Článek
Mezinárodní testování se týkalo matematické, čtenářské a finanční gramotnosti. Poprvé v dějinách testování odpovídali žáci a studenti i na otázky týkající se vlastní kreativity. V České republice se zúčastnilo 430 škol a téměř 11 000 žáků druhých stupňů základních škol a studentů středních škol. Celosvětově šetření proběhlo v 81 státech, z toho 37 bylo členů OECD a 44 partnerských států.
Matematika
V matematice jsme dosáhli na výsledek 487 bodů. Průměr Evropské unie je 472, stejný je i průměr zemí OECD. Z evropských států je nejvýše Estonsko s 510 body, na prvních šesti místech jsou země z Asie – Korejská republika, Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan, Macao a Singapur. Za zmínku stojí, že Singapur s 575 body utekl všem zemím. Například Rakousko dosáhlo stejných výsledků jako Česká republika, Polsko má o dva body více, Finsko naopak o tři body méně než čeští studenti (v průběhu textu již budu používat pouze „studenti“, i když se šetření týkalo i žáků základní škol).
Interpretace výsledků je vždy složitá, ale snad se dá objektivně tvrdit, že v matematice nezaostáváme. Problémem ale určitě je, že během každého měření má Česká republika horší výsledky. Na začátku 21. století bylo skóre České republiky 516, nyní 487. Zhoršují se tedy průměrné výsledky, zvyšuje se ale i podíl žáků, jejichž dovednosti nedosahují ani základní úroveň, konkrétní počet takových žáků je 26 %.
Otázkou je, proč se takové zhoršení odehrává? Mí zkušenější kolegové namítali, že výsledky se začaly zhoršovat po zavedení státní maturity, ale jestli se jedná o pouhou korelaci, či to reálně s výsledky souvisí, nejsem schopen odpovědět.
Největší systémová chyba českého školství?
Co je velkou klasikou a tématem, které už je známé, je velká závislost výsledků žáků na rodinném zázemí, kam lze zařadit nejvyšší dosažené vzdělání rodičů, vybavení domácnosti, počet knih a status povolání rodičů. 49 % procent znevýhodněných žáků nedosáhlo na druhou dovednostní úroveň, úrovně byly čtyři. Rozdíl mezi body zvýhodněných a znevýhodněných žáků se zvětšuje. Výsledky zvýhodněných žáků klesly oproti roku 2012 o 9 bodů (z 554 na 545) a průměrné výsledky znevýhodněných žáků klesly o 19 bodů (z 448 na 429). Rozdíl mezi průměrnými výsledky tak stoupl ze 106 na 116.
Klima ve školách
V čem jsme podle měření jednoznačně nejhorší? Vztah učitele a žáka. Není překvapivé, že žáci s nejlepšími výsledky cítí zároveň podporu od učitelů a naopak, studenti s nejhoršími výsledky mají nejhorší vztahy s učiteli, mají největší obavy z matematiky a nejhůře vnímají klima třídy. Co je ale nutné zdůraznit, i žáci s nejlepšími výsledky, kteří cítí podporu od učitelů, stále vnímají podporu a klima relativně negativně a na hranici PISA testování jsou takové výsledky pod hranicí nula. V indexu kvality vztahu žáků a učitelů jsme poslední ze všech států, kde k měření došlo, s indexem pod – 0,4.
Musím ale dodat, že mě překvapuje první místo Korejské republiky (+ 0,4), kde právě teď probíhá epidemie sebevražd učitelů, a učitelé si stěžují na šikanu od žáků.
Výsledky zde prezentované nejsou objektivní, je to výsledek toho, jak situaci vnímají žáci, což je samozřejmě důležitý pohled.
Finanční gramotnost
Ve finanční gramotnosti patříme k nejlepším. Finanční gramotnost definuje PISA jako „znalost a porozumění finančním pojmům a rizikům, stejně jako dovednosti a postoje potřebné pro uplatnění těchto znalostí a porozumění za účelem efektivně se rozhodovat v různých situacích souvisejících s financemi, zlepšit finanční situaci jedince a celé společnosti a zapojit se do ekonomického života.“ Průměrný výsledek České republiky byl 507 bodů, nejlepší výsledek je 527 a dosáhlo ho vlámská část Belgie. Před Českou republikou je ještě Dánsko, Nizozemsko a Kanada. Rakousko a Polsko jsou o jeden bod za Českou republikou, průměr OECD je 498 bodů.
Ale opět se nám zvýšil počet žáků (z 10 % na 15 %), kteří nedosahují základní úrovně. Za posledních deset let se výsledky významně nezměnily, máme horší skóre o 6,6 bodů, ale to nehodnotí PISA jako statisticky významné. Například první Belgie se zhoršila o 14,5 bodů, Italové zaznamenali nejvýraznější zlepšení, a to o 17,2 bodů.
Pokud výsledky rozdělíme podle typu škol, bude vše podle stereotypních očekávání. Nejlepší byla víceletá gymnázia, základní školy se naopak propadají. Střední odborné učiliště jsou na tom vyloženě špatně, jen jedno procento studentů zde dosáhlo na pátou nejlepší úroveň. Naopak z víceletých gymnázií 42 % procent studentů dosáhlo na nejvyšší úroveň a naopak nikdo nebyl na nejhorší úrovni. Měření se ptalo i na doplňující otázky, z kterých vyplynulo, že studenti středních odborných učilišť mají zároveň největší tendenci nakupovat podle momentální nálady, spíš utrácet než dlouhodobě spořit, a raději žijí dneškem, než aby mysleli na zítřek.
Kreativita na českých školách
Tvůrčí myšlení? Absolutní průměr. Tak by se jednoduše dala shrnout další kategorie. Měření tvůrčího měření bylo novinkou. PISA definovalo tvůrčí myšlení jako „schopnost aktivně vytvářet, posuzovat a vylepšovat návrhy, které mohou vést k originálním a efektivním řešením, k vytváření nových poznatků a k působivým projevům představivosti“. Čeští žáci dosáhli na průměrné skóre 32,6, průměr Evropské unie je 31,4 a průměr OECD 32,6. Nejvyšší skóre mají studenti Korejské republiky (41). Nejlepších výsledků v rámci České republiky dosáhli studenti víceletých a čtyřletých gymnázií, nejhorších byly základní školy a střední školy bez maturit.
Zajímavé nejsou jen výsledky testování, ale i následné odpovědi studentů v doplňujících otázkách. Měřila se tak například i sebedůvěra v kreativitě, z čehož vyplynulo, že naši žáci si výrazně nevěří, jsou třetí od konce. Stejně tak otevřenost ke kreativitě a zvídavost, v obou měřeních skončili české dívky a chlapci na posledních místech států OECD a v obou jsou na indexu v záporných hodnotách. Podle žáků podporuje 50 % učitelů jejich originální řešení. Méně má jen Polsko.
České školství má i další problém. S tvrzením „rád/a se učím nové věci“ souhlasilo 61 % procent českých žáků (70 % průměr v OECD), ale jen 31 % z nich souhlasilo s tvrzením „rád/a se učím nové věci ve škole“ (50 % OECD). Naši studenti se tak rádi učí novým věcem, jen ne ve škole.
Na závěr snad až kacířská myšlenka. Výsledky našeho státu jsou v konkurenci OECD států průměrné až nadprůměrné, zároveň ale do našeho školství putují velmi podprůměrné finance v porovnání opět stejné konkurence OECD států. To podle mě dělá z našeho školství extrémně úspěšné školství.
Zdroje:
Česká školní inspekce, O šetření PISA. Online, 23. 11. 2024. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Mezinarodni-setreni/PISA/O-setreni-PISA
Česká školní inspekce, Národní zpráva PISA 2022 Finanční gramotnost. Online, 23. 11. 2024. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Narodni-zprava-PISA-2022-Financni-gramotnost
Česká školní inspekce, Národní zpráva PISA 2022 Tvůrčí myšlení. Online, 23. 11. 2024. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Narodni-zprava-PISA-2022-Tvurci-mysleni
