Článek
V polovině padesátých let stála u sporáku slavná filmová hvězda první republiky a míchala omáčku. Mladá Nataša Tanská – někdejší dětská herečka a představitelka filmové Barunky – se mezitím teprve učila, jak vést domácnost. Když si Tanská ve čtyřiadvaceti vzala o generaci staršího herce Bedřicha Rádla, přivedl manžel do společné domácnosti i svou exmanželku, herečku Hanu Vítovou.
Ta po rozvodu neměla kam jít. Neobvyklé trio sdílelo jednu domácnost a byla to nakonec Vítová, kdo vařil a pekl, zatímco mladá nevěsta se starala spíše o své literární ambice. Pro dívku, která jako dítě okouzlila diváky v Babičce, to byla netradiční životní situace. Nataša Tanská nikdy nežila úplně podle konvencí.
Objevena na zlínském koupališti
Nataša Tanská se narodila 30. listopadu 1929 v Praze. Její otec pocházel z Estonska, matka byla potomkem ruských emigrantů. Krátce po jejím narození se rodina přestěhovala do Zlína, tehdejšího centra československého filmu.
Právě tam si jedenáctileté dívky všiml filmový producent Vilém Brož – v létě 1940 ji uviděl bezstarostně dovádět na zlínském koupališti a zpozorněl. Drobná tmavovlasá školačka ho zaujala natolik, že o ní řekl režiséru Františku Čápovi, který právě hledal představitelku Barunky do připravovaného filmu Babička podle slavné předlohy Boženy Němcové.
Pro Natašu to byl osudový moment, i když její začátek u filmu nebyl úplně hladký. Otec zprvu razantně odmítal, aby se dcera stala herečkou – filmové prostředí mu nepřipadalo vhodné. Nakonec svolil, ale měl jednu podmínku: požadoval pro malou Natašu honorář deset tisíc korun, tedy stejnou sumu, jakou měla dostat představitelka babičky Terezie Brzková. Byla to nevídaná částka pro dětskou novicku, ale producenti překvapivě kývli. Nataša Tanská poté prošla konkurzem v Praze a roli Barunky skutečně získala.
Ještě jí nebylo ani dvanáct let, když stanula před kamerou vedle hereckých legend své doby. Babička měla premiéru koncem roku 1940 a jedenáctiletá Tanská v ní ztvárnila nejstarší vnučku Barunku Proškovou.
Snímek se setkal s vřelým ohlasem a kritici pěli chválu i na dětskou představitelku: psalo se o zrození nového talentu. Z malé Nataši se prakticky přes noc stala dětská filmová hvězda. Režisér Čáp neváhal a využil jejího talentu hned v dalším roce – obsadil ji do psychologického filmu Preludium (1941), kde si zahrála dceru hlavních hrdinů.
Pak ale nastala nečekaná pauza. Filmování přerušila válka a také zájem rodiny na dalším vzdělání dítěte. Za protektorátu Tanská nehrála, místo toho studovala hudbu a jazyky a docházela na gymnázium. S rodiči se v té době přestěhovala na Slovensko – válečná léta prožila v Trenčíně. Na stříbrné plátno se vrátila až po válce jako dospívající dívka.
Režisér Otakar Vávra si ji roku 1947 vybral do filmu Předtucha, kde ztvárnila dceru univerzitního profesora. Vávra ji pak obsadil i do svého vědecko-fantastického dramatu Krakatit (1948) podle románu Karla Čapka.
Znovu se setkala také s režisérem Čápem, a to ve filmu Bílá tma (1948), v němž hrála mladou ošetřovatelku na pozadí válečného příběhu. Nataša Tanská tak stihla už jako teenagerka vytvořit několik výrazných rolí a vypadalo to, že by se mohla vypracovat v přední hereckou osobnost.
Náhlý konec herecké dráhy
Koncem čtyřicátých let se ale začaly dít věci, které slibnou hereckou pouť zhatily. Nataša Tanská prodělala vážné onemocnění. Přesné podrobnosti nikdy veřejně nepopisovala, ale faktem je, že kolem roku 1950 musela podstoupit několikahodinovou operaci mozku. Lékaři ji operovali dlouho a komplikovaně – a ač zákrok nakonec zachránil mladé ženě život, znamenal obrat v jejím profesním směřování.
Po tak náročné operaci a rekonvalescenci nepřicházelo další vyčerpávající herecké nasazení v úvahu. Ještě v roce 1952 se Tanská objevila v menší roli ve filmu Mladá léta (životopisný snímek o mládí spisovatele Aloise Jiráska, kde hrála jeho budoucí ženu Marii Podhájskou), ale to už byla její rozlučka s filmovým plátnem. Ve svých pouhých 22 letech fakticky ukončila kariéru filmové herečky ze zdravotních důvodů.
Naštěstí nezůstala bez plánu. Už během natáčení si uvědomovala, že herectví nemusí být její jediná cesta. Ještě v průběhu čtyřicátých let začala studovat dramaturgii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.
Tamější studium dokončila v polovině padesátých let a plynule navázala novou profesní kapitolou – od kamery se přesunula k psacímu stolu. Když jí zdraví nedovolilo pokračovat před kamerou, rozhodla se využít vzdělání a nadání v literatuře a médiích.
Dramaturgyně a spisovatelka
Nataša Tanská rozvinula druhou kariéru nejprve v Bratislavě, kde zůstala po studiích ještě několik let. Pracovala jako kulturní redaktorka v novinách a časopisech, například v týdeníku Kultúrny život a později také v Kultúrnej tvorbě. Záhy se stala dramaturgyní ve slovenském státním filmu – působila u hraných filmů ve studiu Koliba jako odborný redakční dohled nad scénáři a látkami. Získala také zkušenost v satirickém časopise Roháč. Všechny tyto profese jí pomáhaly rozvíjet literární talent a cit pro příběh.
Od konce šedesátých let žila opět převážně v Praze a stále více se věnovala vlastní tvorbě. Psala povídky, rozhlasové hry i knihy pro děti a mládež. Knižně debutovala sbírkou kratičkých próz Dvaja v tráve (Dva v trávě) a novelou More (Moře), ve kterých už na sebe upozornila výrazným autorským hlasem s mravním podtextem. V 70. letech už se živila téměř výlučně psaním.
Pro rozhlas vytvořila hru Hodina angličtiny, která v roce 1974 získala první cenu v soutěži a dočkala se mezinárodního úspěchu – stanice ji odvysílaly v sedmi zemích a dokonce podle ní vznikl televizní film (pod názvem Hodina pravdy). Slavné moskevské Divadlo MCHAT uvedlo její Hodinu angličtiny v divadelní podobě na svém jevišti, což byla pro československého autora výjimečné pocty.
Další rozhlasovou hru Každý čtvrtek vysílaly stanice po celé Evropě i v USA a v Praze ji pro divadlo nastudoval Jan Grossman na scéně legendární Violy. Na domácí půdě i v zahraničí zaznamenala úspěch také její detektivní divadelní hra Případ finského nože.
Zatímco pro dospělé psala spíše povídky a hry, největší oblibu si získala její tvorba pro děti. Například knihu pohádkových příběhů Puf a Muf (o dvou nezbedných koťatech) milovaly generace malých čtenářů a příhody kocourků byly přeloženy do jedenácti jazyků. Úspěšná byla i moderní pohádková knížka Vyznáte se v tlačenici?, která vyšla v osmijazyčné edici v různých zemích. Celkem napsala přes deset knih pro děti a mládež, kromě toho publikovala také fejetony a povídky v novinách.
Svoje texty někdy podepisovala pseudonymem Jana Danková. V roce 1987 získala její sbírka povídek Postskripta ocenění nakladatelství jako kniha roku. Ani po revoluci Tanská nepřestala psát – ještě ve svých sedmdesáti letech vydala úsměvnou knihu glos o střetu generací s názvem Proč jdeme mladým na nervy? (2001) a o tři roky později nabídla čtenářům knihu vzpomínkových fejetonů Já to vidím jinak, miláčku (2004).
Domácnost ve třech
Osobní život Nataši Tanské byl v lecčems stejně nevšední jako její kariéra. První manželství uzavřela v roce 1953, kdy jí bylo 24 let. Jejím mužem se stal o celých čtyřiadvacet let starší Bedřich Rádl – herec a rozhlasový redaktor, který patřil ke starší generaci pamatující první republiku.
Pro Tanskou to byla životní změna: provdala se do zkušeného uměleckého světa, její manžel už měl za sebou bohatou minulost. Rádl byl známou kulturní osobností a rovněž člověkem s poměrně komplikovanými vztahy. Ještě před sňatkem s Tanskou byl dvakrát ženatý, pokaždé s hereckými kolegyněmi. Jeho druhou ženou byla slavná filmová diva Hana Vítová, hvězda stříbrného plátna 30. a 40. let.
Manželství Bedřicha Rádla s Hanou Vítovou se rozpadlo těsně předtím, než si Rádl vzal Natašu Tanskou. Vítová se po rozvodu ocitla v obtížné situaci a neměla vlastní bydlení. Rádl se ji rozhodl nenechat na holičkách – nabídl své exmanželce, aby zatím zůstala u něj. A tak se stalo, že mladá novomanželka Nataša sdílela domácnost nejen se svým o mnoho let starším chotěm, ale i s jeho bývalou ženou.
Tato netradiční situace vyvolávala údiv i klepy. Tanská ovšem později vzpomínala, že v té době ani neuměla vařit, takže vlastně uvítala, že se o kuchyň starala zkušenější Hana Vítová. Vítová zůstala v domácnosti u Rádlových nějaký čas a všem zúčastněným takové uspořádání prý kupodivu vyhovovalo.
První manželství Tanské nakonec nevydrželo. Po nějaké době se její cesty s Bedřichem Rádlem rozešly. V pozdějších letech se Rádl potýkal s alkoholismem a jejich soužití se zřejmě stávalo obtížným. Tanská se rozhodla jít dál vlastní cestou. Po rozvodu si ponechala příjmení Tanská, pod kterým ji veřejnost znala z dob dětské slávy i spisovatelské dráhy.
Druhý manžel a život v Londýně
Podruhé se Nataša Tanská vdala až o mnoho let později. Jejím druhým mužem se stal Jan Válek, právník a diplomat, který byl o čtyři roky mladší než ona. Sňatek s Válkem pro ni znamenal vstup do odlišného prostředí – mimo svět filmu a literatury.
V roce 1969 se s ním odstěhovala zpět do Prahy a následující dvě dekády se věnovala hlavně psaní, zatímco on budoval kariéru v zahraniční službě. Po pádu komunismu pak Válek získal diplomatický post ve Velké Británii. V první polovině 90. let působil jako český konzul v Londýně a Tanská odešla na čas s ním do zahraničí.
V Londýně strávila sedm let (1990–1997) a i daleko od domova nepřestávala psát své fejetony a drobné prózy. K českým čtenářům si její texty nacházely cestu přes rozhlas a časopisy, kde nadále publikovala.
Na sklonku 90. let se manželé vrátili do vlasti a usadili se opět v Praze. V té době už byla Nataša Tanská v důchodovém věku, literární tvorbě se však věnovala dál, byť už spíše komorně a pro radost. Občas vystoupila na veřejných besedách o pamětnických časech filmu, kde ji lidé stále rádi poznávali jako „Barunku z Babičky“. S přibývajícími roky se ale z veřejného života postupně vytratila.
Nataša Tanská prožila dlouhý život plný zvratů a nečekaných kapitol. Zemřela 16. července 2014 ve věku 84 let. Poslední roky dožila v pražském domově pro seniory Sue Ryder.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nata%C5%A1a_Tansk%C3%A1
https://www.topky.sk/cl/1001053/2424071/Herecka-z-Babicky-sa-vydala-za-starsieho–Domacnost-v-trojici----Zili-aj-s-jeho-exmanzelkou-
https://www.lifee.cz/natasa-tanska-barunka-z-filmu-babicka-vazna-nemoc-0fb48
https://www.topky.sk/cl/100314/1411617/Zomrela-ceska-herecka–ktora-hviezdila-v-legendarnej-Babicke-
https://www.super.cz/clanek/celebrity-hereckou-karieru-prvni-zvukove-barunky-utnula-nemoc-domacnost-sdilela-s-manzelovou-slavnou-byvalkou-716406
https://prazsky.denik.cz/volny-cas/zemrela-prvni-predstavitelka-barunky-natasa-tanska-20140718.html
