku – dostal jen onen půlmilionový zlomek, zatímco matka držela většinu firmy.
Vše vsadil na ropu
Tato hořká zkušenost však v Gettym probudila novou zarputilost. Když prvotní šok opadl, nezhroutil se – naopak. Tak jako jiní sbírají střepy po životní krizi, Getty posbíral poslední zbytky důvěry investorů a pustil se do díla s ještě větší vervou.
V roce 1932, krátce po krachu dalšího manželství, už zase skupoval ropná pole a firmy zasažené hospodářskou krizí. Matku přesvědčil ke zřízení rodinného trustu, aby se bohatství legálně vyhnulo daním a mohlo dál růst. Byl neúnavný. Velká hospodářská krize pro něj nebyla pohromou, nýbrž příležitostí.
Za babku přebíral krachující podniky a připojoval je ke svému impériu: Pacific Western Oil, Skelly Oil, Tidewater Petroleum… Všechny nakonec zastřešila Getty Oil Company, kterou formálně založil v roce 1942. Ve čtyřicátých letech tak navázal na sen svého otce – a dal mu zcela novou, megalomanskou podobu.
Největší sázku svého života ale teprve chystal. Roku 1949 odletěl Getty do Saúdské Arábie, aby se osobně pokusil vyjednat přístup k tamnímu moři ropy. Zatímco ropní giganti jako Exxon či Mobil už měli Střední východ rozparcelovaný, Getty po dlouhých námluvách uzavřel riskantní dohodu s králem Ibn Saúdem.
Zaplatil předem 9,5 milionu, zavázal se platit další milion ročně a z každého barelu odvádět vysoký podíl – to vše za práva těžit v odlehlé neutrální zóně pouště mezi Saúdskou Arábií a Kuvajtem. Mnozí ho měli za blázna: investoval astronomickou sumu do pustiny, kde zatím nenašli žádné velké zásoby ropy. Getty ale věřil svému instinktu. Čekal čtyři roky.
V březnu 1953 se čekání zázračně zlomilo – z podzemí v neutrální zóně konečně vytryskla ropa. A z průměrného amerického boháče byl rázem ropný král světového formátu. Gettyho pouštní impérium vyprodukovalo až 16 milionů barelů ročně a vystřelil hodnotu jeho jmění do stratosféry. Od poloviny 50. let nebylo pochyb, že J. Paul Getty patří k nejbohatším lidem planety.
V roce 1957 ho časopis Fortune poprvé označil za nejbohatšího žijícího Američana. O devět let později zařadila Guinnessova kniha rekordů Gettyho jako nejbohatšího soukromého občana na světě – s majetkem odhadovaným na 1,2 miliardy dolarů (což by v dnešní hodnotě odpovídalo asi 8,8 miliardám).
Ke konci života jeho čisté jmění přesahovalo 6 miliard USD (přes 26 miliard v přepočtu na současné ceny). Peníze se k němu jen valily. A on je znovu a znovu investoval, vršil a násobil. Stal se hlavou novodobé podnikatelské dynastie – patriarchou klanu Gettyů. Přesto v jeho soukromí vládl prapodivný chlad.
Palác plný skoupých přízraků
Když měl J. Paul Getty v kapse dostatek dolarů, utekl z Ameriky. Roku 1959 si za pakatel koupil rozlehlé tudorovské panství Sutton Place na anglickém venkově. Odloučeně od rodiny – daleko od všech pěti svých exmanželek a většiny dětí – si tam zařídil vlastní říši. Zámek ze 16. století obklopený parky proměnil v kombinaci luxusního sídla a bizarní živnostenské provozovny.
Getty totiž i v tomto aristokratickém útočišti myslel především na zisk a úspory. Z Londýna se odstěhoval částečně proto, že na venkově se žilo levněji – chlubil se, že sklenka rumu s kolou ho v Sutton Place vyjde na 10 centů, zatímco v proslulém hotelu Ritz stála víc než dolar. A takové „úspory“ ho vyloženě těšily. Z milionářské hračky jménem Sutton Place se stal experiment, jak lacino může nejbohatší muž světa žít.
Pověst lakomce si tu Getty vypiplal k dokonalosti. Zavedl opatření, nad nimiž rozum zůstával stát. Nechal například zablokovat všechny klasické telefonní linky v domě a pro hosty nainstaloval starý dobrý telefon na mince. Návštěvy, zaměstnanci, řemeslníci – ti všichni museli při volání ven naházet do automatu drobné, aby miliardáři nezvyšovali účet za meziměstské hovory.
Po osmnácti měsících, když se provoz v domě ustálil, prý aparát opět odstranil. Historka o telefonu mu ale už napořád zajistila image extrémního skrblíka. A právem: tohle zdaleka nebylo jeho jediné výstřední šetření.
V osobním životě Gettyho ovládla posedlost zbytečně neutrácet. Jeho sekretářka vzpomínala, že si ropný magnát pral košile v ruce – nechtěl platit prádelnu. Když se manžety obnošily, prostě je odstřihl a nosil zkrácené rukávy místo nákupu nových šatů.
Papírem neplýtval vůbec: zásadně odpovídal na dopisy tak, že přijal list od pisatele, na jeho volné okraje naškrábal svou odpověď a stejný papír poslal zpět. Obyčejné obálky pečlivě otevíral, aby je mohl použít znovu. Gumičky a šňůrky ukládal do zásob.
A chudák ten, kdo s ním šel do společnosti: jednou vzal známé na výstavu psů v Londýně a u pokladny zjistil, že lístek stojí pět šilinků – tak všechny nechal deset minut čekat na chodníku, než vstupné po 17. hodině kleslo na polovinu.
Gettyho šetrnost ovšem nesla trpké plody. Když v roce 1960 uspořádal na Sutton Place velkolepou kolaudační párty, hosté brzy kroutili hlavou – magnát šetřil i na pohodlí svých VIP přátel. Neobsluhoval se drahý alkohol ani cigarety a společnost byla odkázána na provizorní toalety na zahradě.
Co hůř, do bujné oslavy se večer vetřela tlupa nepozvaných hostů z Londýna. V přeplněných sálech nastal chaos, došlo k poničení vybavení asi za 20 000 liber a zmizelo vzácné stříbrné náčiní – vrátilo se až později, anonymně, když zpráva prolétla novinami.
Getty sklidil výsměch celého okolí a už nikdy žádnou větší sešlost nepořádal. Zůstala jen ostudná vzpomínka, jak nejbohatší muž světa skončil jako lakomec, jenž nezvládl pohostit ani vlastní večírek.
V šedesátých letech se Getty stále hlouběji nořil do samoty svého sídla. Firmu řídil na dálku, denně pročítal stohy telexů a hlášení – v 74 letech se chlubil, že pracuje 16 až 18 hodin denně.
Do konce života nashromáždil sbírku více než 600 obrazů v hodnotě přes 4 miliony dolarů, od Rubense a Tiziana po Renoira a Gainsborougha.
Rodina se mu totiž rozpadla pod rukama. Páté manželství s italskou herečkou Luisou „Teddy“ Lynch bylo z počátku šťastné – v roce 1946 se jim narodil syn Timothy a Getty, tehdy již padesátník, jako by trochu pookřál. Jenže idyla netrvala dlouho. Malému Timmymu lékaři zjistili nádor na mozku a chlapec začal slepnout.
Zoufalá matka neváhala utratit majlant za nejlepší možné léčení synka v USA. Getty, tou dobou usazený v Anglii, zuřil: přece tolik peněz nevynaloží ani za vlastního syna! Vynadal manželce, že zbytečně utrácí, a odmítl hradit drahou léčbu. Jak krutě ironické u muže, jehož konta přetékala miliony – a který přesto vážil hodnotu lidského života čistě v penězích.
Timmy v roce 1958 nemoci podlehl ve 12 letech. Getty nepřijel ani na pohřeb vlastního dítěte. Vdova Teddy ho nato opustila – pátý rozvod byl završen. A starý Getty zůstal ve svém paláci už definitivně sám.
Jeho další potomci se rozutekli po světě a často nesli otcovo příjmení spíš jako prokletí než požehnání. Syn John Paul Getty Jr. odešel do Británie a stal se filantropem, ale jeho manželka (modelka Talitha Pol) zemřela roku 1971 na předávkování drogami.
Syn Gordon Getty se dal na umění a nejstarší George Getty II řídil rodinný podnik v Americe. V létě 1973 byl nalezen mrtev za tragických okolností (oficiálně prasklý vřed, neoficiálně snad sebevražda). A pak tu byla třetí generace. Milovaných vnoučat měl J. Paul Getty celkem čtrnáct.
Zatímco jeho rodina se rozpadala, jeho bohatství dále rostlo. Paradoxně právě ropná krize roku 1973 – způsobená válkou na Blízkém východě – vynesla cenám ropy raketový vzestup a učinila Gettyho bohatšího než kdy dřív. Ještě v roce 1975 osobně vydělal 25,8 milionu dolarů.
Peníze dál proudily, ale starý muž z nich zdánlivě neměl radost. Čím víc měl, tím byl uzavřenější. Americký tisk psal o Gettyho domácnosti jako o harému zoufalých žen, které společně žily v jeho velkolepém sídle, aniž tušily, že Getty jejich jména neustále přepisuje ve své závěti s urážlivě malými odkazy.
Jedné slíbil po smrti rentu $209 měsíčně, jiné $1167 – směšné částky vzhledem k miliardovému jmění. Pouze Penelope Kitson, jeho dlouholetá dekoratérka a snad platonická důvěrnice, obdržela štědřejší dar (5 000 akcií Getty Oil a zajištěný důchod).
Zemřel 6. června 1976 nad ránem, ve svém apartmá na Sutton Place, zřejmě na srdeční selhání. Bylo mu 83 let.
„Nenávidím neúspěch. A mrzí mě krach mých manželství. Všechny ty své miliony bych s radostí vyměnil za jediné trvalé manželské štěstí,“ prohlásil prý.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/J._Paul_Getty
https://www.factinate.com/people/facts-about-j-paul-getty
https://www.earlytorise.com/the-getty-curse/
https://www.tatler.com/gallery/meet-the-getty-family-andrew-getty-history-fortune-getty-images
https://www.thegentlemansjournal.com/article/life-j-paul-getty-richest-man-history-world/
https://www.ebsco.com/research-starters/history/john-paul-getty
https://www.getty.edu/press/pdfs/Getty_History_and_Timeline.pdf
https://www.vanityfair.com/hollywood/2017/12/all-the-money-in-the-world-getty-kidnapping?srsltid=AfmBOorAUgsBZ8eTZcRyR18l4CRtcgWpWl2HctDrZ6QyaNMjbNqFjrrU
