Článek
Oldřich Vlach se narodil 3. července 1941 v rodině, která měla k divadelním šatnám daleko. Studoval gymnázium a po prvním neúspěchu u přijímaček na DAMU absolvoval dvouletou nástavbu stavební průmyslovky v Plzni, ale vnitřní neklid ho neustále táhl k recitaci a ochotnickému divadlu.
Když v roce 1962 úspěšně složil přijímací zkoušky na pražskou DAMU, otevřel se před ním zcela nový svět. Učil se od mistrů staré gardy, vstřebával zásady dokonalé jevištní mluvy a budoval si pověst neobyčejně pracovitého a spolehlivého herce.
Po absolutoriu zakotvil v Divadle Na zábradlí, kde působil od roku 1966 až do roku 1991. Teprve poté přešel do prestižního Divadla na Vinohradech. Právě vinohradské jeviště se stalo jeho druhým dlouholetým domovem.
Nebyl typem okázalého milovníka, který by si uzurpoval pozornost světly reflektorů. Disponoval však vzácným darem: civilním herectvím, hlubokým vnitřním klidem a schopností vtisknout každé malé postavě nezapomenutelnou hloubku a lidskost.
Režiséři si velmi rychle všimli, že Vlach dokáže na minimálním prostoru vytvořit dokonalou charakterní studii. V roce 1976 mu režisér Jiří Menzel nabídl roli ve slavné komedii Na samotě u lesa. Vlach se před kamerou objevil po boku Josefa Kemra a Zdeňka Svěráka s takovou přirozeností, že jeho přítomnost působila naprosto autenticky.
O čtyři roky později přišla další spolupráce s Jiřím Menzelem na adaptaci Hrabalových Postřižin. Vlachův nezaměnitelný, mírně ironický tón hlasu a úsporná mimika dodávaly jeho postavám zvláštní patinu nostalgie.
Následovaly filmy jako Cena medu nebo Smrt krásných srnců. Osmdesátá léta se pro herce proměnila v neuvěřitelný maraton. Točil jednu televizní inscenaci, film, pohádku či seriál za druhým. Režiséři věděli, že když obsadí Vlacha, dostanou stoprocentní výkon bez manýr a bez zbytečných průtahů na place.
Definitivní zápis do zlatého fondu české kinematografie a srdcí diváků však přišel v roce 1985. Zdeněk Svěrák napsal scénář k filmu Vesničko má středisková a režisér Jiří Menzel obsadil Oldřicha Vlacha do role družstevního rostlináře Jaromíra Kunce.
Postava neustále nervózního, přepracovaného agronoma v rádiovce, který se marně snaží udržet pořádek v socialistickém zemědělském podniku a neustále peskuje své podřízené, okamžitě zlidověla. Jeho výstupy s vypálenými sirkami i scéna, v níž po zásahu pivem křičí „Chlapi, nelejte to pivo z oken!“, se staly součástí národního folklóru.
Zdivočelá země a dabing
Devadesátá léta přinesla nové tvůrčí výzvy. Hynek Bočan ho obsadil do monumentální televizní ságy Zdivočelá země, kde Vlach ztvárnil Brabence, předsedu místního národního výboru, který se později dostal až do ministerské funkce.
Paralelně s divadlem a filmem budoval mimořádnou stopu v dabingu. Jeho hluboký, kultivovaný a lehce zrnitý baryton propůjčil stovkám zahraničních postav. Daboval legendární hvězdy jako Robert De Niro, Gene Hackman, Clint Eastwood nebo Sean Connery.
V roce 2014 za své mistrovství převzal prestižní Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu a v roce 2021 získal také cenu za dlouhodobé herecké mistrovství v dabingu a vstoupil do dabingové síně slávy. V dabingových studiích za sebou zanechal mimořádně rozsáhlou filmografii a patřil k nejzkušenějším hlasům své generace.
Všechno se začalo hroutit v roce 1998. Oldřich Vlach začal pociťovat sílící bolest v oblasti krční páteře, které zpočátku nevěnoval velkou pozornost. Postupně se však jeho stav dramaticky zhoršoval.
Nohy přestaly poslouchat, svaly vypověděly službu a jednoho dne herec zjistil, že už nedokáže chodit. Vyšetření ukázala vážné poškození krční páteře. Dva krční obratle byly silně poškozené. Tělo ochrnulo.
Lékaři nejprve dospěli k děsivé diagnóze nádoru na krční páteři a předpokládali zhoubné onemocnění. Vlach později vzpomínal, že mu dávali přibližně půl roku života; v pozdějším pořadu 13. komnata se mluvilo dokonce jen o několika týdnech.
Herec však odmítl čekat na smrt v nemocničním pokoji. Další vyšetření nakonec přinesla zprávu, která celý příběh obrátila naruby.
Diagnóza byla chybná. V páteři nebyl zhoubný nádor, nýbrž těžký bakteriální zánět, který napadl a prakticky zničil dva krční obratle. Naděje na přežití existovala, ale Vlacha čekala náročná operace a dlouhá cesta zpět k alespoň částečně normálnímu životu.
Vlach podstoupil náročný zákrok, při kterém mu chirurgové odebrali část kosti z pánve a společně s titanovými částmi jí nahradili poškozené obratle. Následovala těžká etapa rehabilitace.
Byla to dřina, která vyžadovala obrovské množství trpělivosti a sil. Vlach později přiznával, že se z nemoci dostal jen těžce. Obrovskou oporou mu byla manželka Jana, která kvůli jeho vážnému onemocnění odešla do předčasného důchodu, aby mu mohla pomáhat.
Nakonec se znovu naučil chodit a postupně se dokázal vrátit i ke své profesi. Beznadějnou prognózu lékařů nechal daleko za sebou.
Návrat na Vinohrady
Po operaci a dlouhé rehabilitaci přišlo něco, co se v době úplného ochrnutí zdálo téměř nepředstavitelné. Oldřich Vlach se postupně vrátil k herectví, znovu stál na jevišti, daboval a přijímal další televizní a filmové role.
Nebyl to jeden zázračný večer ani jediný triumfální krok před zaplněným hledištěm. Byl to pomalý návrat člověka, jehož tělo už nikdy nefungovalo jako dřív, ale který se navzdory následkům znovu dokázal věnovat práci, jež pro něj znamenala celý život.
Ještě v roce 2011 sám říkal, že má následky, ale je schopen hrát divadlo a dabovat a že se „v podstatě vrátil do profesionálního života“. Na Vinohradech tehdy pokračoval dál a přes léto se například učil text pro další sezonu a představení Tartuffe.
Znovu stál před kamerou, natáčel seriály a pokračoval také ve Zdivočelé zemi. Člověk, kterému lékaři kdysi sdělovali děsivou prognózu, se vrátil do pracovního tempa natolik, že sám s typickým humorem žertoval, že se ho lidé budou bát najít i po otevření konzervy.
Návrat na jeviště byl velkolepým vítězstvím, ale tělesná schránka si postupně začala vybírat svou daň. Následky těžkého poškození nervů se s přibývajícím věkem prohlubovaly.
Chůze se stávala čím dál obtížnější, každé vystoupení vyžadovalo obrovské sebezapření a dlouhé hodiny odpočinku. Vlach sám později přiznával, že nechtěl, aby kolegové viděli, jak výrazně se jeho zdravotní stav zhoršil.
Postupně omezoval divadelní závazky. Na začátku roku 2020 ho zhoršující se problémy se zády a chůzí definitivně přinutily ukončit práci v Divadle na Vinohradech. Postupně se stahoval do ústraní a více času trávil doma s manželkou Janou. Přesto se občas ještě objevil v menší roli v některém z nových seriálů.
Zdroje:
https://www.ceskatelevize.cz/lide/oldrich-vlach/
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/oldrich-vlach-trinacta-komnata-krcni-pater-operace-micha.A220404_131513_lidicky_sub
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/36780/herec-oldrich-vlach-68-chtel-se-zabit-ochrnul-a-chtel-skocit-z-okna.html
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/60954/oldrich-vlach-chlapi-nelejte-to-pivo-z-oken.html
https://www.centrum.cz/clanek/oldrich-vlach-slavi-85-let-v-ustrani-kdysi-mu-davali-pul-roku-zivota-nakonec-vse-zmenil-lekarsky-omyl-237058
https://www.lifee.cz/bolestne-stari-oldricha-vlacha-lekari-mu-davali-pul-roku-zivota-manzelka-se-kvuli-nemu-vzala-kariery-70624
https://www.cffd.cz/archiv-rocniku-udileni-cffd/27-rocnik-udileni-cen-frantiska-filipovskeho-za-dabing-2021-207cs.html
