Článek
Skočil do silnice a strhl kočárek těsně před lávkou. „Teď jsem jednoho pohřbil a teď druhého zachránil,“ vydechl otřesený farář. V náručí držel třesoucí se miminko. To dítě se jmenovalo Jan Rosák.
Jan Rosák se narodil roku 1947 jako nejmladší ze tří sourozenců v malém městečku Ivanovice na Hané. Rodiče mu dali do vínku lásku k rodnému jazyku i víru, že nad námi bdí něco mezi nebem a zemí.
Andělé jsou, říká dodnes přesvědčeně – možná právě kvůli oné příhodě z dětství, kdy duchapřítomný kněz zachránil jeho život na útěku z pohřbu. Malý Honzík tehdy unikl o vlásek. Od těch dob v sobě nosí tichou vděčnost a pokoru, které ho provázely celý život.
Vyrostl v milující rodině a odmala miloval pohyb. Ve škole vynikal ve sportu – skákal do výšky, hrál basketbal za dorosteneckou Spartu. Trenéři v něm viděli reprezentanta, on sám snil o kariéře desetibojaře. Jenže doma vládla střídmá přísnost.
Maminka dbala, aby syn nezanedbal vzdělání. Když sport hrozil převážit nad školou, rázně zasáhla. Rosák s odstupem vzpomíná, jak trenér jeho maminku přemlouval, a ona mu jen klidně odvětila, že jí stačí, když místo reprezentačního rozehrávače bude třeba jen průměrný žák. Poslechl ji. Opustil vrcholové sportovní ambice a soustředil se na studium.
Toužil ale po světlech ramp – lákalo ho divadlo a herectví. Zkusil se dostat na DAMU, jenže ho nepřijali. Byla to první vážnější prohra v jeho mladém životě. Jan se však nevzdal a hledal jinou cestu, jak uspět. Po vojně nastoupil na práva, ale studium ho nenaplňovalo a brzy zanechal i toho.
Ocitl se bez jasného cíle, a tak bral dočasné práce: dělal kancelářského úředníka, pomáhal jako kulisák v Národním divadle, dokonce jezdil sanitkou a prodával losy u stánku. „Dělal jsem třeba i prodavače losů,“ směje se po letech Rosák, který při téhle brigádě stihl napálit nejednoho známého – třeba legendárního herce Jiřího Kodeta, jemuž s šibalským úsměvem vrazil do ruky nevýherní los a bavil se jeho zmatenou reakcí. Byla to škola života: poznal zblízka obyčejné lidi, naučil se improvizovat a nepřestat věřit, že jednou najde to pravé místo.
Láska z rozhlasového éteru
Rok 1971 přinesl osudovou změnu. Jan Rosák poprvé usedl za mikrofon v Československém rozhlase a během pár vysílání pochopil, že našel své poslání. „Nevěděl jsem, že se rozhlas stane mým osudem,“ přiznal později s vděčností.
Ještě předtím, než se stal televizní hvězdou, brousil si Jan Rosák ostruhy v pořadech, které formovaly tehdejší rozhlasovou zábavu. Jeho hlavním působištěm se stalo legendární Mikrofórum, živě vysílaný proud hudby, publicistiky a rozhovorů, který byl skutečnou líhní talentů.
V rádiu jako by rozkvetl: jeho kultivovaný hlas a přirozený projev si získaly posluchače. Mezi kolegy vynikal humorem a pohotovostí. A právě tam, v rozhlasových chodbách, potkal i dívku, která se stala láskou jeho života.
Jiřina byla o něco mladší, krásná, vtipná a talentovaná scenáristka. Když ji Jan spatřil poprvé, údajně oněměl úžasem. „Já jsem tehdy viděl vílu a bylo to jasné,“ vzpomíná s úsměvem na osudové seznámení.
Budoucí manželka mu to oplatila vlastním přirovnáním: „Ona mi říkala, že viděla mexického zloděje koní. To jsem byl já tehdy,“ líčí se smíchem Rosák, který si v té době nechával narůst svůj pověstný knír.
Jejich první rande málem zhatila banální smůla: Jan zaspal a do kina dorazil o hodinu později, celý uřícený. Jiřina tam naštěstí pořád čekala. „Když jsem ji poznal, věděl jsem, že je ta pravá,“ říká Rosák tiše. Chodili spolu jen tři měsíce a bylo rozhodnuto. Jan požádal Jiřinu o ruku.
Psal se rok 1977, jemu táhlo na třicet a do svatby se nevrhal jen z romantického poblouznění.
Manželství uspíšili kvůli výhodné novomanželské půjčce – pokud by Jan stihl svatbu do svých třicátin, měli nárok na státní bezúročný úvěr na bydlení. On to věděl a neváhal využít příležitost.
„Bylo to narychlo, ale ne proto, že bychom čekali dítě… Chtěli jsme využít té půjčky, kterou člověk mohl dostat jen do třiceti let,“ vysvětloval otevřeně. „Věděli jsme, že k sobě patříme a že dřív nebo později bychom se stejně vzali,“ dodává moderátor s klidem.
Osudová žena a rodinné štěstí
Svatba proběhla v prosinci 1977 a Rosákovi spolu letos oslaví neuvěřitelných 48 let manželství. Kdo je vidí pohromadě, nepochybuje, že tihle dva k sobě patří. „Já jsem měl štěstí, protože takovouhle ženskou bych už nenašel!“ říká Jan Rosák s dojetím o své ženě.
Jiřina Rosáková je pro něj dodnes životní oporou a múzou. Byla inteligentní, půvabná, sexy a hlavně ho dokázala rozesmát. „To je to nejdůležitější, abyste se smáli stejným věcem,“ vysvětluje Rosák tajemství jejich vztahu. Společný smích je provází po celá desetiletí. A nejen smích – i práce.
Jiřina manžela dlouhá léta doprovázela profesně jako autorka. „Jířa pro mě píše scénáře mých pořadů. Nejdůležitější je stejný humor,“ pochvaluje si Jan souhru v osobním i tvůrčím životě. Ve dvojici našli harmonii, kterou časem nic nenarušilo.
Začátkem osmdesátých let přivítali na svět dceru Zuzanu a o pár let později i mladší dceru Marii. Rosák se netajil tím, jak moc pro něj rodina znamená. Byl oddaný otec, i když v hektických devadesátých letech měl někdy víc starostí s televizní kariérou než s pohádkami na dobrou noc.
Jednou dokonce v roztržitosti zapomněl malou dcerku na pískovišti vedle tenisového kurtu – naštěstí si to honem uvědomil a pro plačící holčičku se hned vrátil. Takových drobných lidských pochybení by se našlo, ale nic to nezměnilo na tom, že domov Rosákových vždycky stál na pevných základech lásky a vzájemné úcty.
Jak děti rostly, Jan s Jiřinou společně budovali i jeden velký sen. Na konci 90. let se rozhodli opustit ruch Prahy a našli kouzelné místo v Mníšku pod Brdy. Kousek od zámku stál rozpadající se starý pivovar. Rosákovi v něm viděli potenciál krásného domova.
Nebylo to jednoduché. Vzali si úvěr, investovali veškeré úspory a přestavěli pivovar na rodinnou vilu s malým divadelním sálem a hospůdkou – takový jejich soukromý svět radosti. Zasáhl je i krach Union banky, kdy o část peněz přišli. Navzdory všem překážám se jim sen povedlo splnit.
Hvězda obrazovky
Zatímco doma Rosák budoval rodinný ráj pozvolna, v práci stoupal ke hvězdám rychle. Koncem sedmdesátých let se z rozhlasu přesunul na televizní obrazovky. Jako hlasatel a moderátor se brzy stal jednou z nejpopulárnějších tváří Československé televize. Osměloval se před kamerou krok za krokem.
Provázel dětský magazín Magion, bavil mládež v hitparádě Triangel a společně s filmovým znalcem Karlem Čáslavským vytvořil legendární tandem v soutěži Videostop.
Diváci si zamilovali jeho kultivovaný projev, jiskru v oku a především laskavý humor, kterým dokázal glosovat cokoli, aniž by někoho shazoval. V osmdesátých letech patřil Jan Rosák k milovaným tvářím televize – a po sametové revoluci jeho hvězda zářila dál, ne-li jasněji.
Ačkoliv jeho hlavní parketou bylo vždy moderování, Rosákův charakteristický hlas a tvář se objevily i v několika filmových a seriálových rolích. Většinou se jednalo o menší, kde si s chutí zahrál sám sebe – moderátora.
Diváci si ho tak mohou pamatovat například z filmu Discopříběh 2 nebo ze seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek.
Devadesátá léta přinesla explozi nových možností. Rosák byl u toho, když začínala první soukromá televize Nova. Jeho šarm a pohotovost ho předurčily k moderování velkých zábavních pořadů. V roce 1994 se stal průvodcem live loterijní show Bingo, která doslova pobláznila národ.
Každý čtvrtek večer sledovaly miliony lidí, jak Jan Rosák na pódiu otevírá soutěžícím tajemné skříňky plné výher. Byla to doba euforie a on byl na vrcholu popularity. Pětkrát za sebou si odnesl televizní cenu TýTý pro nejoblíbenějšího moderátora země.
„Navzdory šedinám se pořád považuji za takové hravé dítě,“ říkával o sobě s nadsázkou v těch letech a nebylo to daleko od pravdy.
Jenže každý úspěch s sebou nese i stín. A Rosákův stín se jmenoval Bingo. Show, která ho vynesla na vrchol, mu zároveň připravila nejhororovější zážitek kariéry. V létě 1995, uprostřed horečky kolem Binga, dorazil do televize dopis od anonymního diváka.
Jeho obsah moderátorovi dodnes rezonuje v paměti: pisatel tvrdil, že celá hra je podvod, a hrozil, že pokud ve čtvrtek zazní znělka Binga, vyletí barrandovské studio do povětří.
Televize hrozbu nemohla ignorovat. Rozhodlo se, že Bingo bude pokračovat, ale Rosák dostal ozbrojenou ochranu. Kamery nic netušily, když on ve studiu dál s úsměvem moderoval hru o miliony, zatímco v zákulisí stál muž připravený chránit jeho život vlastním tělem. Po odvysílání pořadu ho ten muž doprovázel až domů a hlídal dům Rosákových celou noc.
Později Jan Rosák s úžasem zjistil, že oním osobním strážcem byl tehdy mladý Hynek Čermák – budoucí známý herec, který si tímto způsobem přivydělával. Jeden životní příběh se tak na okamžik protnul s jiným. Rosák s odstupem času říká, že tenkrát měl možná znovu štěstí na svého anděla strážného. Studio tehdy nevyletělo do povětří – výhrůžka se ukázala planá.
Netrvalo dlouho a přišel další úder. Ještě v témže roce 1995 praskl skandál kolem samotné hry Bingo. Mladý programátor odhalil díru v systému losování a se svými komplici zmanipuloval několik her tak, že poslal do studia falešné „výherce“, kteří shrábli statisíce, ale peníze ve skutečnosti končily v rukou podvodníků.
Rosák jako moderátor nic netušil, přesto ho celá kauza lidsky zasáhla. „Byl jsem absolutně mimo,“ vypověděl u soudu, když popisoval, že dlouho netušil, jak sofistikovaný podvod se odehrává přímo před kamerami.
Bingo skončilo náhle a neslavně. A Jan Rosák? V hloubi duše cítil trpkost. Ten pořad miloval – a on se stal symbolem podvodu, v němž on hrál tvář, která nalákala miliony diváků.
Návrat k rozhlasu
Po aféře s Bingem se Rosákova televizní dráha proměnila. Stále patřil k vyhledávaným moderátorům vědomostních soutěží – na Nově uváděl populární Riskuj!, na Primě později nostalgickou show Poklad z půdy. S grácií se zhostil i role otce Fourase ve slavné Pevnosti Boyard, kde pod hustým vousem a maskou starce málokdo poznal známého elegána z Videostopu.
Jenže televize samotná se měnila a Jan Rosák změny pozorně vnímal. Postupně, jak přibývalo reality show a klesala úroveň zábavy, se v něm hromadil neklid. „Některé pořady se propadly do absolutního suterénu, je to opravdu strašné… To je přece příšerné,“ kroutil hlavou nad tím, co kolem sebe na obrazovkách viděl.
Jako profesionál staré školy těžko nesl vulgaritu, hádky a voyerismus, které začaly plnit vysílací čas. Viděl, co jsou tvůrci ochotni udělat pro sledovanost a peníze – a hluboce ho to zklamalo. Stál kdysi u zrodu zábavy, která spojovala rodiny u televizí v dobré náladě.
Teď sledoval formáty, kde se lidé před kamerami ponižují a špehují navzájem v soukromí. „Výměna manželek… Tam se lidé dívají doslova i do záchodů. To je příšerné,“ pronesl zhnuseně v jednom rozhovoru a bylo jasné, že tohle není svět, ve kterém by chtěl dál účinkovat.
V roce 2017, symbolicky ve svých sedmdesáti, se Jan Rosák rozhodl pro tichou revoltu. „Asi před rokem a půl jsem třískl do stolu a řekl jsem dost!“ vzpomínal později na rok 2023, kdy se definitivně odstřihl od světa povrchní televizní zábavy.
Přestal přijímat nabídky z komerčních stanic, které po něm chtěly účast v projektech, jež mu nedávaly smysl. A co víc – opustil zcela i sociální sítě, kde se dosud snažil držet krok s dobou. Když viděl anonymní sprostotu a nenávist, která tam bují, prostě se už jednoho dne nepřihlásil.
„Pořád jsem moderátor,“ říkával s hrdostí, a to platí dodnes. Jen už ho nevidíme v hlavním vysílacím čase na obrazovce, ale slyšíme ho v éteru. Vrátil se do Českého rozhlasu, kde na stanici Dvojka uvádí vlastní pořady (například nostalgické vyprávění Šťastnou cestu).
Za půlstoletí za mikrofonem se Rosákův hlas stal zárukou kultivovanosti. Stále dbá na krásnou češtinu, kolegiálně upozorňuje mladé moderátory na chyby, ale činí tak s laskavostí jemu vlastní. Jeho projev je jako pohlazení – možná i proto u rádia vydržel neskutečných 52 let a ještě neřekl poslední slovo.
Nedávno Rosákovi opustili milovaný Mníšek pod Brdy a přestěhovali se blíž k Praze. Rozhodli se tak kvůli svým třem vnoučatům. Z jejich dcer Zuzany a Marie jsou dnes dospělé ženy, které tátovi dělají radost – každá po svém.
Starší Zuzana bývala úspěšnou modelkou, provdala se dvakrát za muže z arabských zemí a nakonec zakotvila v klidnějším životě: vystudovala veterinární fyzioterapii a zachraňuje ochrnuté pejsky a kočky. Nadělila rodičům dvě vnoučata, holčičku Lilian a chlapce Ryana.
Mladší Marie zůstala v Čechách a obdarovala prarodiče dalším vnukem Honzíkem. A Jan Rosák si pozdní dědečkovskou fázi svého života užívá plnými doušky. „V mobilu mám jenom fotky našich vnoučat,“ přiznal se smíchem hrdý děda. Jeho někdejší ctižádost vystřídala radost z maličkostí: jezdí s vnuky na fotbal a na tenis, s babičkou Jiřinou pořádají pro děti výlety a společné dovolené. Když Rosák mluví o vnoučatech, oči se mu rozzáří jako kdysi, když poprvé ohlašoval vítěze ve Videostopu.
Zdroje:
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/331319/jan-rosak-nez-jsem-potkal-svou-zenu-tak-jsem-zlobil.html
https://zeny.iprima.cz/tajemstvi-jana-rosaka-zenil-se-kvuli-penezum-dcera-ma-deti-s-arabem-jak-s-nimi-vychazi-184292
https://zena.aktualne.cz/celebrity/jan-rosak-s-manzelkou-prodavaji-majetek-a-chystaji-stehovani/r~6bdd683e7fa011ee8980ac1f6b220ee8
https://zlin.rozhlas.cz/pri-nataceni-hry-bingo-ve-ktere-se-vyhravaly-miliony-slo-o-zivot-potvrzuje-9066521
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/222730/radikalni-krok-rosaka-triskl-jsem-do-stolu-a-rekl-dost.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ros%C3%A1k
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/505267/rosak-o-televiznim-podvodu-stoleti-v-jeho-bingu-byl-jsem-absolutne-mimo.html
https://zena.aktualne.cz/celebrity/jan-rosak-s-manzelkou-prodavaji-majetek-a-chystaji-stehovani/r~6bdd683e7fa011ee8980ac1f6b220ee8
