Článek
Vin Diesel se narodil jako Mark Sinclair Vincent dne 18. července 1967 v kalifornském Alameda County. Krátce nato vyrůstal v New Yorku, v prostředí, které mělo k běžnému americkému předměstí hodně daleko.
Jeho matka Delora Sherleen Vincentová, rozená Sinclairová, se živila jako astroložka a pracovala také jako psycholožka. Mark vyrůstal se svým bratrským dvojčetem Paulem a s nevlastním otcem Irvingem H. Vincentem, učitelem herectví a divadelním manažerem.
Rodina žila ve Westbeth Artists Housing v Greenwich Village, uměleckém bytovém komplexu určeném lidem s omezenými příjmy, kteří se věnovali tvorbě. Bylo to místo plné herců, hudebníků, spisovatelů a výtvarníků. Mark vyrůstal mezi lidmi, pro které nebylo umění vzdálenou věcí z televizní obrazovky, ale každodenní prací, způsobem života i zápasem o peníze. A právě tam se zrodil Vin Diesel.
Otec, kterého nikdy nepoznal
Svého biologického otce Diesel nikdy nepoznal. O jeho totožnosti ani původu podle vlastních slov nic neví. Irvinga Vincenta ale vždy považoval za skutečného otce, protože to byl právě on, kdo ho vychovával a přivedl ho k divadlu.
Otázka původu se později promítla i do jeho herecké cesty. Diesel o sobě dlouho říkal, že je člověkem „nejednoznačného etnického původu“. Od matky prý věděl jen to, že má vazby na mnoho různých kultur, ale vlastní život nikdy nechtěl vtěsnat do jediné kolonky.
Pro hollywoodské castingy devadesátých let to nebyla maličkost. Filmový průmysl tehdy často uvažoval v hrubých stereotypech a od herců čekal snadno zařaditelný typ. Diesel byl příliš nejednoznačný pro role, které psali pro bílé herce, a zároveň nezapadal ani do představ castingových režisérů o hercích jiného původu. Právě tuto frustraci pak proměnil ve vlastní film.
Ještě předtím ale přišla historka, která zní až příliš filmově na to, aby byla pravdivá. Když bylo Markovi sedm let, vyrazil se svým bratrem a několika kamarády do budovy Theater for the New City v Greenwich Village.
Děti si myslely, že je divadlo prázdné. Vnikly dovnitř s úmyslem místo poničit. Místo opuštěné budovy ale narazily na Crystal Fieldovou, spoluzakladatelku a uměleckou ředitelku divadla. Mohla zavolat policii. Místo toho udělala něco, co Markovi změnilo celý život.
Dala dětem scénář a nabídla jim, aby po škole chodily do divadla a hrály v připravovaném představení. Mark Sinclair tak dostal svou první roli v dětské hře Dinosaur Door od Barbary Garsonové. Z kluka, který se vloupal do divadla, se stal dítě na jevišti. Theater for the New City se později stal místem, kde se učil řemeslo, získával disciplínu a poznával svět, který ho nepustil už nikdy.
Vyhazovač jménem Diesel
V dospívání pokračoval v divadle a vystupoval na malých newyorských scénách. V sedmnácti už měl vypracovanou postavu a potřeboval si vydělávat. Začal pracovat jako vyhazovač v nočních klubech. Právě tehdy vzniklo jméno Vin Diesel.
„Vin“ vychází ze jména Vincent, které nosil jeho nevlastní otec. Přezdívku „Diesel“ dostal podle své energie. Kamarádi mu prý říkali, že je pořád jako stroj na palivo, který se nedá zastavit. Znělo to tvrději než Mark Sinclair. A pro práci v klubech se to hodilo dokonale.
Diesel si později vzpomínal, že práce vyhazovače nebyla jen o svalech a dveřích do nočního podniku. Naučila ho vnímat lidi, konflikty, napětí a okamžiky, kdy stačí pár vteřin, aby se obyčejná hádka změnila v násilí. Přes den se přitom snažil studovat a chodit na konkurzy. V noci pracoval v klubech, ráno se vracel k divadlu.
Po střední škole začal studovat angličtinu a tvůrčí psaní na Hunter College. Právě tam se začal víc zajímat o scénáře a film. Po třech letech ale studium nedokončil a vyrazil do Hollywoodu. Myslel si, že zkušenosti z newyorského divadla budou mít váhu. Neměly.
V Los Angeles se mu dlouho nedařilo. Dostával minimum příležitostí a žádnou velkou roli. V roce 1990 se mihnul bez uvedení ve filmu Probuzení s Robertem De Nirem a Robinem Williamsem, ale to jeho kariéru neposunulo.
Po roce neúspěchů se vrátil do New Yorku. Zklamaný, bez jisté práce a s pocitem, že se mu sen o filmu vzdaluje. Právě tehdy mu matka dala knihu Feature Films at Used Car Prices od Ricka Schmidta. Její hlavní myšlenka byla jednoduchá: pokud vám nikdo nedá film, natočte si ho sami. Diesel tu radu vzal doslova.
V roce 1994 napsal, produkoval, zrežíroval a zahrál si v krátkém filmu Multi-Facial. Snímek vznikl rychle, s velmi malým rozpočtem, a vycházel z jeho vlastních zkušeností.
Jeho hrdinou je herec smíšeného původu, který chodí na konkurzy a stále naráží na stejný problém. Nikdo neví, do jaké role ho obsadit. Je příliš „jiný“ pro každou škatulku, kterou mají lidé v castingových kancelářích připravenou.
Diesel v několika minutách ukázal, co se mu nedařilo vysvětlit na stovkách konkurzů. Nečekal, až mu někdo napíše postavu. Napsal ji sám. Nečekal, až mu někdo dá roli. Natočil si ji.
Film měl úspěch. V roce 1995 byl uveden na festivalu v Cannes. Pro herce, který ještě krátce předtím bojoval o každé setkání s castingovým agentem, to byl zásadní zlom. Najednou už nebyl jen svalnatý vyhazovač s nezvyklým hlasem. Byl scenárista, režisér, producent a herec, který dokázal vyprávět vlastní příběh.
Spielberg viděl dva jeho filmy
Po Multi-Facial natočil Diesel celovečerní nezávislý film Strays. Snímek měl premiéru na festivalu Sundance v roce 1997. Neudělal z něj okamžitou hvězdu, ale dostal jeho jméno k lidem, kteří rozhodovali o velkých filmech. Jedním z nich byl Steven Spielberg.
Spielberg viděl Multi-Facial i Strays a Diesela zaujal natolik, že mu napsal roli ve válečném dramatu Zachraňte vojína Ryana. Diesel dostal postavu vojína Adriana Caparza, jednoho z mužů v jednotce Toma Hankse. Byla to malá role, ale ve filmu takového rozsahu znamenala strašně moc.
Diesel později vzpomínal na setkání se Spielbergem na natáčení Amistadu. Režisér mu prý řekl, že je fanouškem jeho práce. Pro člověka, který roky bojoval o pozornost Hollywoodu, to musela být věta téměř neuvěřitelná. V roce 1998 vstoupil Zachraňte vojína Ryana do kin a Vin Diesel se poprvé dostal před globální publikum.
Po Spielbergově filmu přišla další důležitá role. V animovaném snímku The Iron Giant propůjčil hlas titulnímu robotovi. Stačilo několik slov, hluboký hlas a cit pro postavu, která měla působit hrozivě i dětsky zranitelně.
Pak přišel rok 2000 a sci-fi Černočerná tma. Diesel zde ztvárnil Richarda B. Riddicka, nebezpečného vězně s očima upravenými tak, aby viděl ve tmě. Postava se stala kultovní a přerostla v celou vlastní filmovou sérii.
O rok později se objevil jako Dominic Toretto ve filmu Rychle a zběsile. Tehdy nikdo nemohl vědět, že se z poměrně skromného příběhu o pouličních závodech, autech a přepadeních stane jedna z nejvýdělečnějších franšíz v dějinách Hollywoodu.
Dieselův Dom Toretto ale nebyl jen další drsný řidič. Jeho postava stála na jednoduché, stále opakované myšlence: rodina je víc než peníze, zákon i strach.
Příběh Vina Diesela začíná skoro absurdně. Sedmiletý kluk se vloupe do divadla. Místo zatčení dostane scénář. Později ho Hollywood odmítá, protože neví, kam ho zařadit. A on na to odpoví tím, že si natočí film o člověku, kterého nejde zařadit nikam.
Tím si otevře dveře do Cannes. Z Cannes se jeho práce dostane ke Spielbergovi. A od Spielberga vede cesta k Riddickovi, Dominicu Torettovi a filmům, které viděly stovky milionů lidí po celém světě.
Zdroje:
https://www.washingtonpost.com/lifestyle/2023/05/20/vin-diesel-fast-furious-x-name-bouncer/
https://www.theguardian.com/film/2014/jul/31/vin-diesel-groot-guardians-of-the-galaxy-interview
https://www.theguardian.com/film/2002/sep/29/comment.features
https://www.blackfilm.com/20040604/features/vindiesel.shtml
https://blackfilm.com/20050225/features/vindiesel.shtml
https://www.sundance.org/festival-history/
https://www.biography.com/actors/vin-diesel
