Článek
Zkraje devadesátých let znala Yasmine Bleeth v Americe každá domácnost. Usmívala se z obálek časopisů, televizní diváci ji milovali jako krásnou plavčici Caroline Holdenovou v kultovním seriálu Pobřežní hlídka. V červených jednodílných plavkách běhala po pláži vedle Pamely Anderson a získala si pověst jednoho z největších sex-symbolů své doby.
V roce 1995 ji časopis People zařadil mezi padesát nejkrásnějších lidí světa a pánský magazín FHM ji několik let po sobě uváděl v žebříčku 100 nejvíc sexy žen světa. Její plakáty zdobily klučičí pokojíčky, její tvář se objevovala v televizi, reklamách, na billboardech. Díky Pobřežní hlídce dostala další role v seriálech a filmech, navrhovala vlastní kolekci plavek a zároveň pokračovala v modelingové kariéře. Na první pohled měla vše – krásu, slávu, bohatství.
Jenže za dokonalým obrazem z plakátů se skrývala zranitelná duše. Yasmine se narodila v roce 1968 v New Yorku a vyrůstala ve světě showbyznysu od ranného dětsví – už v deseti měsících natočila reklamu na šampon. Dětství plné reflektorů ji připravilo o normální vyrůstání. Koncem osmdesátých let prodělala obrovskou osobní ztrátu: její milovaná matka Carina zemřela na rakovinu prsu, když Yasmine bylo pouhých 20 let. Mladá herečka se stáhla do ústraní.
Truchlila, bála se, že už nebude schopná pokračovat. „Zůstala jsem doma, dívala se na kuchařské pořady a chodila na procházky,“ vzpomínala na období, kdy po matčině smrti na čas odmítla veškeré role. Bolest z matčiny ztráty a náhlá sláva, která přišla vzápětí s Pobřežní hlídkou, vytvořily v jejím nitru křehkou rovnováhu. Navenek působila sebejistě – jako žena, která ví, že je krásná a úspěšná. Uvnitř se ale mísil smutek a nejistota.
Sláva ji navíc postavila pod drobnohled bulvárních médií. Paparazzi ji pronásledovali na každém kroku. Stačilo se na vteřinu dotknout nosu a už se spekulovalo, jestli v tom není kokain. Její kolegyně z Pobřežní hlídky Gena Lee Nolin vzpomíná na jednu takovou situaci: „Yasmine stála u placeného telefonu na place – to bylo ještě před mobily – a poškrábala se na nose. Druhý den vyšly v National Enquirer fotky s titulkem ‚Yasmine Bleeth – fetuje?‘.
Tehdy ale u ní o žádné drogy nešlo,“ popisuje Nolin mediální hon na senzaci. Yasmine se tomu tenkrát zasmála a všechno popřela. V polovině 90. let ještě říkala pravdu – byla čistá. Netušila, že osudnou nálepku bulváru jednou skutečně naplní.
Útěk k bílému prášku
Ke konci devadesátých let sláva Pobřežní hlídky pohasínala. Yasmine v roce 1997 seriál opustila (podle producentů kvůli rostoucím potížím s docházkou a spolehlivostí), ačkoli ona sama tvrdila, že jen využila jiné pracovní nabídky. Přestěhovala se do San Francisca, kde získala roli policistky v krimiseriálu Nash Bridges. V té době chodila s hercem Richardem Griecem a vztah na dálku začal skřípat. Osamělost v cizím městě a tlak z nové práce ji zanechaly zranitelnou.
„Chtěla jsem se zase cítit dobře. A věděla jsem, jak toho rychle dosáhnout,“ přiznala později. První lajnu kokainu si dala koncem 90. let. Nejdřív jen občas na večírku – sociálně, jak sama říkala. Jenže z příležitostné drogy se brzy stal jediný únik.
Když v roce 2000 seriál Nash Bridges skončil a krátce nato zkrachoval i nový projekt Titans, byla už závislost pevně zabydlená v jejím životě. Z kokainu se stal její „oblíbený čínský rozvoz“ – dealer jí začal nosit zboží až domů, na zavolání, tak snadno, jako by si objednala jídlo. Yasmine se postupně odřízla od přátel. Dny a noci splývaly v jednu nekonečnou drogovou jízdu.
Nos jí často krvácel, ale na veřejnosti to dokázala ututlat. „Když jsem posmrkávala, moje publicistka říkala, že mám zánět dutin – a víte, já fakt na dutiny trpěla,“ popsala absurdní výmluvy, jimiž její tým kryl stopy. Z počátku se snažila udržet profesionální fasádu – tvrdila, že nikdy nebrala kokain přímo při práci. Pravda ale je, že po večírcích protancovaných do rána chodila na plac stále pod vlivem.
„Když do rána fetujete, jste v pracovní době pořád sjetí,“ přiznala bez obalu. Někdy byla tak vyčerpaná, že usnula v karavanu během polední pauzy a museli ji budit, aby pokračovala v natáčení. Známky problému byly zřetelné – pohublé tváře, únava, skelné oči.
Vizážistky jí několikrát beze slova podaly kapesník, když se jí uprostřed natáčení spustila krev z nosu. V zákulisí se o jejím stavu šeptalo. Jeden ze spolupracovníků prozradil magazínu People, že ke konci natáčení Nash Bridges už maskéři zabírali co nejméně z její tváře, protože „žádný make-up už nezakryje, jak vypadá… všichni věděli, že má drogový problém“.
Zatímco navenek se snažila tvářit, že je vše v pořádku, za zavřenými dveřmi její losangeleské vily panovalo zoufalství. Kokain proměnil energickou mladou ženu v trosku. „Ke konci roku 1999 jsem už nevypadala jako já,“ vzpomínala Yasmine. Bývala přirozeně krev a mlíko – zdravě zakulacená – jenže drogy ji sežehly na kost. Vážila pouhých 50 kilo.
Dvojí život na pokraji zhroucení
Na jaře roku 2000 se Yasmine pokusila poprvé s drogami skoncovat. Donutil ji k tomu strach – a rodinná láska. Její otec Philip, tušící pravdu, ji jednoho dne překvapil návštěvou. Chtěl vidět, jak se jeho dceři daří. Když dorazil, Yasmine zrovna dokončila nějaké focení. V přítmí šatny si nenápadně šňupla, aby „přežila“ další den, a pytlík s bílým práškem pak hodila do kabelky.
Otec ho tam našel. Zdrceně na ni hleděl, v ruce držel usvědčující sáček. Yasmine zareagovala útěkem – popřela, že by byl její, sebrala se a beze slova odjela. Měsíce se pak otci vyhýbala. Dokončila své pracovní závazky a uvnitř se dál propadala do závislosti. Před světem ještě nějakou dobu udržovala zdání normality – přijala roli v novém seriálu Titans, i když v té době už denně brala kokain.
Brzy však přišel tvrdý náraz. V září 2000, jen pár měsíců po incidentu s otcem, měla Yasmine nafotit exkluzivní módní editorial – opět se jednou objevit v časopise jako nádherná diva. Věřila, že to zvládne. V předvečer focení však selhala. „Byla jsem tak nadšená – měla to být krásná titulka,“ líčila později.
„Jenže ve čtyři ráno, pár hodin před tím, než mě měli líčit, jsem si pořád dávala další a další dávky,“ přiznala. Ve snaze zmírnit následky aspoň stála nad vanou s horkou párou, aby si „opravila“ obličej napuchlý po noci plné kokainu. Ráno se nějak zvládla dostavit na plac, tým ji nalíčil, oblékli ji do překrásných šatů – na chvíli se cítila opět jako ta stará Yasmine. Dokonce se usmívala.
Pak ale fotograf zapnul ventilátor, aby jí vlál vítr ve vlasech – a ten vánek ji doslova povalil. Yasmine se sesunula k zemi v mdlobách. Když se probrala, seděla v maskérském křesle obklopená vystrašenými tvářemi. „Potřebuju jen půlhodinu pauzu, pak to dáme,“ ujišťovala všechny kolem. Ale editorka raději focení zrušila. Pro Yasmine to byla obrovská hanba. Utéct tentokrát nemohla – někdo ji musel odvézt domů.
Kamarádka, která ji tehdy doprovodila, udělala něco nečekaného. Uložila Yasmine do postele a potichu odešla… spolu s několika věcmi. „Když jsem se probudila, nemohla jsem najít klíče od auta ani peněženku,“ líčila Yasmine. Zamířila instinktivně k místu, kde schovávala drogy – zásuvka byla prázdná, jen na dně ležel lístek papíru: „Tady Kokainový Robin Hood. Vzal jsem ti kokain a dal ho tomu, kdo ho fakt potřeboval – záchodu.“
Přítelkyně jí odnesla i adresář, aby neměla jak sehnat další dávku. Yasmine ten vzkaz dodnes schovává. Tehdy ale ani tenhle dramatický čin nestačil. „Dealerovo číslo jsem měla dávno v hlavě,“ přiznala hořce.
Trvalo ještě měsíc, než posbírala zbytky sil k opravdové změně. Nakonec ji zlomila až prostá slova dalších blízkých přátel. Dvě kamarádky přišly za ní domů, sedly si k ní a tiše řekly: „Chybíš nám. Jsme tu pro tebe. A moc nás bolí vidět tě takhle.“ Yasmine se roztřásla. „Nechtěla jsem, aby se i ony ode mě odvrátily,“ vzpomínala. Uvědomila si, že přišla chvíle, kdy musí bojovat – jinak ztratí všechny, kteří ji kdy milovali. Zavolala otci. Poprosila o pomoc.
Koncem roku 2000 nastoupila do léčebného centra Promises v Malibu. Producenti Titans jí dali volno; měli ostatně obavy, zda natáčení v jejím stavu zvládne. „Odvykačka byla nakonec snadnější, než jsem si myslela,“ řekla později. V léčebně byla malá skupina lidí, dostala vlastní pokoj. Přesně daný režim – budíček v sedm, společné úklidy, individuální i skupinová terapie. Konečně pravidla, žádný chaos. Tělo se zotavovalo a Yasmine poprvé po letech pocítila klid. Netušila, že dalším nečekaným lékem na její ztrápenou duši bude láska.
Pád na dno a procitnutí
V léčebně se seznámila s pohledným tmavovlasým mužem jménem Paul Cerrito. Byl to obyčejný chlapík mimo hollywoodskou bublinu – vlastnil noční klub v Michiganu – který se léčil ze svých vlastních démonů. Prožili spolu jediný den a propukla láska. „Říká se, že první rok střízlivosti by člověk neměl navazovat vztahy, zvlášť ne s někým z programu,“ smála se Yasmine později, „ale nám to bylo jedno.
Zamilovali jsme se okamžitě.“. Její terapeuti z toho radost neměli, ale Yasmine cítila, že tentokrát našla něco čistého, co jí drogy nikdy dát nemohly. „Nic na světě mi nedávalo takový pocit blaha jako kokain – až do chvíle, než jsem potkala Paula. Ten pocit s ním je lepší než jakákoli droga,“ přiznala otevřeně. Láska pro ni byla novou nadějí.
Léčbu úspěšně dokončila a vypadalo to, že má vyhráno. Jenže závislost je zákeřná. Po návratu do běžného života přišlo zakolísání – a pád. Vydržela čistá šest týdnů a pak znovu podlehla. Kokain ji dostal zpátky do zajetí. Paul v tom jel s ní; podporovali jeden druhého v dobrém i zlém, bohužel i v recidivě. V září 2001 se spolu vydali na východní pobřeží navštívit Paulovu rodinu v Detroitu.
Letěli 11. září – den, kdy Ameriku ochromily teroristické útoky. Jejich let byl přesměrován a oni uvízli v cizím městě. Celý svět se hroutil ve zprávách a Yasmine s přítelem dělali to jediné, co v té chvíli znali – sehnali si drogy a zavřeli se s nimi na hotelu. O den později, 12. září večer, stále pod vlivem sedli do půjčeného auta a vyrazili směrem na letiště, v naději že už odletí domů.
Krátce před desátou hodinou v noci se to stalo. Na dálnici I-94 poblíž Detroitu Yasmine strhla řízení. Auto sjelo z vozovky a narazilo do středového pásu. Náraz naštěstí nikomu neublížil, kromě odřenin a šoku vyvázli oba živí – ale pro Yasmine to byl definitivní pád na absolutní dno. K nehodě dorazila policie. V její kabelce našli prázdné injekční stříkačky od kokainu a sáček s bílými stopami. Další zásobu objevili v hotelovém pokoji, který s přítelem pronajali. Někdejší sexsymbol z televize putoval rovnou do zadržovací cely.
Probudila se v chladném světle zářivek, na sobě vězeňskou oranžovou kombinézu. V hlavě pulsovala kocovina. Strávila noc ve vězení v malém michiganském městě Romulus, blízko detroitského letiště. Když ji druhý den vedli před soudce, tvářila se zdrceně a vyděšeně.
Svět se to dozvídal jen pozvolna – ten týden dominovaly zprávy o tragédii Světového obchodního centra, takže zatčení herečky z Pobřežní hlídky nebylo hned na titulních stranách. Přesto jakmile unikla její policejní fotografie, bulvár měl senzaci: Yasmine Bleeth, kdysi dokonalá dívka z plakátu, vypadala strhaně a o deset let starší. Veřejné odhalení jejího pádu bylo neúprosné.
Yasmine se ke všemu přiznala. V listopadu 2001 uzavřela se soudem dohodu o vině a trestu – přiznala držení necelých 25 gramů kokainu a řízení vozidla pod vlivem. Vyvázla relativně mírně: soud jí v lednu 2002 vyměřil dvouletou podmínku, 100 hodin veřejně prospěšných prací, povinné pravidelné drogové testy a úhradu soudních nákladů. Další obvinění byla v rámci dohody stažena.
Její právník Jerry Sabbota po jednání novinářům řekl, že spokojenější klientku ještě neviděl – Bleeth cítila obrovskou úlevu. Věděla, že tak tak unikla vězení a možná i smrti. „Když to všechno splní, bude mít v rejstříku jen dopravní přestupek,“ komentoval advokát verdikt, „nezacházeli s ní ani líp, ani hůř než s kýmkoli jiným.“
Ještě v průběhu podmínky, v srpnu 2002, se vrátila k té světlé stránce svého boje – k lásce. V krásný letní den na pláži v Santa Barbaře si Yasmine Bleeth vzala Paula Cerrita za manžela.
Život v ústraní
Po skandálu a svatbě se Yasmine pokusila ještě naposledy vrátit k herectví. Přijala nabídku objevit se v nostalgickém televizním filmu Pobřežní hlídka: Havajská svatba, který spojil původní hvězdy seriálu. Když se v roce 2003 tenhle reunion díl vysílal, média se zajímala, jak si někdejší problémová hvězda vede.
Yasmine s hrdostí oznámila, že už přes rok je střízlivá a chce tak zůstat. „Zatčení pro mě bylo budíček,“ přiznala otevřeně. Po odvysílání filmu pak udělala něco, co skoro nikdo nečekal: zmizela z obrazovek i společenských akcí a stáhla se do soukromí.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Yasmine_Bleeth
https://www.cosmopolitan.com/entertainment/celebs/a9933588/baywatch-gena-lee-nolin-interview/
https://www.esquire.com/entertainment/interviews/a13372/baywatch-cast/
https://www.nickiswift.com/78589/real-reason-dont-hear-yasmine-bleeth-anymore/
https://www.newstimes.com/news/article/Yasmine-Bleeth-Gets-2-Years-Probation-7725812.php
https://www.ctinsider.com/news/article/Baywatch-Women-Say-They-re-Back-on-Track-7065861.php
https://www.irishexaminer.com/lifestyle/arid-30083791.html
